Maminka.czSlavní rodiče

Miminko vám na sítích rozhodně ukážu, slibuje herečka Veronika Arichteva

, Časopis Maminka
17. 8. 2020
Veroniku Arichtevu asi nejvíce proslavily role v seriálech Vyprávěj a První republika. A taky show 3v1, v rámci které společně s Nikol Štíbrovou a Martinou Pártlovou baví internet. Pro naše společné setkání vybrala Veronika zahradní restauraci Miminoo pod pražskou Žižkovskou věží, s výhledem na proslulé plastiky lezoucích batolat sochaře Davida Černého. A bylo to odpolední kafíčko neuvěřitelně milé, sympatické a pohodové…

Veronika Arichteva je hvězdou titulní strany srpnového čísla našeho časopisu Maminka. A v rozhovoru byla upřímná. Jak se těší na svého prvorozeného synka, který má za pár týdnů přijít na svět? Jak zvládá roli macechy? A proč by nikdy dobrovolně nerodila doma? 

"Nechci dělat s dítěte reklamní artefakt. Je a bude součástí našeho života, i top veřejného, instagramového. Přišlo by mi hloupé ho na sítích neukázat," říká Veronika Arichteva (34). 

Byla to náhoda, že jste pro rozhovor vybrala zrovna tohle tematické místo s výhledem na lezoucí mimina?

S manželem jsme hned za rohem docela dlouho bydleli a vždycky jsem pod Žižkovskou věž hrozně ráda chodila. Teď to mám sice přes celou Prahu, ale klidně sem ráda zajedu. Ale že je to až takhle tematické, to mě v první chvíli vlastně nějak nenapadlo. (smích) To je vtipný!

Aneta Krejčíková je dvojnásobná máma, má dceru! Jak se jmenuje?


Umíte si představit, že kolem vás za pár měsíců jedno batole poleze?

Představit si to neumím vůbec. Hrozně se těším, ale nemám žádná očekávání. Protože vím, že bych pak mohla být zklamaná, že jsem si plánovala, jak bude miminko pořád spát, a ono zrovna bude po manželovi. (smích) Ba ne, teď lžu. Já si myslím, že když bude po Bisim (režisér Biser Arichtev je manželem Veroniky, pozn. red.), bude to kliďas. Jestli bude víc po mně, tak to bude trošku za trest… Nechám se překvapit.

Pojďme začít od vaší „virtuální kariéry“. Na Instagramu máte téměř půl milionu sledujících. Přemýšlela jste o tom, jestli miminko na sítích vůbec ukazovat?

Ano. Bisi by byl klidně pro, abychom ho neukazovali. Ze začátku trošku bojoval obecně s mým působením na Instagramu… Já respektuju absolutně všechny, kteří se rozhodnou dítě neukázat. Mně ale upřímně přijde trapný ukazovat jen ručičky a nožičky, a ještě navíc třeba ve spojení s nějakým produktem.

Buď ho neukazuju vůbec, nebo ho prostě ukážu. Nerada bych se tedy někoho dotkla, je to každého věc. Za sebe si ale neumím představit, že bych byla tak povrchní, že bych řekla: „Vy tady vidíte částečně to, jak bydlím, občas to, kam jedu na dovolenou, mého manžela, to je v pořádku. Ale dítě vám už neukážu. Za mě bych si připadala hloupě, to už bych se radši na Instagram úplně vykašlala. Takže nakonec jsme se shodli na tom, že miminko schovávat nebudeme. Zapojíme ho, protože je součástí našeho života a já ten veřejný, instagramový život žiju.

Matky na Instagramu. Které se vyplatí sledovat? Ne všechny jsou perfektní


Jak moc přemýšlíte nad tím, co na Instagram dát a nedat?

Hodně. Dost rozmýšlím, jaké spolupráce vezmu. Stojí za tím obecně dost práce, protože mi záleží na tom, aby lidem stálo za to na tom profilu se mnou být. Neřeším sice, co každý den přidám a v jaké barvě, takhle do detailu zase ne. Ale přemýšlím o tom, co vzít za reklamu a jestli mám k tématu co říct. Co ale rozhodně nechci, je dělat si z dítěte reklamní artefakt. Už teď mám nabídky na spolupráce se spoustou firem, ale všem jsem řekla, že uvidím, jak to bude vyhovovat miminu.

Teď je podle mě nesmysl se na něčem domlouvat, když se ještě ani nenarodilo. Uvidíme, co pro něj bude pak „v pořádku“. A taky samozřejmě vždycky zhodnotím, jak a kdy ho ukázat. Aby mi za pár let neřekl: „Mami, tys ukázala na Instagramu můj zadek!“

Vy jste měla po soutěži StarDance, ve které jste se protančila před brány finále, neuvěřitelně vysportovanou postavu. A ať chceme, nebo ne, těhotenství a mateřství s ní, alespoň načas, zamává. Pocítila jste na sobě velké změny?

Určitě, ale to už před otěhotněním. Takovouhle figuru si člověk asi jen tak neudrží a já se přiznám, že už bych to asi ani nechtěla, protože v těch posledních týdnech ve StarDance jsem měla jen pětačtyřicet kilo, už to bylo moc. Nebo spíš málo. Ale změna je to veliká. Teď v sedmém měsíci mám nahoře deset kilo, takže zatím dobrý. Je mi jasný, že to ještě půjde nahoru, ale myslím si, že to prostě k tomu patří a rozhodně se nijak neomezuju. 

S manželem jste miminko chtěli a trošku očekávali. Připravovala jste si nějak speciálně, jak Bisimu to těhotenství oznámíte?

Ani ne. Zjistila jsem to, když jsme se s holkama vrátily z Dubaje, byla to tam jedna velká párty a já jsem vůbec netušila, že jsem těhotná. Doma jsem si postupně udělala dva testy a objevily se dvě čárky. Ten den Bisi točil, takže jsem mu to řekla až po dvou dnech, nechtěla jsem mu to volat nebo psát. Pak jsem mu ten test položila na stůl, žádná trasa ze svíček nebo z dudlíků. (smích) Byli jsme oba šťastní, ale moc jsme nejuchali, abychom to nezakřikli. Radovat jsme se začali až tak na konci třetího měsíce. Ale upřímně, já mám vlastně celou dobu tak nějak strach. Nevím, jestli je to tím, že jsem stará matka, ale mám prostě obavy, aby se něco nestalo, a jakmile dvě hodiny necítím kopání, tak už začnu plašit a šťouchám do břicha, aby se mimino pohnulo.

Strach my mámy budeme mít už do konce života… Povězte, když jste zjistili, že čekáte chlapečka, jaké jste měli pocity?

Já jsem říkala, že je mi jedno, co to bude, hlavně ať je to holčička. Hodně jsem ji chtěla, ale zároveň jsem předpokládala, že to bude kluk, protože kdyby to byla holka, zřejmě by nebyla manželova. (smích) Ten má v rodině široko daleko jen samé chlapy, holčička žádná. Ale rozhodně neproběhlo nic takového jako zklamání. Vůbec. Přeju si jen to, aby bylo miminko zdravé… Upřímně, je to jedno…

Co říkal Bisiho syn Tedýsek na to, že bude mít brášku?

Říkal: „Jak je možný, že jste mi to tajili tři měsíce?“ Tak jsme mu vysvětlili, že jsme to tajili všem… Určitě byl ale šťastnej. Já jsem se toho bála, ale je skvělej, pořád mu teď zpívá do břicha a kontroluje, jestli kope.

Vím o vás, že rezolutně nesouhlasíte s domácími porody, takže tuhle variantu jste si v hlavě asi předem škrtla…

Ano, pro mě tohle není varianta. A může mi tisíckrát někdo říkat, že má tu nejlepší porodní asistentku a bezproblémové těhotenství, ale když se něco pos…, ani to, že je ta nemocnice dvě minuty od baráku, nemusí pomoct… Přestože tady ještě nejsou porodní domy, je tady podle mě spousta možností a myslím, že je skvělý, že si člověk může vybrat porodnici, kterou chce, a vzít si k sobě, koho chce. Říkám to na rovinu, nejsem vůbec „ezo“, jsem absolutně na druhé straně, celý život výhradně racionální. A zdraví a bezpečí jsou pro mě nejdůležitější.

Narážky na tělo po porodu ignorujte, radí. Jak vypadá po třech dětech?


Máte nějaké představy o porodu, když bude probíhat bez komplikací?

Jedinej můj plán je, že bych ideálně chtěla porodit přirozeně, ale nemám žádné porodní plány, ani nevím, co bych do nich měla napsat. Chci porodit tak, aby bylo všechno v pořádku, a je jedno, jaká mi u toho bude hrát hudba a jaký budu mít olejíček v aromalampě. Myslím si, že narození dítěte bude i tak přenádherný zážitek, i když to bude třeba strašná bolest nebo přijdou nedejbože komplikace. Myslím, že bude hezkej i bez všeho toho okolo.


S partnerem jste spolu osm let. Bylo od začátku jasné, že je to pro vás člověk, se kterým chcete mít děti?

Určitě. Ale upřímně, vždycky, když jsem od svých osmnácti let s nějakým klukem chodila, tak jsem si to myslela, a zanedlouho jsme byli od sebe. (smích) S Bisim jsme se vzali hodně rychle, protože jsme oba tak nějak cítili, že to je to pravé. Nebylo to jen tím, že by mě hrozně přitahoval, dovedla jsem si ho hned představit jako parťáka do života. A to si myslím, že v těch vztazích je daleko důležitější než to, jestli je takovej a makovej vzhledově nebo má přednosti v nějakých oblastech. A myslím, že Bisi to měl velice podobně. Taky už tak nějak věděl, co od života chce. A dodneška máme podobně nastavené hodnoty.

Máte ty hodnoty takhle podobně nastavené, i co se týče výchovy? Trošku to teď můžete posoudit u Bisiho syna…

Tohle je strašně těžký. Je úplně něco jinýho, ač Bisiho syna Tedýska miluju, když jste rodič a když jste „jen“ pozorovatel. Myslím, že spoustu věcí vidím objektivněji než rodič. V základech se shodneme, ale když se něco řeší skrze Tedýska, já jsem ta přísnější. Uvidíme, jestli to budu mít tak i u svého dítěte, doufám ale, že ano, že nebudu přehnaný rozmazlovač. Od toho jsou tady babičky a dědové. Na druhou stranu nechci být ta, co jen dává rozkazy, a to se hodně učím od Tedyho. Chtěla bych, aby to všechno bylo o komunikaci. Teoreticky to zvládám, uvidíme, jak mi půjde praxe. (smích)

Role „macechy“ je dost těžká. Vy ale máte s Tedýskem hezký vztah. Máte nějakou radu, jak toho docílit?

Mám obecně problém s tím, že mluvím víc, než bych chtěla. Ale troufám si říct, že vztah mezi mnou a Tedym je hezkej. I když jsem na něj přísná, čehož se Bisi na začátku trošku bál, protože samozřejmě chtěl, aby mě měl Tedy rád. Ale já si myslím, že o tom to není… My macechy jsme v blbý pozici, nejsme rodiče. Můžeme říct svůj názor, ale stejně si to rodiče udělají podle sebe. My s Bisim hodně komunikujeme, to je podle mě asi ta nejzásadnější rada. Komunikovat. Ne samozřejmě před tím dítětem, ale vyříkat si ty věci spolu. A pak je taky podle mě důležitý, aby macecha i rodiče říkali dětem stejné věci. To se nám osvědčilo. Stát za sebou, neházet si klacky pod nohy. Taky si myslím, že chlap by měl svou novou partnerku před dítětem vždycky podpořit. Ale je to strašně těžký a nikomu to nezávidím.

V čem konkrétně spočívá ta vaše přísnost, o které jste mluvila?

Vadí mi, že se dětem musí pořád něco připomínat. A to má v mém okolí fakt hodně dětí. „Jdi si vyčistit zuby, ustel si, slož si to oblečení…“ Mám pocit, že je to nějaká momentální dysfunkce dětí. Snažím se být svědomitá v tom, že když se něco řekne, platí to. Chci být důsledná. Třeba PlayStation, který vládne mnohým rodinám, i té naší: Bisi dovolí Tedýskovi hodinu a půl a řeknou si čas, kdy se skončí. Každé dítě to zkusí a Bisi třeba řekne: „Tak ještě deset minut.“ A s tím já nesouhlasím.

Podcast: Jak si vybrat porodnici? Vznikl skvělý průvodce s hodnocením rodičů

Říká, že jsem přísná a pořád někoho řídím a koriguju, což je asi trošku pravda. A já to vidím, že je to strašný, že nemůžu dětem jen dávat příkazy a úkoly, ale nechci být extrém, třeba jako v knížce, kterou jsem četla a nedočetla – Vychováváme děti a rosteme s nimi. Tam jsem se dočetla, že bychom měli děti nechat, aby si na věci přišly samy. Já věřím, že na to přijdou a spoustu věcí odkoukají, ale neumím si představit, že bych dovolila třeba dítěti hrát osm hodin v kuse hry na počítači s tím, že pak přijde a samo řekne, že má dost. To bych fakt nedala. Já bych nedovolila ani těch deset minut navíc, co dovolí Bisi. Prostě domluva zněla jasně.

Máte teď takové šťastné životní období. Skvěle rozjetou hereckou kariéru, miminko na cestě. Je něco, co vám ještě v životě chybí?

Myslím, že by bylo rouhání, kdybych chtěla cokoli navíc. Mám šťastné období pár let zpátky a jsem ráda, že se mi po všech stránkách daří, tak samozřejmě logicky čekám, kdy se to pokazí. To je zákon. Moje největší přání je, aby všechno bylo v pořádku a aby se narodilo zdravé miminko. A tu změnu, která kolem nás nastane, protože to bude velkej zásah, abychom jako partneři ustáli a aby to štěstí, které teď máme a snažíme si ho budovat, vydrželo. Mám chlapa, který mě v práci dokáže podpořit a pomoct mi, a nejenom proto, že je to režisér… Zkrátka nemám žádný další sen. Až na tu holčičku! (smích)

A když nebude holčička, tak kolik chlapečků byste rádi měli?

Teď říkám, že bych chtěla ještě jedno dítě, a Bisi se mi jen směje, že prý uvidíme, jak se mi po porodu bude chtít do dalšího. Ale tím, že už nejsme nejmladší, nechtěla bych to nějak odkládat. Sama jsem za ségru, kterou mám, strašně moc ráda.

Časopis Maminka si můžete objednat na našem ikiosku ZDE, včetně starších čísel

Chtěl jsem kluka, ale klidně budu mít jen dcery, říká atlet Helcelet, manžel Rosolové
Miluše Bittnerová: Dítě ve dvaceti bych nezvládla! Ještě, že jsem rodila po čtyřicítce
 
Finále
Témata: Slavní rodiče, Časopis Maminka, Batole, Miminko, Instagram, Rozhovor, Tipy a rady porod, Gynekologie a porodnictví (poradna), Slavné maminky, Domácí porod, Chci si rodit po svém, Porod doma, Dubaj, Praha, Varianta, Playstation, První republika, IKiosku, Veronika Arichteva, Nikol Štíbrová, Internet, Martina Pártlová, Sítí, Manžel, Macecha

Mohlo by vás zajímat
Nejčastější mateřské hříchy: Tímhle brzdíte vývoj dítěte a možná to nevíte
9krát o bolestech břicha v těhotenství. Víte, co která bolest znamená?
Nejdojemnější fotka týdne! Náhradní matka doma porodila syna nové rodině
Matky influencerky. Které vládnou sociálním sítím? Znáte je všechny?
Říkadla a říkanky: Proč je děti potřebují a jak jim škodí, když je neznají?
Dítě s horečkou nevyšetřím! Pozor, Covid mění pravidla návštěv u pediatrů
Představy vs. realita. Vánoční fotky dětí, které se tak úplně nepovedly
Vendula Pizingerová porodila! Syn Josef se narodil na tátovy narozeniny
Vrať se, až se uklidníš! Tahle věta nic neřeší. Jak zkrotit dětské nálady?

Horoskopy

Vodnář Merkur je až do poloviny měsíce v ideálním sextilu s vaším znamením, a proto se rádi seznamujete a…

Jména pro děti

Největší výběr jmen.

Dnes má svátek: Jitka, Herwig, Nives





Aktuální vydání

Aktuální číslo časopisu

Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv do vaší e-mailové schránky.

  

Výhodné předplatné

Objednat předplatné