[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Problém nastává, když kojenec odmítá nebo opravdu není schopen hlavičku na jednu ze stran otočit. V tomto případě je vhodné říct o tom pediatrovi, který Vás pošle na fyzioterapii.
Stejně tak lékařské vyšetření je vhodné v případě, kdy miminko vleže nadměrně zaklání hlavičku, jak kdyby se houpalo na bříšku. Správné pasení koníčků vypadá tak, že je dítě opřené o předloktí a hlavičku nezaklání. Tuto dovednost by mělo získat nejpozději do konce třetího měsíce.
MOHLO BY SE VÁM HODIT: Jak uspat malého křiklouna? Estvillova metoda funguje na 96%
Dalším důležitým bodem je otočení na bříško, což by dítě mělo umět do šesti měsíců. Některá šikovná miminka to však zvládnout ještě o pár týdnů dříve. Je však potřeba sledovat techniku otáčení, nemělo by to probíhat přes záklon, ale pomocí skrčení nožiček přitažených k bříšku. Důležitým momentem, který mnozí rodiče očekávají, je samostatné sezení. To se objevuje až nejdříve v osmi měsících. Dítě by mělo mít při sedu rovnou páteř a být zcela stabilní.
Velmi důležité pro budoucí vývoj je lezení po čtyřech. Dítě by mělo střídat obě nožičky. Dopřejte kojenci dostatek možností a prostoru na trénování této činnosti, je to důležité pro jeho budoucí neuromotorický vývoj. Navíc díky lezení se učí nové dovednosti, jako například rozeznání hloubky.
Na začátku chůze je třeba sledovat, zda dítě nemá vpáčenou nožičku dovnitř či ven, stejně tak je dobré si všímat, zda nechodí po špičkách.
U kojenců je chybou nechávat je stále jenom v leže na zádech. Tato poloha se začala prosazovat zejména po osvětě o prevenci náhlého úmrtí kojenců. Při spaní miminka na zádech se procento tohoto strašáka snižuje. Ovšem platí to pouze pro spaní. Pokud je miminko v bdělém stavu, navíc v přítomnosti dospělé osoby, je dobré nechávat ho i na bříšku. Žádné nebezpečí mu nehrozí a pro jeho motorický vývoj je to jedině plus.
Další častou chybou je, že kojence nechávají rodiče sedět, i když na to ještě není dítko zralé. Pak se mu křiví páteř a obecně se nabourává přirozený vývoj, což může vyústit v potíže s lezením. V momentě, kdy jednou necháte dítě sedět, bude tuto pozici neustále vyžadovat. Najednou má totiž větší rozhled než z polohy vleže. Příliš časného sezení se tudíž špatně zbavuje. Zkuste se proto před tímto rozhodnutím poradit s pediatrem, který Vám řekne, zda je dítko na sezení již dostatečně zralé.
Období lezení po čtyřech je obzvláště důležité. Dítě by tuto fázi nemělo přeskočit. Pokud se tedy z polohy v leže staví přímo na nožičky, nepodporujte ho v tom a nabízejte aktivity, při kterých se mu bude lezení hodit více. S chozením dítě začne, až bude na tento pohyb dostatečně zralé. Nijak to neuspěchejte. Je například zcela zbytečné, a mnozí se domnívají, že i škodlivé, vodit dítě za ručičky, pokud nemá samostatnou chůzi ještě zvládnutou.
Nejlepší radou tedy je dát dítěti hodně prostoru a podnětů k tomu, aby se mohlo samo rozvíjet. Nesnažte se vývoj nijak předběhnout, většinou je nejlepší to, co je přirozené. Při jakékoliv pochybnosti se neváhejte obrátit na svého pediatra, ten posoudí, zda je vývoj v pořádku, nebo vás pošle na fyziologii.
Čtete také: Výchovné příručky – Více škody než užitku?