Maminka.czUmělé oplodnění

Moc jsem chtěla dítě, muže jsem neměla. Stálo to jako dovolená u moře

9. 11. 2018
Moc jsem chtěla dítě, muže jsem neměla. Stálo to jako dovolená u moře
Se svým příběhem se nám rozhodla svěřit sedmatřicetiletá Silvie K. Co se stalo a proč se nakonec odhodlala podstoupit umělé oplodnění a pořídit si potomka bez partnera? Její upřímnost vás dostane.

Proč jsem podstoupila umělé oplodnění (IVF) bez partnera? Definitivně jsem se rozhodla ve 35 letech, a to zejména z toho důvodu, že předchozí pokusy o otěhotnění, ať už přirozenou cestou nebo s využitím asistované inseminace na klinice, nevyšly. Z hlediska emocí a vnitřních pohnutek šlo o směsici nejrůznějších faktorů.

Testujeme s dětmi: Desková hra na obchod chytla děti i rodiče

V první řadě to bylo rozčarování z krachu dlouholetého vztahu, který mimo jiné skončil i proto, že se nám nedařilo založit rodinu. Člověk najednou zjistil, že mu táhne na čtyřicet, je bez partnera, bez dětí, všichni slušní muži jsou už „rozebraní“ a vlastně ani nemá chuť žádného hledat, protože bolest z rozchodu ne a ne odeznít.

Bez dětí jsem si ovšem smysluplný život nedokázala představit. Zkusila jsem samozřejmě i několik rande, ale nešlo to. A i kdybych se přeci jen dala s někým dohromady, nikdo by mi nezaručil, že za dva roky či pět let se situace nebude opakovat a bude to pro mě ještě horší. Viděla jsem kamarádky, které prošly obdobným scénářem, kolem čtyřicítky zůstaly samy, ovšem stále s nadějemi ukazovaly v bytě místnost pro dětský pokoj a zoufale randily jako o život. Dětský pokoj mají prázdný dodnes.

ČTĚTE ON-LINE ROZHOVOR: Chcete dítě, ale nemáte partnera? Jak funguje umělé oplodnění?

Všechno šlo rychle

Když už jsem se odhodlala, musím říct, že v mém případě to celé bylo poměrně rychlé.  V listopadu jsem se na provedení cyklu umělého oplodnění dohodla s klinikou v Čechách, v březnu následujícího roku jsem už po úspěšném zákroku odjížděla z kliniky v zahraničí domů. V Čechách jsem před vlastním zákrokem absolvovala genetické vyšetření, EKG, několik vyšetření ultrazvukem a konzultací s lékařkou, zejména ohledně organizace a aplikace léků na hormonální stimulaci. V zahraničí jsem strávila osm dní, během kterých došlo k odběru vajíček (v celkové narkóze) a následnému přenesení vytvořených embryí zpět do dělohy. V podstatě ihned po zákroku, který proběhl v lokálním znecitlivění, jsem mohla odjet domů.

100 mimořádných fotek z porodu! Podívejte se, jak ho rodiny prožívají

Rodině jsem všechno přiznala

Upřímně, asi bych byla blázen, kdybych se s tak závažnou záležitostí, která ovlivní celou rodinu, svým nejbližším nesvěřila. Myslím tedy rodiče a sourozence. Bez jejich souhlasu a podpory bych si nejspíš netroufla takovou věc realizovat. Chybí-li vám druhá část rodiny (z partnerovy strany), je ta vaše o to důležitější. Nikoho jiného než vás mít dítě nebude.

Pokládala jsem proto za nezbytné, zajistit mu u nás vřelé přijetí a v případě potíží zabezpečení, lásku a ochranu. Než jsem odjela do zahraničí, přesně jsem věděla, s čím mohu po návratu počítat – kde budeme bydlet, kdo mi pomůže se o malé postarat, protože otec (a jeho rodina) bude neznámý. Domnívám se, že je naprosto zásadní v tak důležitých věcech, které se týkají rodinných/rodových záležitostí, v rodině nelhat ani rodičům, ani dětem. V průběhu těhotenství jsem se pak svěřila i dvěma nejbližším přátelům, „jako pojistce“. Aby existoval někdo další, kdo by v případě, že my bychom nemohli, byl schopen říct dítěti pravdu o okolnostech jeho narození a původu.

Kolik mě to stálo? Jako jiné dovolená u moře!

Spousta žen se může zaleknout finanční náročnosti celého procesu. Nakonec jsem byla příjemně překvapena a peněženku ani účet mi „pořízení miminka“ nijak nezruinovalo. Platila jsem za samotný zákrok na zahraniční klinice, dále pak poplatek za dvě dávky spermií od vybraného dárce z depozitu Spermbank a léky na hormonální stimulaci. K tomu je třeba připočítat ubytování v zahraničí a dopravu, ale i s tím vším mě celé umělé oplodnění vyšlo na zhruba padesát tisíc korun. A za takovou částku si mnozí lidé dopřejí jen „obyčejnou“ dovolenou u moře. Původně jsem byla připravena na třikrát, čtyřikrát víc.

Co na to psychika?

Cítila jsem se výborně, a to hlavně díky přístupu a upřímnému zanícení pro věc ze strany všech lékařů i ostatního personálu v Čechách i zahraničí. Ze všech byla cítit podpora a snaha pomoct v tak choulostivé životní situaci bez toho, že by vás někdo za rozhodnutí přivést na svět dítě bez partnera odsuzoval. Jsem přesvědčená, že duševní pohoda, kterou poskytly diskrétnost, přístup bez předsudků a filozofie „nic není důležitější než děti“ ze strany ošetřujícího týmu, výrazně přispěla k úspěchu. Na jednu stranu chápu naše zákonodárce, že nejsou umělému oplodnění ženy bez partnera nakloněni, snaží se udržet tradiční model rodiny a zajistit dítěti právo na to znát svůj původ. Na druhou stranu, žijeme v době, která budování rodiny a udržování partnerských vztahů obecně zrovna nepřeje.

Není to cesta pro každého!

S blahobytem stoupá sobeckost a neochota ke kompromisům, které jsou pro udržování dlouhodobých vztahů klíčové. Možná i s vědomím těchto skutečností volí ženy jako já dobrovolně cestu matky-samoživitelky jako alternativní strategii pro zachování vlastního rodu, neboť se nám jeví spolehlivější než tradiční a dnes často nefunkční partnerství. Rodičovství bez partnera je tedy možná jen reakcí, chcete-li adaptací na to, co se dnes ve společnosti děje. Není to samozřejmě cesta pro každého. Člověk musí být silný jak psychicky, tak ekonomicky, aby se o dítě dokázal sám postarat. To by si měl každý uvědomit a zvážit, zda na to má, nebo ne.

Devět tipů, jak tělo připravit na umělé oplodnění

Jste svobodná? Máte stopku!

Ročně u nás proběhne až 18 tisíc umělých oplodnění. Léčbu neplodnosti však můžete podstoupit pouze v případě, že jste v manželském či partnerském vztahu, a to s protějškem opačného pohlaví. Každý rok tak řeší několik set českých žen problém, jak otěhotnět bez partnera, což jim česká legislativa neumožňuje. V řadě jiných zemí ovšem takové podmínky neplatí, a tak i svobodné či homosexuálně orientované Češky mohou pomocí asistované reprodukce otěhotnět.

Takhle vypadá život s batoletem! Vtipná kreslířka skvěle zachytila mateřství

Na území Evropské unie existuje 12 států, které tento zákrok umožňují, mezi ně patří Belgie, Bulharsko, Dánsko, Finsko, Litva či Velká Británie. Některé státy mají rozdílná stanoviska vůči lesbám a single ženám, například Rusko a Řecko, zde mají možnost počít dítě z umělého oplodnění pouze svobodné ženy.

Pro miminko za hranice

Jaké tedy máte možnosti? Pokud žijete takzvaně „single“ nebo v lesbickém partnerství, budete muset za vysněným potomkem vycestovat. Klinika SpermBank International se na tuto oblast specializuje a nabízí zprostředkování umělého oplodnění v zahraničí na klinikách, kde to národní legislativa umožňuje. Cena za zákrok se vždy liší v závislosti na zvoleném léčebném postupu, u některých žen je třeba použít i darovaná vajíčka, u některých zase postačí jen inseminace spermiemi vybraného dárce. Co vás čeká? Příprava v České republice trvá většinou dva až tři měsíce. V zahraničí pak pacientka stráví dva až deset dnů v závislosti na prováděném zákroku. Součástí programu jsou kromě přípravy potřebné hormonální léčby komunikace se zahraničním pracovištěm i následná péče do potvrzení těhotenství. Klinika SpermBank International jako jediné zařízení v Česku má vlastní databázi dárců spermií, o nichž poskytuje pacientkám informace. Ty si tak mohou vybrat konkrétního dárce na základě svých preferencí a vhodnosti zvolené metody léčby.

Co všechno byste měla vyzkoušet, než se rozhodnete pro umělé oplodnění?
Umělé oplodnění a jeho rizika aneb o čem se nemluví
Nový přístroj na sledování embryí zvyšuje šance na úspěšné umělé oplodnění
Témata: Vaše příběhy, Neplodnost a IVF, Praktické rady, Umělé oplodnění, Mateřství, Smysluplný život, Česká žena, Belgie, Oplodnění, Darované vajíčko, Celá rodina, Vřelé přijetí, Dlouholetý vztah, Moře, Čechy, Evropská unie, Bulharsko, Opačné pohlaví, Velká Británie, Následující rok, Obdobný scénář, Genetické vyšetření, Česká republika, Partner, Duševní pohoda

Mohlo by vás zajímat
Sedm znaků, podle kterých poznáte, že z dítěte roste psychopat
Chtěla jsem druhé dítě. Teď čekám dvojčata a manžel šílí
Děti nechtějí k prarodičům. Jsou moc přísní, stěžují si!
Šikanu dcery zavinila třídní učitelka! Vyhlašovala koktu týdne a podobně

Registrace

Pojďte s námi diskutovat, posílat otázky do poradny, nabízet a kupovat dětské zboží v bazárku.

Díky jednoduché registraci máte ke všemu okamžitý přístup.

Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv do vaší e-mailové schránky.

  

Předplatné

Aktuální číslo časopisu