Maminka.czPsychika

Moje dítě nezapadá. Odlišné děti bývají citlivé na vědomí, že jsou odlišné. Jak jim pomoci?

Jana Potužníková 21.  2.  2024
Je jedno, zda už se bavíme o dětech s nadáním, o přemýšlivých, vysoce citlivých, introvertních nebo těch s nějakou zvláštní zálibou či poruchou učení. Pocit, že právě to naše dítě nezapadá, umí být drásavě znepokojivý. O to důležitější je umět si s ním poradit. Jak?

[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]

Vždycky jsem si přála, aby moje dcera byla po mně – vnímavá, emotivní, senzitivní. Ale vidět ji pak skutečně dorůstat do vysoce citlivé holčičky mě zaskočilo. S vysokou senzitivitou se totiž pojí spousta náročných momentů. Svět vás snadno může zahltit, protože vidíte i vnímáte, a tedy v hlavě zpracováváte mnohem víc podnětů než vaše okolí.

Intenzivněji vnímáte světlo, uprostřed hlučného davu můžete panikařit. A když rezonuje hlukem vnitřní prostor, snadno vás třeba rozbolí hlava. Extrémně špatně nesete nespravedlnosti, momenty, kdy vidíte bezpráví, z dobrých věcí máte gigantickou radost, ale ze smutných až požírající smutek. Emoce, pocity, vjemy, všeho je vlastně MOC. A než se s tím naučíte pracovat a využívat to ve svůj prospěch (jako třeba já ve svém psaní), jste skrze to potenciálně hodně zranitelní. A to je to: každou znatelnou nebo viditelnou odlišnost svých dětí vnímáme často jako jejich „slabé místo“. A máme strach, aby jim svět neublížil.

VIDEO: Jak učit děti vnímat své tělo zdravě?

Přestat se bát odlišností

Asi je to logické – jsme mámy! „A všechny chceme to samé: aby naše děti byly šťastné, něčeho dosáhly, cítily se dobře… Ale pokud to vezmu do důsledku, to, co si pro ně přejeme, je utopie. Svět jim nic takového nenabídne. Naopak první, co okolí o něčím se odlišujícím dítěti naskakuje, je dojem ‚ten je divnej‘. Jakákoliv odlišnost je lidem vždy divná,“ říká Dana Havlová ze společnosti Mindnet, která pomáhá nadaným dětem.

Vysoce citlivé dítě – dar i prokletí. Nemáte ho náhodou doma?

Ano, člověk by předpokládal, že nadání znamená výhodu. Ale mezi nadanými nebo tzv. přemýšlivými dětmi najdete velké introverty, děti, které neumí komunikovat s vrstevníky a které třeba moc neuvidíte si „normálně hrát“. A znovu skončíte u toho, že jsou… Jiné. A svět se jinakosti obává. Což je vlastně to první, co je třeba změnit. „A abychom to mohli změnit, musíme být citlivější a otevřenější a učit se uvažovat tak, že jakkoli odlišné dítě není špatně. Vždyť každý jsme originál, a to, že jsme každý jiný, je skvělé, protože nám to dává možnost se uplatnit v životě různými způsoby – vhodnými pro naše nastavení – a do vínku danými vlohami,“ říká dál Dana Havlová, která spoustu let spolupracuje také s Mensou.

Přihlaste se
a zdarma dočtěte
tento článek

 

 

V pokračování článku také najdete

Proč se děti bojí jinakosti své i lidí okolo?

Proč a jak dát dítěti pocit, že je "v pořádku"? 

Proč a kdy vyhledat odborníka, který citlivému dítěti pomůže?

Témata: Zdraví, Děti, Láska a vztahy, Psychika, Rodičovství, Deprese, Emoce, učení, Charakter, Povahové rysy, povaha, citlivost, nadání, Dialog, Moc, Odlišnost, Jinakost, Bonsaj, Zdraví na Heureka.cz

Video