[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Začalo to už těhotenstvím: některé kamarádky měly radost a chtěly se mnou všechno sdílet. Jiné se stáhly a vlastně si s mým těhotenstvím nevěděly rady, protože samy ještě děti neměly ani nečekaly. Okruh blízkých žen kolem mě se proměnil a trvalo docela dlouho, než se zase pevně uzavřel a držel mě nad vodou. Někdy byly chvíle, kdy jsem bezradně seděla u telefonu, bytostně si potřebovala poklábosit, vylít si srdce nebo slyšet, co mám dělat, ale nevěděla jsem, jaké číslo vytočit.
Některá má to štěstí, že otěhotní v podobné době jako další z kamarádek, takže je s kým řešit první nákupy, obavy o popraskané bříško, přibývající kila nebo nekončící nevolnosti. Bezdětné kamarádky pro to obvykle nemají pochopení. Proto je skvělé mít kolem sebe kamarádku čekatelku a pak s ní všechno řešit i po porodu. Jen matka ve stejné nebo podobné fázi mateřství vám dokáže s pochopením naslouchat, i když jí o nekonečném přebalování povídáte už poněkolikáté. Jen matka v podobné fázi mateřství vám zvedne telefon v pět ráno, protože je už taky (nebo ještě) vzhůru. Jedině ona také pochopí, že nesnášíte svého muže za to, že přišel o deset minut později, než slíbil, a vy jste musela čekat na to, abyste mu předala dítě a měla chvíli klid. A to není všechno! Kamarádka matka vás neodsoudí za flekaté tričko ani za to, že místo pořádné večeře čas od času odbudete dítě rohlíkem, protože už nemáte energii na to přemlouvat ho k mrkvovému příkrmu. A je jí dokonce jedno, že jste přišla na „kočárkování“ o půl hodiny později, protože jí se přece dítě pozvracelo těsně před odchodem minule. Hýčkejte si takovou kamarádku, a pokud nemáte, najděte si ji. Můžete si být jistá, že takovou potřebujeme s příchodem mateřství opravdu všechny. Aspoň jednu jedinou!