[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Ačkoli Světová zdravotnická organizace doporučuje kojit do dvou let věku dítěte i déle, ideální doba, kdy s kojením přestat, neexistuje. „Pro jednu maminku je výkon ke gratulaci šest měsíců, pro jinou je normální kojit tříleté dítě, přestože občas musí čelit zvláštním výrazům a dotazům, proč ještě kojí. Přitom je to přece jen na ní a dítěti,“ říká dula a laktační poradkyně Simona Lazzari (@simonalazzari).
Kojení bezesporu patří mezi kontroverzní a citlivá témata. „Chodí za mnou maminky, které pláčou nad svým domnělým selháním, že ‚nedokázaly‘ kojit déle než pět měsíců. Nebo jiné, které už nechtějí kojit, ale připadají si jako krkavčí matky, že hodlají třeba osmnáctiměsíční batole odstavit. Tak to neudělají, ale narůstá v nich vyčerpání a vztek, což narušuje i vztah k dítěti,“ říká psycholožka Lucie Miškóciová (@nadechnise). Dlouhodobé kojení má podle ní mnoho benefitů a stojí za to se o něj snažit. Ale pokud už jste vyčerpaná, není zločin přestat a pocit bezpečí tvořit jinak, třeba mazlením či láskyplnými slovy. „Kvalitní vztah mezi matkou a dítětem stojí nad jakkoli dlouhým kojením. Zásadní je, aby dítě mělo v matce bezpečný přístav,“ zdůrazňuje.
Jak tedy přestat s kojením co nejšetrněji? Postup by měl být podle Simony Lazzari pozvolný, citlivý a dobře rozmyšlený, aby se předešlo zmatení miminka. „Maminky učím, že ve všem, co chtějí vůči dítěti prosadit, musejí začít u sebe. Být přesvědčené, že dělají správně, protože jen tehdy si své rozhodnutí ustojí i ve stavu velké únavy, při odporu a nepochopení dítěte, často i rodiny a okolí.“
A jak konkrétně máte postupovat? Nejprve vynechte to kojení, které v rámci dne není tak významné, a nahraďte je jiným programem. „Zkuste procházku, hraní si s novou hračkou, rozptýlení kolektivem dětí, návštěvou rodiny… Pokud už má dítě zavedené příkrmy, mějte po ruce svačinku, jestliže bylo plně kojené, tak mléko v lahvičce. Přistupujete k dítěti citlivě, mazlete ho, chovejte a snažte se kompenzovat kontakt u prsu tím, že se mu budete hodně věnovat,“ doporučuje laktační poradkyně.
Psycholožka Lucie Miškóciová do toho všeho doporučuje zapojit tatínka a přidat jiný fyzický kontakt s dítětem, například používat nosítko či šátek. Ať vaše miminko cítí, že je stále milováno.
Jedním z opačných přístupů je krátkodobé odloučení od maminky. Jako že se prostě seberete, na pár dnů odjedete pryč a o dítě se stará někdo jiný. Tento přístup však není podle psycholožky Lucie Miškóciové ideální. „Zdá se to snazší než čelit negativním reakcím dítěte, ale může to vyvolat pocit zrady a opuštění matkou. Po návratu se na vás dítě může zlobit, nebo se k vám ještě víc upnout.“ Občas prý také ženy očekávají od odstavení zázraky. Že začne potomek dobře spát, že budou i ony najednou odpočaté… „Ale někdy to tak vůbec není. Paradoxně se naopak odstavením připraví o možnost dítě snadno uklidnit. Takže to se dál hodně budí, ale maminka ho nemá čím rychle zklidnit, jako to do té doby dělala kojením,“ říká psycholožka. Navíc svá prsa jaksi „nevypnete“, a když takhle naráz stopnete odbyt mléka, hrozí zánět prsní žlázy, nechvalně známá mastitida. „Pokud potřebujete, můžete při odstavování prsa odsávat, ale jen takzvaně do úlevy. Kdybyste mlékovody vyprázdnila úplně, byl by to pro prsa signál, že mají tvořit naopak více mateřského mléka,“ doporučuje pediatrička MUDr. Tereza Sochorcová (@lecimdeti).
Přihlaste sea zdarma dočtětetento článek
V pokračování článku také najdete
Kojení nemá jen nutriční hodnotu
Co dělat, když se dítě zlobí?
Odstavení a spánek