[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Příznaky novorozenecké žloutenky se začínají objevovat postupně kolem 3. až 4. dne a postihují více než polovinu narozených dětí. Některé maminky si ji pletou s infekční žloutenkou. Základní mechanismus vzniku novorozenecké žloutenky je ale ten, že se děťátko po porodu zbavuje přebytečné krve. Při rozpadu červených krvinek vzniká žluté barvivo bilirubin, které způsobí žloutenku. V prvním trimestru těhotenství se proto mamince odebírá krev na test protilátek, které by signalizovaly případné riziko.
PŘÍČINY VZNIKU:
Rozdíly v krvi
Za vznik novorozenecké žloutenky může především Rh faktor. Na povrchu červených krvinek se může nacházet tzv. antigen (látka, která je schopna vyvolat tvorbu protilátek aj.). Nejsilnější je antigen D, pokud je přítomen na povrchu červené krvinky – krev se označuje jako Rh pozitivní. V opačném případě jde o krev Rh negativní. Když dojde ke smíšení i malého množství krve Rh pozitivní a Rh negativní, nastanou problémy.
Může se to stát při potratu, umělém ukončení gravidity, amniocentéze, mimoděložním těhotenství a podobně. Při kontaktu Rh negativní krve matky a Rh pozitivní krve plodu si matčino tělo začíná tvořit protilátky, které potom přes placentu pupečníkem přestupují do organismu děťátka a mohou způsobit jeho vážné onemocnění. Z tohoto důvodu se při jakémkoli invazivním vyšetření, porodu, potratu podávají mamince anti-D protilátky (nejpozději do 72 hodin po porodu). Její organismus si tak protilátky nevytvoří a ani další děťátko nebude ohroženo.
Maminky se nemusejí bát, sestřičky kontrolují každou krevní skupinu. Jestliže má dítě krev Rh pozitivní, dostane žena tuto injekci automaticky. V případě, že má maminka úplně jinou krevní skupinu než dítko, ale Rh je pozitivní, je pravděpodobnost vzniku žloutenky menší než u rozdílného Rh. Častěji ale nemoc vzniká, pokud má žena krevní skupinu 0 a její děťátko jinou.
Kongesce (městnání)
Nejde o nic jiného než o „modřinu“ v obličeji dětí, která vzniká při průchodu porodními cestami. Hojí se jako jakákoli jiná, nejprve dochází ke ztmavnutí, postupně ke žloutnutí, až modřinka úplně zmizí. S kongescí je to stejné. Tím, že se vstřebává, děťátko mírně žloutne.
Dochází k němu především u nedonošených dětí, kdy funkce jater ještě není dokonalá. Bilirubin se hromadí v krvi a dítě žloutne. U nedonošenečků je výskyt nemoci mnohem vyšší než u ostatních. K nedostatečnému vylučování bilirubinu ale může dojít i u nich, a to pokud ještě nepijí dostatek mateřského mléka. Tím se sníží vyloučené množství moči a smolky, kterými organismus této látky zbavuje.
Léčba
Když se nám zdá, že děťátko během dne více žloutne, tak mu změříme hodnotu bilirubinu přes kůži tzv. bilirubinometrem. Podle výsledků se lékař rozhodne, zda zatím stačí pouze denní světlo, nebo je potřeba nabrat žilní krev pro zjištění přesnější hodnoty bilirubinu v krvi dítěte. První léčbou bývá většinou tzv. fototerapie denním světlem. V porodnici doporučí sestřičky mamince, aby dávala dítko během dne k oknu. Pokud svítí sluníčko, mnoho miminek se do večera „vysvítí“ a další léčba není nutná. Jestliže jsou ale hodnoty vyšší, pak je třeba léčba speciálním světlem.
To rozpouští bilirubin na látku, která se vyloučí z těla močí a stolicí. Nelze ale využít obyčejné světlo. Děťátka se proto obvykle dávají na fototerapii, do doby, než hodnota bilirubinu klesne. Je mnoho forem léčby: samotné lampy, BabyTherm s fototerapií atd.
Existují také světla, která vyzařují teplo, u nich je potřeba kontrolovat teplotu dítka, aby nedošlo k přehřátí a dehydrataci, anebo existují i neutrální světla. Ta se používají především u dětí v inkubátorech. Pokud už jsou výsledky bilirubinu v normě, může malý pacient domů s tím, že je dále doporučena léčba denním světlem. Uspěchat odchod se nevyplácí. Děti pak někdy opět „zežloutnou“ a je třeba fototerapii zopakovat.