Před dvěma lety jsem porodila dceru, kvůli podélné poloze plodu proběhl porod císařským řezem. Nyní jsem znovu těhotná a zajímalo by mě, zda je šance, že budu moci porodit spontánně? Moc si přeji zažít přirozený porod, ale moje lékařka mě od toho spíše zrazuje. Jsou rizika velká?
Před dvěma lety jsem porodila dceru, která kvůli podélné poloze přišla na svět plánovaným císařským řezem. Nyní jsem znovu těhotná, aktuálně ve 22. týdnu, čekáme zase holčičku. Moc bych si přála, aby se mi tentokrát povedlo porodit ji vaginálně. Dosud mě mrzí, že se starší dcera nemohla narodit přirozeně, a tak bych byla skutečně šťastná, kdybych aspoň jednou mohla prožít spontánní porod. Když jsem se ptala své gynekoložky, spíše mě od toho zrazuje, že rizika jsou příliš velká. Já bych o to však velmi stála, je mi 37 let, jsem zdravá a žádné potíže nemám. Ale samozřejmě nechci zbytečně riskovat své zdraví ani zdraví miminka. Je možné se o přirozený porod přeci jen pokusit a v případě, že by to z jakéhokoli důvodu nakonec nešlo, až potom přistoupit k sekci? Pavlína Č., Přerov
Odpovídá:
MUDr. Andrea Pašková, Ph.D., Gynekologicko-porodnická klinika VFN a 1.LF UK v Praze, gynmedico.cz, porodnice.cz
Světové výzkumy potvrdily, že přirozený neboli vaginální porod po prodělaném císařském řezu (VBAC) není obecně rizikovější a jeho úspěšnost sahá až k 80 %. Nutno však dodat, že ne každá těhotná žena je pro vaginální porod vhodná a úspěšnost VBAC se primárně odvíjí od důkladného výběru rodiček.
Jestli je vhodné pokoušet se o přirozený porod po císařském řezu, musí vždy zhodnotit lékař. Zásadní je, proč se císařský řez v minulosti provedl, jakým způsobem byl proveden (řez na děloze ve tvaru písmene T je například příliš zatížen rizikem prasknutí jizvy), případně zda nedošlo k prasknutí dělohy (v tom případě není vaginální porod možný, představuje příliš velké riziko).
Roli samozřejmě hraje i průběh současného těhotenství, poloha i velikost miminka a preference rodičky. K provedení opakovaného císařského řezu se vždy přistupuje, jestliže důvod k ukončení císařem přetrvává. Může se jednat například o oční nebo ortopedické indikace, zúženou pánev rodičky, dále je-li miminko v poloze koncem pánevním, u dvojčetného těhotenství a po dvou a více císařských řezech. Zjišťuje se, zda je neporušená a dostatečně silná děloha s přihlédnutím ke všem dalším faktorům, které mohou při porodu hrát roli, jako jsou velikost miminka, zevní pánevní rozměry, zdravotní stav matky a jiné. V případě, že jsou kromě zmiňovaných splněny i ostatní podmínky ke spontánnímu porodu, tak už jen záleží na postoji maminky.
Mezi faktory, které zvyšují šanci na úspěšný vaginální porod, patří například spontánní nástup porodu a předchozí indikace k sekci, která nesouvisela s poruchou porodního mechanismu. Nižší úspěšnost naopak bývá u porodů vyvolávaných nebo pokud byla předchozí sekce provedena z důvodu nepostupujícího porodu. Jistou roli hrají i potermínová gravidita, obezita či vyšší věk maminky.
Mezi nejzávažnější rizika, která mohou nastat v případě vaginálního porodu po prodělané sekci, patří ruptura (prasknutí) děložní stěny. Tato závažná porodní komplikace se však objevuje jen vzácně. Její výskyt se udává v rozmezí 0,3–1,5 % u žen, které prodělaly císařský řez. Riziko se trojnásobně zvyšuje u žen, které prodělaly císařský řez před méně než dvěma roky. Celkově je riziko ruptury dělohy přibližně srovnatelné jako jiné nepředvídatelné komplikace, jako jsou fetální tíseň, krvácení z předčasně odlučující se placenty nebo prolaps pupeční šňůry.
Jaká rizika hrozí dětem, které na svět přišly císařským řezem?
Příznaky děložní ruptury mohou být silné bolesti v podbřišku, náhlá zástava děložní činnosti či krvácení. Při podezření na rupturu je nutné porod okamžitě ukončit císařským řezem. Mezi závažné důsledky ruptury děložní patří úmrtí plodu, hypoxicko-ischemická encefalopatie, nutnost provedení hysterektomie (odstranění dělohy), nutnost podání krevních derivátů nebo dokonce úmrtí rodičky. Tato událost je navíc na základě klinických příznaků jen velmi obtížně předvídatelná.