[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
PŘED OPERACÍ Dostanete bandáže na obě nohy, nelekejte se. Je to proto, že dalších 24 hodin budete ležet a zpomalí se krevní oběh. Bandáže jsou prevencí trombózy. „Mamince také lékaři zavedou antibiotika do žíly,“ upozorňuje majitelka Studia pro ženy Magdalena Mikulandová. „Císařský řez je velká břišní operace, léky tak zabraňují možné infekci. Mají pomalé uvolňování pro dalších několik dní a nijak nebrání kojení.“ NA SÁLE Pokud je dostatek času nebo je operace naplánovaná například z důvodu nepříznivé polohy plodu, pravděpodobně dáte přednost epidurální analgezii před uspáním. „Epidurál je pro maminku šetrnější, ale na jeho zavedení je třeba až 40 minut,“ říká Magdalena Mikulandová. „Na sále může navíc vidět miminko, to může být chvíli i u ní, vše se dá domluvit v porodnici.“ Nepředstavujte si ale, že po epidurálu vyskočíte z postele čilá jako rybička. Budete také ospalá a tak trochu v „jiném světě“ a přemístí vás na JIP stejně jako maminky, které byly v celkové narkóze.
PO PORODU Běžným postupem už je, že se novorozenec pokládá mamince na hrudník, aby na něj dosáhla. „Může ho hladit a pusinkovat, mluvit na něho,“ říká Marie Prošková, staniční sestra oddělení fyziologických novorozenců nemocnice Hořovice. „Mamky svá miminka vítají, vypráví jim, někdy dokonce tichounce zpívají. A děti se opravdu u nich vždy zklidní. Je to i pro mě silný zážitek.“ Od maminky putuje dítě k tatínkovi, a pokud si on přeje bonding, personál by to měl umožnit. PRVNÍ HODINY A DNY První hodiny a dny, než bude maminka schopná se o miminko postarat, jí ho nosí novorozenecké sestřičky každé tři hodiny na pokoj. „Po celou dobu sání dítěte z prsu tam zůstává dětská sestra nebo laktační poradkyně,“ uvádí Marie Prošková. „Pečovat o dítě může maminka v momentě, kdy se na to sama cítí.“ Hned druhý den toho je ale podle ní schopno jen minimum žen – bolí je operační rána a jsou unavené. Nejčastěji jsou tedy děti u maminek v režimu rooming-in až třetí den po provedeném císařském řezu.
INKUBÁTOR
Inkubátor nebo výhřevné lůžko jsou pro děti po císařském řezu zdrojem termoneutrálního prostředí, které miminka potřebují. Nemůžou totiž trávit delší čas na hrudi maminky, odkud by si převzala přirozené teplo. „Tepelný komfort je pro novorozence velmi důležitý. Jen s dobrou tělesnou teplotou se bez problémů může adaptovat na nové prostředí,“ uzavírá Marie Prošková. SPOLU NA POKOJI „Není žádná ostuda, když se maminka ještě další noc necítí na nepřetržitou péči o miminko,“ zdůrazňuje Magdalena Mikulandová. „Císařský řez je jiný typ porodu než vaginální, počítá se s větší únavou a psychickou zátěží.“ Hodně bude záležet na vás a vaší kondici – miminko můžete mít u sebe třeba hodinu či dvě, a cítíte-li se dobře, tak už pořád. Sestřičky vám také mohou podávat analgetika na bolest (opět to nebrání kojení), ale vyplavené endorfiny obvykle nepříjemné pocity téměř eliminují.
Jaká rizika hrozí dětem, které na svět přišly císařským řezem?
Většina zdravých žen si přeje porodit přirozenou cestou, sází přitom na biologickou schopnost svého těla a celého organismu porodit své dítě. Pokud se to nepodaří, může žena zažívat silný pocit zklamání. Jak to zvládnout? Soustředit se na přítomný okamžik. Těšit se ze svého miminka a jeho zdraví. Dopřávat si podpory partnera i blízké rodiny. Mít miminko fyzicky blízko u sebe, cítit jeho vůni, podporovat kojení, aby se mohly spustit všechny mateřské procesy a upevňovat vazba k dítěti.