[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Spánek je proces, do kterého se promítá a který ovlivňuje celá řada věcí. Duševní pohoda či nepohoda, hlad i skladba denního jídelníčku, nemoc, růst zubů, svědící ekzém, hormonální změny, teplota v místnosti, intenzita zážitků během dne, nepohodlné oblečení, ranní světlo a také všemožné zvuky... I my sami si v dospělosti toto vše uvědomujeme.
Pro usnutí a kvalitní spánek potřebujeme mít klid a tmu, a pokud si dáme navečer těžké jídlo, nemůžeme usnout. Máme své usínací rituály v podobě čaje, knihy nebo televize. A dítě prožívá to samé. Jen to zpočátku neumí říct, vyjádřit potřebu ani provést změnu. Pokud řešíme problémy se spánkem, je potřeba se zaměřit na všechny tyto oblasti, v nichž může být skryta příčina.
Co za nespavostí u dětí mnohdy stojí, má ze své praxe vypozorováno pediatrička MUDr. Denisa Nyplová: “Nespavost u mě v ordinaci není úplně téma číslo jedna, a pokud to řešíme, tak dominantně u miminek, náctiletí k nám s tím chodí raritně. U miminek se jako příčina obvykle ukáže problematika nenastavení si pravidelného režimu a usínacího rituálu, které miminka potřebují a oceňují právě klidným spánkem. Nebo za nespavostí stojí nenaplnění základních potřeb, jako jsou hlad, žízeň, teplo, zima, nevyměněná plínka, nejistota v prostoru, absence teplé náruče a tak dále. U náctiletých bývají pak často příčinou nespavosti stres, úzkosti, frustrace, studijní nároky, hormony.” Což potvrzují i výzkumy, které uvádějí, že v 73 % případů je nespavost u dětí mladších pěti let způsobena aspekty týkajícími se chování – životní styl, podmínky pro spánek, nevymezené hranice.
Pokud už je dítě schopné samo říct, co mu brání v usnutí či proč se v noci probouzí a nemůže spát, je tu velká pravděpodobnost, že problém zvládneme sami vyřešit. Pokud je ještě příliš malé, pak bychom se měli v první řadě zaměřit na spánkový režim dítěte. Má vytvořenou předspánkovou rutinu? Uspávací rituál? Co často spánku předchází a může to případně dítě znervózňovat, rozptýlit? Jak na něj působí pohádky, na které se dívá? Má postel, na které se mu dobře spí? Je místnost dobře větraná, chladná, nebo přetopená? Pije před spaním hodně? Kolik hodin spí přes den? Kdy končí jeho poslední odpolední spaní? Má pak dostatek stimulů, aby se unavilo?
V neposlední řadě je třeba zohlednit i temperament dítěte. Některé děti jsou zkrátka více spavé než jiné, a není tedy možné srovnávat svou ratolest s jinými.
Pokud si nevíme rady, je na místě oslovit pediatra. Někdy je nespavost součástí diagnózy ADHD či ADD. Dle příčiny pak lékař doporučí jiného odborníka, například psychologa, neurologa, dermatologa a podobně. Problémy se spánkem není radno podceňovat, neboť se promítají do celkového každodenního fungování dítěte. Dítě, které trpí nedostatkem kvalitního spánku, bývá přes den unavené, malátné, špatně se soustředí, bývá náladové a podrážděné. Lékařské studie také ukazují, že u dětí se špatným školním prospěchem se častěji vyskytuje insomnie neboli nespavost.
Obtížné a dlouhé usínání, noční a brzké probouzení se řešíme zejména u kojenců a batolat. V tomto období bývá nejčastěji příčinou problémů se spánkem fakt, že jsme nevytvořili pravidelný spánkový režim, za nespavostí tudíž mohou být nevhodné výchovné přístupy. Dítě se nenaučilo usínat samostatně, usínání má spojeno s asociací lahve, s kojením, s chováním apod., bez toho neusne a vyžaduje to i v noci.
Někdy se objevuje také tzv. syndrom nočního ujídání a upíjení, který bývá typický u dětí neurotických a depresivních matek. Vyznačuje se tím, že se dítě v noci probouzí a vyžaduje jídlo a pití, bez nichž znovu neusne.
U starších dětí se pak objevují noční můry, psychické problémy, úzkosti či neurotické poruchy, uvolněná pravidla pro čas uléhání ke spánku a nevytvořený pevný denní režim. U dospívajících jsou často na vině hormonální změny, psychické problémy nebo také konzumace energetických drinků. Dobrou zprávou je, že nespavost je řešitelná a často přirozeně odezní s vývojem dítěte.
Nejmenší děti potřebují pro usínání rutinu, proto se hodí vytvořit nějaký uspávací rituál. Někdo děťátko před spaním koupe, čte mu pohádku, povídá si s ním před spaním, dává spát společně plyšáky nebo panenky… Pokud aktivity před spaním probíhají vždy ve stejném pořadí, přirozeně vedou dítě ke spánku.
Montessori spaní klade důraz na potřebu samostatnosti, a proto místo postýlky s mřížemi nebo klasické vyvýšené postele volí spaní na matraci přímo na zemi či postel nízko u země. Před postel se dává měkký koberec a podél zdi polštáře. Mizí strach z toho, že dítě spadne, a naučí se postupně usínat samo i po nočním probuzení se. I malé batole je schopné z postele vylézt a pohybovat se po pokoji, aniž by potřebovalo naši neustálou kontrolu. Postel je vhodná už i pro malé miminko.
Když dítě začne v noci plakat, častá tendence rodičů bývá vzít ho do náručí a nosit. “Někdy to však bývá kontraproduktivní a dítě je přestimulováno – zvedání, houpání, zpívání, chození… Můžete zkusit ponechat ho v postýlce a jen ho hladit po zádech či nožičkách a mluvit k němu uklidňujícím hlasem, případně si k němu lehněte, přitiskněte se. Ucítí tlukot vašeho srdce a to ho ukolébá,” doporučuje Natalie Petit, autorka knihy Průvodce vědomou výchovou. Zabývá se laskavým rodičovstvím.