Maminka.czPředškolák

Můj nejmilejší zvířecí mazlíček

, Časopis Maminka
5. 2. 2009
Můj nejmilejší zvířecí mazlíček
Každý má svého miláčka. Většinou je jeden velký vousatý, druhý maličký roztomilý a ještě jeden chlupatý, čtyřnohý nebo dokonce okřídlený.

Papoušek umí napodobit syna

Papouška žaka šedého máme tři roky, jmenuje se Rudolf. Chodili jsme do jedné restaurace, a tam měli stejného papouška v kuchyni, manžel z něj byl nadšený, pořád mu dával buráky. Tak jsem se rozhodla, že mu udělám radost, a papouška jsem mu koupila k narozeninám. V té době jsme již uvažovali o miminku a bylo nám řečeno, že by si neměli navzájem vadit. Doma máme ještě psa bígla, takže jsme se báli, aby ho nelovil, ale pes je líný a vzájemné seznamování nás všech proběhlo v pořádku.

Za tři dny papoušek létal po celém bytě (nemá zastřižené letky) a začal ho s chutí devastovat. Je schopný rozklovat všechno a všude. Život s papouškem je úžasný, ale i trošičku náročný. Máme ho v obýváku ve velké voliéře, ale v té stejně moc času nepobývá. Než jsme si Rudu přivezli, koupili jsme si knížku o chovu těchto papoušků. Nutno říct, že to byla asi první věc, kterou rozkloval na úplně malinké kousíčky. V této knížce bylo pár dobrých rad, jako pořídit si umělý strom a dát ho do místnosti, kde je klec, aby na něj létal a kloval do něj. Jediný strom zůstal téměř nedotčen. Starost o papouška je náročná.

Dělá hrozný nepořádek a kolem klece musím vysávat i několikrát denně. A teď něco o vztahu papouška a Honzíčka. Bylo nám podle zlomyslné a žárlivé povahy papouška jasné, že to nebude jednoduché. Rudolf má rád pouze chlapy a nejvíc samozřejmě mého manžela. Mě Rudolf nesnáší. Manžel nemohl malého ani chovat, když měl ptáka na rameni (to je jeho nejoblíbenější místo), protože ten se ho pokoušel klovnout do hlavičky.

To se mu naštěstí nikdy nepovedlo, ale ty začátky byly náročné. Po čase si Rudolf malého přestal všímat, protože ho manžel po každém „útoku“ zavřel do klece, a tak ho to brzy přešlo. Když začal Honzík vnímat svět, začal si s ním papoušek i hrát. Chodil k němu po zemi, kde lezl, přiletěl na židličku, když jedl, ale když si ho chtěl Honzík pohladit, vždycky se ho pokusil klovnout.

Naštěstí tak jemně, že to nikdy nebylo do krve. Dobré časy papouškovi skončily, když se Honzík naučil chodit. Začal papouška pronásledovat po bytě, házet po něm hračky a už ho nepronásleduje jen s „holýma rukama“, ale používá různé zbraně jako vařečku nebo bič na koně. Ale papouška to baví a o to víc ho provokuje, takže když si hrají, máme doma opravdu veselo. Dnes už můžu říct, že jsou s Honzíkem kamarádi.

Papoušek mu dokonce přistává na hlavě a Honzík si to nechá líbit a hrozně se tomu směje. Papoušek si hraje i se psem, ale není to pro něj zrovna bezpečné. Když pes někam jde, což nebývá často, podbíhá Rudolf pod ním. Pes má dvacet dva kilo a na Rudolfa si už několikrát sedl. Největší zábava samozřejmě je, když Rudolf mluví. Každé ráno, když manžel vstane z postele, Ruda už na něj z obýváku volá „Tak pojď!“ nebo „Čau! Ahoj!“ a „Papoušku!

Ptáku!“ a bohužel i pár sprostých slovíček. Napodobuje také skvěle zvuky mobilních telefonů a domácích spotřebičů. Poslední dobou napodobuje hlavně Honzíka. Volá jako on hají, hačí, mňamy, pálí, pápápá, ee, napodobuje jeho pláč i smích, a je to opravdu tak věrohodné, že občas máme co dělat, abychom ty dva od sebe rozeznali.


Každý máme svého psa

Lucinka (6), Matyáš (3), Tomík (7) a Oskar (7)

Když jsem byla poprvé těhotná, rozhodli jsme se, že si pořídíme psa. Vůbec jsme neviděli problém v tom, že čekáme dítě, naopak. Naše děti si odmalička vypěstovaly hezký vztah ke psům a vůbec ke zvířátkům a hlavně se naučily, jak se k nim chovat.

Jako prvního jsme pořídili Oskara (mopse). Když byl štěňátko, tak byl rozkošný a velmi divoký. Dnes mu je sedm let a už se konečně uklidnil. Tomíka (chrta) máme něco málo přes rok, adoptovali jsem ho z útulku z Irska. Tomík je vysloužilý závodní chrt, kterého chtěli v Irsku utratit. Je to úžasný pes, vděčný za záchranu a velmi hodný. Řekla bych, že je to nejklidnější člen naší rodiny. Do toho všeho máme ještě jedenáctiletou kočičku Kačenku, a ta tomu u nás všemu šéfuje.

Dokonce i chrt má před ní respekt. Občas to je náročné, třeba když se všichni nevejdeme do výtahu nebo když jedeme na chalupu a potřebujeme odvézt nějaké větší tašky, nemáme je kam dát, protože v našem kufru od auta se rozvalují psi, a my se mačkáme i s taškami uvnitř auta. V současné době čekáme další miminko, tím pádem to bude s kočárkem ještě složitější. Budeme se ale stěhovat, takže bude víc prostoru, větší výtah a snad i větší auto. Když chodíme na procházky do lesa, tak bereme Tomíka s sebou. Oskárek je víc pohodlný a moc toho neujde, proto je šťastný, když se může válet doma na gauči. Vozím děti každý den na zájmové kroužky a Tomíka beru skoro pořád s sebou. Když si pro něj manžel byl v psím útulku, tak mu automaticky skočil do kufru od auta, je to asi osudová přitažlivost, symbol záchrany.

Tomíka mohu dnes nechat v autě, samozřejmě ne v létě v horku. Většinou spí, než se vrátím, má tam svou peřinu a je naprosto spokojený a šťastný. Když jsme na chalupě, auto máme zaparkované na dvoře, při každé příležitosti, kdy je kufr otevřený, si tam Tomík hned skočí, má přehled a hlídá si nás, abychom mu náhodou neujeli. Tomík i Oskar jsou velmi zvláštní kombinace plemen, je to jako den a noc. Legrační je, že Oskar pasuje Tomíkovi do „podvozku“, vejde se totiž akorát pod jeho čtyři vysoké nohy a tělo. Oskar nemá skoro žádný čumáček, má krátké nohy, je to taková neposedná povaha.

Zato Tomík má dlouhý čumák, hubené tělo a dlouhé nohy a povahou je obrovský kliďas. Když jsem s nimi venku, tak jsou již v okolí velmi dobře známí a lidé je mají za nerozlučnou dvojku. Děti psy milují. Mají to tak trochu rozdělné, Lucka má Tomíka (chrta) a Matyáš Oskara (mopse). Neznamená to ale, že s dalším miminkem pořídíme třetího psa, to už by bylo moc. Když byly děti miminka, tak jsme měli jen Oskara a vše probíhalo dobře.

Občas jsem musela zachraňovat psa před dítětem a pak vysvětlovat, jak se k pejskům chovat, ale děti rychle pochopily, že pejsek není plyšová hračka. Samozřejmě jsme psy v přítomnosti dětí vždy hlídali. Nikdy nenastala situace, při které by byly naše děti ohroženy. Naopak, psi jsou jejich ochránci. Tomík spí celou noc s dětmi v dětském pokoji na koberci a hlídá. Já sama mám lepší pocit, že máme i většího pejska, jako je Tomík, manžel občas jezdí na služební cesty a Tomík pak chrání celou rodinu včetně mě. Dnes si život bez psů nedovedu představit, jsou nedílnou součástí naší rodiny.


Potkan je lepší než počítač

David Noas (9) a Julinka (5 měsíců)

Všichni moji kamarádi mají psa nebo kočku a já si vždycky přál taky nějaké zvířátko. Jenže mamka mi ho nikdy nechtěla dovolit, protože jsme doma skoro všichni alergičtí.

Jenže letos se to změnilo. Koncem září přišla do školy spolužačka Dáda a nabídla mi, jestli nechci křečka. Zeptal jsem se mamky, jestli bych ho mohl mít, ale ona řekla, ať se zeptám táty. Ten mi to dovolil. A tak jsme s mamkou šli do zverimexu podívat se na nějakou klec pro křečka... Když jsme tam přišli a dívali se kolem, všiml jsem si potkanů. Hrozně se mi zalíbili, zvláště ti bílí s šedým pruhem na zádech. Paní prodavačka mi dala jednoho do ruky a už jsem se ho nechtěl pustit. Vybrali jsme mu klec, jenže pak mamku napadlo, kdo se o potkana (vlastně potkanici, protože to je holka) bude starat, když někam pojedeme, třeba na prázdniny, na tábor nebo k moři.

A tak jsme volali babičce do Semil. Jenže ta okamžitě odmítla – že tak ošklivé zvíře doma mít nebude. Nedalo se nic dělat a potkan šel zpátky do klece mezi ostatní. Začal jsem skoro brečet, protože jsem se těšil, jak si budu s potkanem doma hrát a jak se o něj budu starat. Naštěstí nám zavolal děda a slíbil, že se o potkana postará, když bude třeba. A tak šla naše vybraná potkaní slečna zase ke mně do ruky. Hurá, vyšlo to! Zaplatili jsme a odnášeli si domů velikou klec s domečkem, žebříčkem, pytlem podestýlky a několika pytlíky granulí pro hlodavce.

Doma jsme pro naši potkanici vymýšleli jméno a maminku napadlo jméno Julinka, po mojí prababičce. Až doma jsem si taky všiml, že Julinka je vlastně postižená, protože jí na zadní nožičce chybí čtyři prsty. Ale mně vůbec nevadí, že Julinka nemá prsty, mám ji o to radši – aspoň jsme si ji vzali my a nemusela skončit jako potrava pro hady. Je tak roztomilá... Dočetl jsem se, že potkani patří k nejinteligentnějším hlodavcům, já bych řekl, že určitě, protože naše Julinka je hrozně chytrá. Moc nevidí, poznává nás po čichu. A umí jako kočky vydávat zvuky, takové jemné předení, dělá to vždycky, když má radost, že přijdu ze školy.

Pořád se s ní mazlím a nejradši bych se o ni s nikým nedělil, ale mám i bráchy. Akorát musíme dávat pozor na toho nejmenšího, který by ji mohl zasednout. Už si na nás všechny zvykla, a když ji pustím v obýváku, hrozně ráda běhá po pohovce. Ještě nikdy mě nekousla a dokonce mě líže, úplně stejně jako kočka! Rád se o ni starám – každý den jí vyměňuji vodu, dávám jí dobroty, třeba okurku nebo zelí. Od té doby, co mám Julinku, si myslím, že je stokrát lepší než počítač, a kdybych mohl, tak bych ji nosil s sebou každý den do školy. Mám ji moc rád.

Harry Potter - Materidouska
Témata: Děti, Časopis Maminka, Předškolák, Školák, Rodina, Domácí spotřebič, Mazlíček, Zvířecí mazlíček, Plyšová hračka, NEJ, Maz, Zvíře, Největší zábava

Mohlo by vás zajímat
Růstový spurt: Období nenasytného kojence vás potká několikrát
Nejsmutnější příběh! Miminko žilo jen sedmnáct minut. Z fotek až mrazí
Čtyřčata jsem kojila. Divím se, že jsem to dala, úplně mě vysála, říká Helena
Doma beránci, ve školce vlci. A mohla jsem za to já, perfektní matka!
Kdy nechat děti doma samotné? Nejdřív ve 12 letech, tvrdí odborníci!
Sedm znaků, podle kterých poznáte, že z dítěte roste psychopat
O druhé dítě se snažíme už osm let. Pořád se nevzdávám naděje
Jsem v tom? Jak poznáte, že jste těhotná, i bez testu
Úzkostné stavy se mohou projevovat různě. A co když je má celá rodina?

Horoskopy

Býk Na první pohled jde vidět, že máte s drahou polovičkou jiné myšlenky a trávíte více času každý po svém.…

Jména pro děti

Největší výběr jmen.

Dnes má svátek: Lydie, Lýdie, Livie





Aktuální vydání

Aktuální číslo časopisu

Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv do vaší e-mailové schránky.

  

Výhodné předplatné

Objednat předplatné