[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Konkrétní dotaz na fyzioterapeutku Lucii Hladkou má maminka Jana:
Dobrý den, Lucie. Našemu Tomáškovi je 8,5 měsíce, péruje na kolínkách, ale ještě neleze. Je to v pořádku? Děkuji.
Lezení je dovedností, kterou děti zvládají okolo 9. měsíce věku. Některé to stihnou dřív, třeba již okolo 8. měsíce, a některé až kolem 11. měsíce. Obojí je v pořádku. Hlavní je, aby lézt začaly. Lezení je totiž ve vývoji velmi důležitá dovednost, která krásně připraví dětské tělíčko a jeho svaly na ještě náročnější dovednost, kterou je chůze. Při lezení se dostanou výš, mají lepší rozhled, samy si mohou dolézt za rodiči nebo pro hračku. Tento obrovský posun je rozvíjí nejen fyzicky, ale i psychicky. Ale pozor, odstraňte z dosahu vše, čím by si váš šikovný lezec mohl ublížit.
Nepíšete, zda se Tomášek plazí. Někdy plazení předchází lezení a někdy děti rovnou lezou. Sehrává tu roli spousta faktorů – zda už jsou svaly děťátka připravené na lezení, zda je „do světa”, nebo si vystačí s hračkami okolo sebe a nikam nespěchá. A velkou roli hraje, na jakém povrchu se učí lézt. V poslední době jsou velmi oblíbené plovoucí podlahy, které se velmi dobře udržují v čistotě, ale bohužel jsou též velmi kluzké. Děťátko na takovéto podlaze musí vynaložit mnohem větší úsilí, aby se na kolínkách udrželo a neustále se mu nerozjížděla do stran. Je to opravdu dřina! Plazení po kluzké podlaze je naopak mnohem snazší, obzvlášť když máte něco na sobě. Oblečení se po kluzké podlaze nádherně smeká. Ale my chceme dosáhnout vyšší úrovně – lezení a lépe děťátko připravit na chůzi.
A tak doporučuji pérování na kolínkách, klek a lezení trénovat na koberci, případně na pěnových puzzlích. Zažila jsem ve svých poradnách několik dětí, u kterých rodiče řešili, že se pouze plazí a na kolínka se jim nechce. Mě pak na koberci předvedly krásné lezení a po plazení nebylo ani vidu ani slechu. Tak velkou roli hraje povrch, po kterém se dítě pohybuje.
Pokud se Tomášek plazí, můžete ho v lezení podpořit tak, že mu do dráhy plazení dáte překážky – velké plyšáky, polštářky, nízké krabice, případně může „přelézat” Vaši nohu. Překážky lákají děťátko dostat se na kolínka, tak se totiž lépe zdolávají. Myslím, že velkou motivací k pohybu jsou hračky se setrvačníkem, třeba jezdící krokodýl. Když děťátko zmáčkne ptáčky, které nese krokodýl na hřbetě, krokodýl vyrazí vpřed, a tak láká svého dětského kamaráda k pohybu. Zároveň si děťátko uvědomuje, že jeho konáním dojde k reakci hračky, což vede k pochopení mezi příčinou a následkem. Takže kromě rozvoje hrubé motoriky podporujeme i rozvoj myšlení.
Pokud se Tomášek neplazí a jen se už déle než měsíc houpe na kolínkách, zkuste mu k lezení dopomoci. Když je v okamžiku, kdy jde zhoupnutí vpřed, lehce mu posuňte jedno kolínko dopředu. Po chvilce totéž udělejte s druhou nožičkou. Ale pozor, děťátko jistěte pod bříškem rukou. Mohlo by se leknout a ztratit balanc a my mu lezení opravdu nechceme zošklivit. Lákání k pohybu si zaslouží velmi výraznou, třeba i ozvučenou a svítící hračku, je to obrovský krok do světa! Velké rozhodnutí a odvaha!
Napadá mě třeba mluvící sob Linkimals, který mluví hlasem holčičí rošťandy, nabádá dítko k tanci, počítání s kamarády a bříško mu bliká dle barev, o kterých právě zpívá. Děťátko nám sice barvy a čísla v tomto věku opakovat nebude, ale je schopné spoustu věcí si zapamatovat. Co mu nabízíme a opakujeme, to si pamatuje. A když má sob ve svém okolí ještě dalšího kamaráda z rodiny Linkimals, tak děťátku zazpívají a udělají světelnou show spolu.
Pro motivaci k pohybu jsou fajn všechny hračky na kolečkách. Osobně jsem si zamilovala jezdícího ježka. Má velká kola a při pohybu šustí drobné kuličky. Ježek dosahuje úžasné rychlosti, při jízdě se houpe, a když zastaví, může si děťátko prohlížet svůj obličej v zrcátku.
Až se zadaří a Tomášek začne lézt a bude si už na kolínkách jistý, můžete mu tuto dovednost udělat pestřejší a opět mu k tomu pomůže jezdící hračka. Tentokrát bych volila nějakou menší, která se bude dobře držet v ruce – třeba kuřátko na kolečkách. Jak poleze, bude si současně tlačit hračku před sebou a ta navíc při pohybu cinká. Lezení bude trochu náročnější na rovnováhu a svaly trupu se budou ještě lépe zpevňovat. A můžete mu třeba i udělat překážkovou dráhu z větších plyšáků, polštářků a čehokoliv bezpečného. Lezení je prostě velká zábava, když už jí dítě zvládne.
Díky lezení se Tomášek dostane až tam, kam se dosud nedostal, proto nezapomínejte na jeho bezpečnost. Milá Jani, přeji vám spoustu radosti při Tomáškově objevování světa.