Maminka.czPředškolák

Musím s dítětem vždy na pohotovost?

Ivana Ašenbrenerová 9.  1.  2015
Naměřila jste půlročnímu dítěti teplotu a přemýšlíte, jestli to zvládnete doma, nebo vyrazíte za lékařem? Někdy stačí počkat a nepanikařit, jindy je nutné okamžitě odjet do nemocnice, či dokonce zavolat záchranku.

[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]

Klasické dilema většiny maminek, zvlášť v případě, že máte první dítě. 
A i když jste toho možná hodně načetla, postupně se teprve všechno učíte. I to, jak reagovat v konkrétní situaci, třeba tehdy, když najednou vaše půlroční dcerka začne pokašlávat a teče jí z nosu. Ve většině podobných případů postačí, když „naordinujete“ dítěti Paralen, teplý čaj, postýlku a dostatek něhy a lásky, zejména v zimních měsících, kdy jsou infekční nemoci na vrcholu. Jindy je ale zapotřebí odjet na pohotovost co nejrychleji.

„Když bylo Klárce asi sedm měsíců, zničehonic dostala velkou horečku, skoro čtyřicítku. K tomu se přidalo zvracení a průjem, třeba 5x do hodiny. Neustále jsem ji přebalovala a povlékala jí postýlku. Podávala jsem jí rýžový odvar a taky rehydratační roztok Kulíšek, ale nepomáhalo to. Po pěti hodinách jsme odjeli do nemocnice na pohotovost a dobře jsme udělali. Měla akutní rotavirovou infekci s komplikovanějším průběhem a došlo u ní už k dehydrataci, takže bylo nutné ji napojit na infuzi,“ vypráví pětatřicetiletá maminka Radka z Prahy. Kdy tedy rozhodně vyrazit na pohotovost? 

Novorozenci a kojenci do šesti měsíců

Tvoří specifi ckou skupinu, u které alarmující signály vypadají jinak než v pozdějším věku. „Varovným příznakem je nechuť k pití, opakované zvracení, apatie, nezájem o okolí, nebo naopak nezvyklý neklid, žlutozelený nádech kůže, trvalý tichý pláč, pokles svalového napětí (dítě vypadá jako hadrová panenka), vyklenutá fontanela či dráždivost (záškuby těla při sebemenším podnětu),“ vyjmenovává dětská lékařka Marta Šimůnková.

Jde-li tedy o novorozence nebo velmi malého kojence, nemá smysl hrát si na hrdiny a ve výše uvedených případech je třeba odjet na pohotovost nebo raději zavolat záchranku. Pokud naměříte u děťátka více než 37,5, raději se poraďte se svým dětským lékařem, ale když teplota neporoste, není třeba situaci dramatizovat. Klidná, nikoli vystresovaná a hysterická maminka je totiž pro dítě důležitá. Nálady jsou přenosné. 

Starší kojenci a batolata 

Začalo vaše dítě pokašlávat a dostalo rýmu? Pak jde zřejmě o klasické nachlazení, a to zpravidla zvládnete sami doma. „Rýmička“ není smrtelná a vydávat se s ní o půlnoci na pohotovost v nemocnici není dobrý nápad. „Když je ale teplota nad 38,0 (38,5 měřená v zadečku) a trvá déle než dva dny nebo když neklesá ani po paracetamolu či ibuprofenu, raději na pohotovost nebo k lékaři zajděte.

Rozhodující je vždy celkový stav dítěte. Když přijímá tekutiny, má zdravou barvu pokožky (růžovou) a reaguje přiměřeně na podněty (komunikuje), můžete vyčkat, jak se bude situace vyvíjet,“ radí lékařka. Pozor – dětem nikdy nedávejte Acylpyrin, Aspirin ani jiné léky obsahující kyselinu acetylsalicylovou!

Jestli je kašel dráždivý, vyčerpávající a brání dítěti, aby spalo nebo pilo, je to důvod k vyšetření u lékaře. Náhlý, noční „štěkavý“ kašel je známkou prudkého zánětu hrtanu, ihned proto zavolejte lékaře.

Stejně tak ho vyhledejte v případě průjmu a zvracení. „U průjmu je nutné ověřit, jestli jde opravdu o průjem. Řidší a častější stoličku mívají kojené děti, řidší a různě zbarvená se objeví i při zařazování příkrmů a nových potravin do jídelníčku staršího kojence i batolete. Jakmile se ale ve stolici objeví hlen, či dokonce krev, neváhejte a jeďte na pohotovost, hrozí dehydratace,“ vysvětluje Marta Šimůnková. 

Kdy je nutné volat lékaře

Jsou příznaky provázející stavy, u nichž rychlá reakce, kdy víme, co udělat, může dítěti zachránit život. A to bez ohledu na věk. Jde především o:

  • bezvědomí (jakéhokoli původu) 
  • křeče (záškuby svalstva a/nebo celého těla se ztrátou i bez ztráty vědomí)
  • tepenné krvácení (z rány stříká jasně červená krev)
  • popáleniny větší, než je velikost dospělé dlaně, a všechny popáleniny 3. stupně (do živého masa) 
  • u kojenců však raději vždy jeďte k lékaři. 

MUDr. Marta Šimůnková


Jaké číslo volat - 155, nebo 112? 

Doporučujeme volat tísňovou linku 155 vždy, když si rodiče nevědí rady nebo si nejsou jisti správným postupem, ať už jde o úrazy, alergické reakce či vysoké horečky. Dispečerky na tísňové lince jsou zkušené zdravotnice, které rodičům laikům poradí, případně vyšlou výjezdovou skupinu v sanitním voze.

Aby dispečerka věděla, kam sanitku poslat, je důležité říct přesnou adresu, popsat situaci, komu se co stalo a o kolik osob se jedná. Se získáním těch správných informací si dispečerky bez problému poradí, stačí, když bude volající rodič na otázky odpovídat co nejpřesněji.

Současná legislativa nařizuje příjezd k pacientovi do 20 minut od přijetí tísňového volání. Průměrný dojezdový čas pražských záchranářů se pohybuje v rozmezí 7–8 minut.

Linka 112 je evropské číslo tísňového volání, spravují ho hasiči a má výhodu aktivace všech složek IZS najednou – ideálně při hromadném neštěstí a pro cizince. Ve chvíli, kdy jde o zhoršení zdravotního stavu, doporučujeme volat přímo k nám na zdravotnickou záchrannou službu. Po vytočení 155 budete mluvit přímo se zdravotníky, nebude třeba přepojování a vyhnete se určité časové ztrátě. Ve vážných situacích rozhoduje o výsledku záchrany každá minuta, tak na to myslete včas. 

Odborná spolupráce: MUDr. Marta Šimůnková, Mgr. Jiřina Ernestová

Témata: Zdraví, Děti, Časopis Maminka, Batole, Novorozenec, Předškolák, Kojenec, Varovný příznak, Uvedený případ, Rýžový odvar, Legislativa, Celkový stav, Fontanela, IZS, Rychlá reakce, Infekční nemoc, Půlroční dcerka, Kulíšek, Ernesto, Tišnov, Hadrová panenka, Pohotovost, Acylpyrin, Štěkavý kašel, Teplý čaj, Zdraví na Heureka.cz