[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Podle zprávy Českého statistického úřadu roční úhrn živě narozených 84,3 tisíce byl meziročně nižší o 6,8 tisíce, resp. o 8 %.
„Počet živě narozených dětí se v roce 2024 výrazně snížil již potřetí v řadě. Roční úhrn 84 311 představuje nové historické minimum, které překonalo dosavadní číslo 89 471 z roku 1999,“ říká Michaela Němečková z oddělení demografické statistiky ČSÚ. Meziročně nižší byl jak počet prvorozených dětí (o 9 %), tak dětí druhorozených (o 7 %) a také dětí narozených ve třetím či vyšším pořadí (o 5 %). Podle předběžných údajů připadlo na jednu ženu 1,37 dítěte a úhrnná plodnost byla o 0,1 nižší než v roce 2023. Mimo manželství se narodilo 47,0 % dětí, o 0,1 p. b. méně než o rok dříve.
Důvodů je víc. Do plodného věku teď vstupují slabší ročníky z 90. let, kdy se i tehdy rodilo méně dětí. Mnoho žen dnes zároveň otěhotnění odkládá – ať už kvůli tomu, že nemají partnera, nebo kvůli kariéře, či z obav o budoucnost. Svou roli hrají i vysoké životní náklady, dostupnost bydlení nebo nejistota kolem války na Ukrajině.
„I když inflace ustupuje, náklady na život zůstávají vysoké. Vede to k odkládání rodičovství – a z výzkumů víme, že odložené dítě se často nestane realitou,“ upozorňuje socioložka Dana Hamplová z Akademie věd ČR.
Přestože porodnost klesá, zájem o asistovanou reprodukci roste. Podle nejnovějších údajů pochází v některých krajích až každé desáté dítě z IVF. Hlavním důvodem je stále se zvyšující věk rodiček, který jde ruku v ruce se zhoršováním reprodukčního zdraví.
„Stále více žen k nám přichází s tím, že se jim nedaří otěhotnět přirozenou cestou. Dnes už je běžné, že ženy rodí po třicítce nebo i po čtyřicítce. Ale s věkem klesá kvalita vajíček a šance na přirozené početí. Proto roste role asistované reprodukce,“ říká MUDr. Nicole Mardešićová, MHA, vedoucí lékařka reprodukčních klinik Pronatal.
Nízká porodnost doléhá i na porodnice. Zdravotní pojišťovny zvažují zavření až 27 zařízení, především v menších městech, kde se ročně narodí méně než 600 dětí. Nejhůře je na tom Karlovarský kraj, kde by kvůli nízké porodnosti museli lidé žít v průměru 182 let, aby se udržela současná velikost populace. Naproti tomu Praha a její okolí zůstávají stabilní, protože sem přicházejí mladí lidé za studiem a prací. I přesto ale i v hlavním městě porodnost meziročně klesla – i když méně než jinde.
Menší počet dětí může paradoxně znamenat i lepší dostupnost školek a škol v některých oblastech, kde dříve chyběla místa. Ale z dlouhodobého hlediska se očekává nedostatek pracovní síly, větší tlak na důchodový systém a změny na trhu s nemovitostmi – starší generace bude postupně uvolňovat byty a domy, což může ovlivnit i ceny.
Podle lékařů a demografů je potřeba, aby stát více podpořil mladé rodiny – například zlepšil dostupnost bydlení a školek nebo flexibilitu práce pro rodiče.
„Reprodukční zdraví žen se zhoršuje a věk rodičovství se posouvá. Proto je důležité otevřeně mluvit o možnostech asistované reprodukce a také o prevenci. Čím dřív ženy přijdou, tím větší mají šanci otěhotnět – ať už přirozeně, nebo s naší pomocí,“ uzavírá MUDr. Mardešićová.