Maminka.czČasopis Moje psychologie

Muži v depresi

, Časopis Moje psychologie
8. 7. 2009
Muži v depresi
Říká se, že žena v depresi hledá pomoc, zatímco muž v depresi umírá. Navzdory tomu, že klinické příznaky deprese jsou u obou pohlaví stejné, rozdíly přesto existují a zdá se, že jsou docela významné. Jak bojují muži se svou psychikou, když jim vypoví poslušnost?

Asi nebudu daleko od pravdy, když budu tvrdit, že jedno z nejvíce populárních slovních spojení v běžné řeči zní: „Mám depku.“ Je to univerzální popis špatné nálady, nepohody a psychického diskomfortu. Depku má dnes kdekdo, stačí špatné počasí, hádka s partnerem nebo dnes již tradiční prohra našich hokejistů na mistrovství světa, a depka je na světě. Ostatně, afektivní poruchy, mezi něž deprese svými diagnostickými kritérii patří, byly rozpoznávány a popisovány básníky, umělci a lékaři od počátku dochované historie a slavných melancholiků a „depkařů“ bychom našli mezi známými osobnostmi dlouhou řadu.

Jenže to, čemu tak často a bezelstně říkáme depka, má většinou ke skutečné depresi dost daleko. Klinická deprese, charakterizovaná smutkem, beznadějí, pocity viny a vlastní špatností, hypochondrickým nastavením, poruchami spánku, nechutenstvím, sexuálními dysfunkcemi atd. (viz box), jen tak přes noc nepřejde a její důsledky mohou být často tragické, zvláště pro muže.

Po spirále dolů

Marek je dvaatřicetiletý mladý muž, který má ženu, dvouletou dceru, dobrou práci v bance a za sebou asi čtyřletou kariéru psychiatrického pacienta. Jeho diagnóza se skrývá pod lékařským kódem F33, což značí periodickou depresivní poruchu. Jinak řečeno, léčí se s depresí, která má tendenci se vracet, takže jej jednou za čas téměř úplně diskvalifikuje ze života.

„Pokud to nezažijete, nepochopíte. To není blbá nálada nebo smutek,“ snaží se Marek popsat svůj stav a potvrzuje tvrzení lékařů, že deprese je onemocnění celého těla. „Představte si, že se probudíte ráno s těžkou kocovinou. Bolí vás celé tělo, hlava, záda, žaludek. Nic se vám nechce, na nic nemáte náladu, všechno je překryté takovou těžkou a smutnou dekou. Říkáte si, že to přejde, že se z toho vyspíte, ale ono to nepřechází. A nejhorší je, že si vůbec nemůžete vzpomenout, jaké to bylo, když jste se cítili normálně. Vzpomínky nefungují, rozum nefunguje, nebo spíš hraje proti vám.“ Takhle nějak vypadá depresivní epizoda, ale je to skutečně jen vzdálený popis, protože samotná lidská zkušenost je nepředatelná. „Další vlna bezmoci přichází, když zjistíte, že se to nedá překonat. Chcete vstát z postele a udělat si kafe, ale ono to nejde, a když se nad tím zamyslíte, zjistíte, že to vlastně ani nemá smysl. Proč si dělat kafe? Proč vstávat a fungovat? Je to jako pohyb v kruhu, nebo spíš po spirále, která vás táhne hlouběji a hlouběji. A pro chlapa je to podle mě ještě horší než pro ženský. Začal jsem si třeba navíc vyčítat, že bych měl živit rodinu, být oporou, napadalo mě, že nejsem chlap, vždyť ani na sex jsem neměl pomyšlení! Vzápětí se objevily myšlenky, že si žena určitě najde milence, že se mnou nevydrží a uteče mi. A zoufalství se dál prohlubovalo.“

Mužské řešení

Odborná literatura obvykle uvádí poměr výskytu deprese u mužů a žen 1:2, ale v současné době jsou tato čísla významně zpochybňována. Důvod? Symptomy deprese u mužů jsou častěji maskovány fyzickými potížemi – tzv. larvovaná deprese je název pro překrytí vlastní psychopatologie tělesnými symptomy (podobně jako uváděl Marek bolesti hlavy, zad, břicha atd.), přičemž vlastní psychické onemocnění není na první pohled patrné. Mužské depresivní reakce jsou také dost matoucí, protože zatímco ženy více upadají do smutku a pláčou, muži mohou být spíše podráždění, protivní a uzavření do sebe. Objevují se u nich náhlé záchvaty hněvu a agresivity, přestávají dbát na životosprávu a sahají po alkoholových a cigaretových berličkách, v horším případě i po drogách. Není ovšem pravda, že by o tolik častěji páchali sebevraždu než depresivní ženy (uvádí se, že až čtyřikrát více), ale bohužel skutečně častěji umírají. Čím to je? Vysvětlení opět nabízí mužský způsob řešení problémů.

Zatímco ženské sebevražedné pokusy jsou jemnější a často se je nepodaří dotáhnout do konce, muži sahají k radikálnějším a drastičtějším způsobům: Při použití střelné zbraně nebo skoku z výšky či pod vlak je pravděpodobnost záchrany života menší než třeba při spolykání prášků, což je zase nejčastější ženský způsob pokusu o odchod z tohoto světa. „To s tím vztekem je pravda,“ potvrzuje Marek lékařské teorie v praxi. „To bylo hlavně na začátku. Všechno mě hned vytočilo, odnášela to bohužel žena. Znovu jsem začal kouřit, každý večer jsem tupě hleděl na televizi a pil, především víno. V autě jsem jezdil jako prase, ale nejhorší na tom bylo, že jsem se za to všechno hrozně styděl. Jít k doktorovi? Prosím vás, to by bylo stejné jako přiznat prohru, přiznat, že jsem selhal jako muž a člověk. Připadalo mi, že mě lidi přestávají mít rádi právě proto, že začínám být nevýkonný a selhávám. Všechno mi trvalo, začal jsem se špatně soustředit, ráno jsem se budil nevyspaný a neodpočinutý.“

Neříkej mi, že to přejde!

Ačkoli se můžeme tvářit, že pokrok a emancipace pořádně zamíchaly společenským postavením a tradičními rolemi, přesto v jistém smyslu i nadále hluboce přetrvávají ve většině z nás. Muži v depresi jsou toho důkazem, a výchova rodičů jim to bohužel nijak neusnadnila: „Kluci nebrečí!“ Slýchávali jste to v dětství také? Muž by měl být silný a neukazovat slabost. Deprese ho ale sráží do kolen, a tak s ní bojuje svým způsobem. Léčí se sám u láhve destilátu, skrývá své pocity, izoluje se, vymlouvá se a kope kolem sebe. Svou vlastní zranitelnost promítá na druhé a zároveň je z ní obviňuje. Připadá mu, že být agresivní a nesnesitelný je pořád lepší, než být slabý, ale zároveň jen těžko čelí pocitům studu a viny, které se tak jako tak v jeho psychice za vlastním změněným chováním skrývají. Zatímco ženě je tak nějak dovoleno být křehkou a slabou, muž to přece musí zvládnout sám, jak nabádá i Karel Gott ve své slavné písni. A když to nedokáže? Potom zbývá jen sebevražda nebo alespoň chování, které povede k rychlému konci. Ojedinělá v takové situaci proto nebývá třeba ani bezohledná a riskantní jízda autem.

„Myšlenky na sebevraždu mě pochopitelně napadly taky, ale neudělal bych to. Připadalo mi, že to už by byla úplná prohra,“ vysvětluje Marek své vlastní postoje. „Problém jsem měl s jinou věcí, a to byla paradoxně podpora okolí. Snažili se mi nějak pomoct, protože si všimli, že se se mnou něco děje. Ale dělali to tím nejhorším možným způsobem.“ Onen nejhorší možný způsob byl ale zároveň bohužel typickým vzorcem chování lidí, kteří se v počátečních fázích onemocnění snaží depresivního člověka nějakým způsobem povzbudit. A tak se Marek od svého otce dozvěděl, že by se měl vzmužit a být chlap, ne baba. Manželka se ho pro změnu snažila zase rozveselit a nějak pobavit, „měl bys jít ven a přijít na jiné myšlenky“. A maminka? Ta pro změnu přesně věděla, „jak se teď cítíš, ale neboj se, ono to přejde, nesmíš tomu podléhat“. Jakýkoli pokus poslechnout dobře míněné rady ale jen prohloubil pocity bezmoci a ještě zmenšil už tak nedostatečnou sebedůvěru, protože deprese Marka jen utvrdila v přesvědčení, že je na tom tak špatně a je natolik nemožný, že ani nedokáže vyhovět tomu, co mu ostatní říkají. Jinými slovy: Když vezmete depresivního člověka do lunaparku na kolotoče, abyste mu spravili náladu, jeho depresi tím jen prohloubíte – začne si totiž vyčítat, že zatímco ostatní kolem se dobře baví, on nestojí za nic, protože to nedokáže…

Vyhledat odbornou pomoc není selhání

Mužská deprese se lékařům hůře diagnostikuje, protože muži neradi vyhledávají pomoc, a když už doktora navštíví, stěžují si na sociálně přijatelnější tělesné potíže, což může mnohé praktické lékaře na dlouhou dobu zmást. A k psychiatrovi oni nepůjdou, protože co by tam taky dělali?! Neboli jak pravil Marek: „Křičel jsem na ženu, že jestliže mě bolí břicho, nejsem přece blázen; že nemocná je asi ona, když mě honí ke cvokařovi!“ Přesto jsou dnes příznaky deprese u mužů popisovány častěji, než tomu bylo dříve. Co je to například moderní syndrom mrzutého muže? Není to náhodou jen jiné vyjádření mužské deprese? Anebo příznaky andropauzy, tedy jakéhosi mužského přechodu – i jejich součástí je poměrně přesvědčivý popis depresivní symptomatiky. Psycholožka Eva Labusová se domnívá, že běžná je i mužská poporodní deprese u mužů, kteří se rozhodli doprovázet svou ženu k porodu, ale neměli dostatečnou psychickou výbavu na to, aby takový zážitek zvládli bez následků.

„To nevím, já u porodu nebyl, měl jsem depresi už předtím,“ pokouší se Marek o vtip. Pro účely tohoto povídání požadoval změnu jména, věku i profese, byť by mu i pravdivé údaje zaručovaly dostatečnou anonymitu. „Je to prostě stigma a stud za něj jen tak vymazat nedokážu. Dnes už alespoň vím, že sám bych to nezvládl a že říct si o pomoc není selhání. Chlubit se tím ale nebudu, podle mě je pořád dost lidí, kteří si myslí, že je to lenost nebo slabá vůle, když ráno nejsem schopen vstát do práce.“


JAKÉ PODOBY MÁ DEPRESE

Deprese patří mezi deset nejvýznamnějších onemocnění na světě a podle odhadů WHO a Světové banky bude v roce 2020 druhou nejzávažnější příčinou ekonomických ztrát a zařadí se tak hned za choroby srdce a cév. Mezinárodní klasifikace nemocí stanovila kritéria pro depresi následovně:

  • skleslá nálada, snížená energie a aktivita
  • zhoršená schopnost radovat se, pokles zájmů
  • zhoršení koncentrace a pozornosti
  • značná unavitelnost i po nepatrné námaze
  • snížené sebevědomí a sebedůvěra
  • pocity viny a bezcennosti
  • smutný a pesimistický pohled do budoucnosti
  • myšlenky na sebepoškození a sebevraždu
  • poruchy spánku
  • snížená chuť k jídlu
Maminka Roku 2019
Témata: Časopis Moje psychologie, Jen pro tatínka, Muž, Odborná literatura, Psychické onemocnění, Psychopat, Emancipace, Melancholik

Mohlo by vás zajímat
Záhada jménem syndrom ruka-noha-ústa. Pozor na záměnu
Maminka roku: Syn mi holil hlavu, smál se, já brečela, říká Andrea
Nejtěžší je rozdělit čas a pozornost pro každé dítě, říká devítinásobná maminka
Úzkostné stavy se mohou projevovat různě. A co když je má celá rodina?
Mají to těžší ženy, nebo muži? Marie Doležalová má jasno!
Řeč těla při spánku: Na zádech spí králové, schoulení jsou mamánci
Přiznání matek! Nejtrapnější zážitky z porodnice. Tohle nás nenapadlo!
Jsem v tom? Jak poznáte, že jste těhotná, i bez testu
Matky jsou jak elitní vojáci ve výcviku, píše Marie Doležalová

Horoskopy

Ryby V rodinném hnízdečku panuje absolutní klid, o který se zasloužíte především vy. Jste moc rádi, že…

Jména pro děti

Největší výběr jmen.

Dnes má svátek: Vendelín, Eunika, Vendelína





Registrace

Pojďte s námi diskutovat, posílat otázky do poradny, nabízet a kupovat dětské zboží v bazárku.

Díky jednoduché registraci máte ke všemu okamžitý přístup.

Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv do vaší e-mailové schránky.

  

Předplatné

Aktuální číslo časopisu