[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Loket je loket. Nos je nos. A penis je penis a pochva je pochva. A čím dříve děti znají skutečné názvy části svého těla, tím lépe. Pomáhá jim to lépe pochopit své tělo, porozumět mu a vědět, k čemu slouží. Je snazší vědět, který dotyk je nežádoucí, když víme, jak se jednotlivé části těla jmenují a k čemu slouží. Malému batoleti nemusíme vysvětlovat detailní anatomii, ale dítě by mělo umět vše pojmenovat pravým jménem. Pak dokáže říct i jasné ne, když mu něco nebude příjemné. Pokud budeme obcházet terminologii výrazy jako „tam dole“, vypěstujeme v dítěti stud a uzavřenost.
Toto pravidlo platí pro všechny lidi bez rozdílu věku, tedy i pro malé dítě! Samozřejmě se rodiče a děti navzájem dotýkají, ale musíme respektovat, co je dítěti příjemné. V životě také nastává řada situací, kdy se dítěte musí dotýkat někdo cizí. Lékař na pediatrii, zdravotní sestřička v nemocnici, paní učitelka ve školce… Tito lidé se budou dítěte dotýkat i v tak intimních momentech, jako je třeba návštěva toalety. Vždy by ale měli dítěti vysvětlit, co a proč dělají, a nic nedělat bez jeho souhlasu. Dítě by tohle mělo vědět a mělo by se umět ohradit, pokud se mu něco nelíbí.
Dospělí se často obávají, že jakmile se dítě zeptá na jednoduchou otázku okolo sexuality a oni mu odpovědí, bude se pak ptát pořád a na čím dál intimnější a složitější věci. Skutečnost nebývá tak dramatická. Odpovězte na jednoduchou otázku pravdivě, ale jednoduše. Beze studu a vytáčení, které dítě ihned odhalí. Pokud náhodou nevíte, přiznejte to a pak odpověď vyhledejte. Zvědavost malého dotazovatele bude s nejvyšší pravděpodobností uspokojena a dalších otázek se dočkáte zase až po nějaké době. A především: pokud se vás dítě ptá, je to dobře! Znamená to, že vám důvěřuje. Buďte vděční, že se chce vše dozvědět od vás, ne z internetu.
Hodně dospělých má obavu, že pokud s dítětem budou otevřeně mluvit o sexu a sexualitě, bude dítě předčasně příliš zkušené a začne s intimním životem dříve, než je zdrávo. Ve skutečnosti je tomu přesně naopak. Lidé, kteří jsou se sexualitou seznamováni už od dětství a považují ji za přirozenou, začínají se sexuálním životem později. Navíc se daleko lépe orientují ve vztazích. Nezískají tu zkušenost mnoha dospělých, kteří považují sex za tabu a něco nepříjemného. Pokud jim při hovorech o sexualitě dodáme pocit sebedůvěry a bezpečí, budou tak k této oblasti přistupovat celý život.
Sexualita je přirozenou součástí života. Když s ní seznamujeme své děti, je potřeba říct jim vše popravdě, nazývat věci pravými jmény, zároveň bychom ale toto téma neměli pojímat veskrze seriózně a smrtelně vážně. Je potřeba mluvit o riziku zneužívání nebo o bezpečném sexu. Ale stejně důležité je zdůraznit, že sexualita je ozdravná a povznášející, pomáhá nám uvědomit si, kdo jsme, a sex je příjemný a zábavný.
Mluvit o sexu může být trapné a je dobré s tím počítat. Dokonce i lékaři nebo lidé, kteří učí sexuální výchovu, zažívají okamžiky, kdy se při sdělování určitých věcí necítí příjemně. Je zcela v pořádku se takto cítit. Nebojte se to svým dětem přiznat. Ony si dost možná připadají podobně. Dejte jim najevo, že děláte chyby. A že sexuální výchova je vlastně celoživotní proces. Díky tomu se ani ony nebudou bát vlastních chyb a budou se cítit bezpečněji.