Maminka.czŠkolák

My jsme malí muzikanti

František Štefek 16.  11.  2009
My jsme malí muzikanti
Dnes se děti mohou zapojit do hudebního života už v raném věku. Existuje pro ně spousta kroužků, kde postupně pronikají do světa zvuků, melodií a rytmů. Kontakt s hudbou kromě rozvoje muzikálních schopností podporuje i vývoj motoriky či řeči.

U nás doma nebyl hudebník ani jeden z rodičů. Hraní na kytaru jsem se začal věnovat sám až v poměrně pozdním věku. Baví mě to doteď a myslím, že ještě dlouho bude. Skvěle si u toho odpočinu a načerpám novou energii. Jen lituji, že jsem nikdy neměl někoho, kdo by mě k hudbě vedl už odmalička. Chtěl bych ze sebe vydolovat víc, ale cítím, jak mi chybí ten podklad, na kterém bych mohl stavět a ke kterému se teď musím s těžkostmi dopracovávat.

Objevování světa zvuků

První setkání se zvuky dítě zažívá už v lůně matky kolem 20. týdne těhotenství. Pomalu se učí rozpoznávat hlas matky od ostatních lidí podle jeho barvy, rytmiky a melodiky. Tento přirozený „hudební“ trénink pokračuje po narození. Některým dětem rodiče i zpívají. Zpěv jednoho hlasu je pro ně lehko srozumitelný, příjemný a uklidňující. Hudební psycholog doc. PhDr. Marek Franěk, CSc., Ph. D., říká, že „pomocí této formy komunikace se prohlubují vztahy mezi dětmi a dospělými a dítě se také učí, že hudba je přirozená forma emocionálního výrazu i mezilidské komunikace“. Tuto skutečnost dokazují i tvrzení maminek.

„Je to chvíle jen pro nás. Vždy, když zpívám malé Veronice před spaním, zapomenu na všechno kolem - starosti, manžela i ostatní děti. V tu chvíli jsem tam jen pro ni,“ říká pětatřicetiletá Dana, matka tří dětí. Reprodukovaná hudba znějící vícehlasně (např. basa, bicí, zpěv) oproti tomu působí na děti složitě, a proto se v ní nedokážou pořádně zorientovat. V současnosti tato forma muzicírování převládá nad její živou variantou. Hudba z rádií, mobilů, televizorů, počítačů atd., navíc často smíchaná s různými hluky z okolí, nás denně zavaluje vodopádem melodií doprovázených salvami rytmů. A kdo z nás je schopen ještě pocítit či vůbec postřehnout její skutečné účinky… Dá se říci, že jsme obklopeni hudebním smogem, jehož přísun si zabezpečujeme vlastním přičiněním. Je tedy vhodné zvážit, kolika zvukovými podněty dnes nakrmíte uši vaší ratolesti.

Když křičím, tak cvičím

Hlas je prvním hudebním nástrojem, který dítě začíná používat hned po příchodu na svět. Čerstvý novorozenec ohlašuje křikem svůj příchod a vynucuje si pozornost znavené matky a zdravotních sester a doktorů. Je pozoruhodné, že si malé děti ani tímto dlouhotrvajícím křikem nepoškodí hlasivky. „Malé děti používají svůj hlas zpočátku správně, tvoří ho na základě přirozené, ničím nenarušené souhry dechu a hlasivek. Spokojeným pobrukováním, pláčem, smíchem, zavýsknutím, radostným zvoláním nebo údivem posilují svůj dech a zlepšují jeho součinnost s hlasivkami.

Libují si v melodických zvukových projevech a bezprostředně jimi vyjadřují prožívanou libost či nespokojenost,“ vysvětluje učitelka zpěvu a metodička hlasové výchovy PaedDr. Alena Tichá, Ph. D. Se zajímavým využitím novorozeneckého způsobu křiku jsem měl možnost se osobně setkat na jednom z hereckých workshopů. Studentka z německé herecké školy na něm demonstrovala využití tohoto křiku jako speciální součásti repertoáru výrazových metod používaných ve výuce. Důležité je ovšem přesně napodobit techniku křiku dítěte, aby nedošlo k poškození hlasivek. Je obdivuhodné, co se můžeme od dětí naučit, když se na chvíli staneme vnímavějšími.

Součást dětského světa

Později nastává období prvních krůčků a následně po něm začíná bouřlivý vývin psychomotorických funkcí, který rozpoutává stále větší touhu po stimulaci. Dítě začíná stále více ovládat své tělo a soběstačně objevovat okolní svět. Seznamuje se se zvětšujícím se okruhem tváří členů rodiny i známých, učí se zacházet s nástroji dopravujícími do jeho úst lahodná i méně chutná sousta potravy a získává základní hygienické návyky. Co se týká hudby, setkáváme se s jejím přesnějším vnímáním, reprodukcí a čím dál tím častějším zpěvem.

Děti si teď spontánně a s radostí prozpěvují vlastní melodie. Hudba se stává stále přirozenější součástí jejich života. V tomto věku je důležité stimulovat jejich řeč, zpěv a koordinaci pohybů, nejlépe pomocí hry. Rodiče tak přirozeně konají, když zaloví v paměti a začnou z ní, jako z čarovného klobouku vytahovat říkanky a písničky tolikrát slýchané v dětství. Někteří se nechají strhnout, zapojí svou fantazii a vymýšlí úplně nové rýmovačky a zpívánky jako o závod. „Když vidím manžela, jak zpívá synovi jeden výmysl za druhým, nemůžu kolikrát zadržet smích,“ popisuje s úsměvem jednatřicetiletá Jana. Někdy jsou unavení rodiče rozmrzelí z dětského žvatlání a následně mají sklon je často okřikovat. „Musíš pořád tak ječet?! Buď zticha!“

Důsledky takové výchovy vedou k tomu, že dítě čím dál tím méně zpívá, až úplně zmlkne a časem už nedokáže ani zněle mluvit. „Nepoužívají hlas ve výškách ani hloubkách, nevyužívají různé dynamické odstíny. Jejich mluva i ,zpěv‘ se pohybují na několika tónech střední hlasové polohy, která nevyžaduje zvýšené dechové ani hlasové nasazení,“ poznamenává už výše uvedená autorka a pokračuje: „Málo procvičované dechové, hrtanové a hlasivkové svaly tak postupně ochabují a ztrácejí potřebnou výkonnost.“

Nepodceňujte děti

Od 4 let se s přibývajícím věkem až do předškolního období neustále rychleji vyvíjí řeč. Děti mají velký zájem o pohádky a činností převládající v této etapě je hra, která je stimuluje v přirozené zvědavosti a upevňování společenských kontaktů a rolí. Objevují kouzlo dětských hudebních nástrojů a dělá jim radost, když na nich mohou vyluzovat rozličné zvuky. Můžeme si všimnout prvních pokusů o zpěv a vymýšlení jednoduchých dětských popěvků. To je také přesně to období, kdy sílí smysl pro rytmus a děti to potvrzují takovými skutky, jako je chození do rytmu a rytmizování říkanek.

V pozdějším věku potom spojí melodii s pohyby, tancují a u toho si prozpěvují nebo tleskají do rytmu říkanek. Z písniček nebo skladbiček zachycených v okolí preferují ty kratšího trvání, dokonce dokážou rozlišit vážnou a veselou a rozpoznat „tu svou“ mezi ostatními. Jejich paměť se tak postupně cvičí a roste. V předškolním věku mají tedy děti už dostatečně rozvinuté schopnosti zabezpečující vnímání hudby. Jejich pohybový aparát však ještě není úplně schopný sladit jednotlivé pohyby, z čehož pro ně plynou početná omezení při hře na většinu hudebních nástrojů. V podstatě každé dítě je odmalička disponované pro hudbu a v populaci existuje jen zanedbatelné množství úplně amuzikálních jedinců. Obvykle se totiž i po stanovení diagnózy amuzie dá pomoci těmto lidem rozvinout hudební sluch.

Na co je hudba?

Jak zjistili vědci v oblasti hudební psychologie, nemá praktikování vliv jen na další rozvoj muzikálního cítění a vnímání. Není tedy samoúčelné, jak si někdo může myslet. Při učení se hudebním zručnostem jsou zároveň ovlivňovány i některé jiné, tzv. mimohudební. „Vliv hudební výchovy se uplatňuje nejvýrazněji v předškolním věku. V raném věku totiž mozková kůra disponuje nejvyšším stupněm plastičnosti a flexibility,“ tvrdí psycholog a muzikolog doc. PhDr. Marek Franěk, CSc., PhD. Samotný vliv na mimohudební schopnosti bývá vysvětlován mechanismem, jehož stimulace v jedné oblasti kůry mozkové vede zároveň k stimulaci ostatních, s ní funkčně spojených. To se odborně nazývá efekt transferu. Konkrétní výsledek se může projevit hned v několika rovinách důležitých pro správný vývoj malého předškoláka.

Zpěv například pozitivně ovlivňuje rozvoj slovní zásoby a artikulace. A když je navíc praktikovaný pod správným odborným dohledem, dokáže působit relaxačně a zároveň preventivně na zdraví dítěte. Prostorovou představivost, což je jedna ze složek zkoumaných inteligenčními testy, zlepšuje konkrétně hra na hudební nástroj. Spolu s tím rozvíjí i motorickou zručnost, posilňuje paměť a pozornost. Jako vyjadřovací prostředek podporuje hudba zlepšení komunikačních schopností a osvojení si melodie, tempa a dynamiky zase vede ke kvalitnějšímu pochopení hudební složky řeči s jejími emocionálními poselstvími. Na závěr tohoto malého výpočtu nelze nezmínit fakt, že hudba podněcuje děti k tvořivosti a pomáhá rozvíjet jejich fantazii, která se jim bude v životě hodit zejména u řešení různých problémů nebo úloh, které je potkají. Hlavním cílem výchovy k hudbě by však nemělo být honění se za perfektními výsledky, ale vytvoření příjemné, tolerantní a podnětné atmosféry, ve které by dítě mohlo svobodně a bez větších překážek růst.


Kam za hudbou

V Česku existuje pro děti v předškolním věku možnost, jak pomoci rozvinout jejich hudební cítění, v podobě hudební školy YAMAHA. Průvodce jim u toho můžou dělat stejně tak maminky jako tatínkové. Programy hudebního rozvoje se tady zaměřují na děti od útlého věku 4 měsíců. Děti jsou podle svého věku přiřazeny do jedné ze tří skupin zaměřených na to, co je pro dítě v daném období výhodné rozvíjet. V první skupině, kterou tvoří děti ve věku od čtyř do osmnácti měsíců, se tak například soustřeďují na proces volného objevování, společný zpěv (samozřejmě s rodiči), poslouchání hudby a hudebně pohybové hry. Pomáhají jim tak v raném věku vybudovat nejen vztah k hudbě, ale zároveň i rozvinout základy řeči. A myslím, že jedna lekce týdně je časově zvládnutelná. Více podrobností můžete najít na stránkách www.yamahaskola.cz

Témata: Děti, Předškolák, Školák, Časopis Moje psychologie, Mozková kůra, Odborný dohled, Mali, Hudební cítění, Mluva, Období prvních, Artikulace, Muzika, Praktikování, Čerstvý novorozenec, Přirozená forma, Zanedbatelné množství, Muž, Předškolní období, Dětské žvatlání
Mohlo by vás zajímat
RECEPT: Citronové madlenky. Křehké vánoční cukroví hotové za pár minut
Formánková Simona
Cukroví
Jaké to je pořídit si dítě ve 20 a ve 40? Rozdíly, které mě překvapily
Wallerová Radka
Rodičovství
Přiznání matek! Nejtrapnější zážitky z porodnice. Tohle jsme nečekaly!
redakce
Porod
Nedávali jí šanci, nakonec má čtyřčata! Neuvěřitelné fotky před a po
Procházková Simona
Rodina
Holčička se narodila s jizvou na tváři. Zranili ji lékaři při císaři
kog
Vaše příběhy
Emoce a detaily z nevídané blízkosti! Nejlepší porodní fotky roku 2021
Porod
Nejkrásnější fotky porodů? Vyhrála holčička koukající na novorozeného bratra
Wallerová Radka
Porod
Herečka Eva Josefíková je maminkou. A miminko má neobvyklé jméno
Víchová Tereza
Slavné maminky
Autismus u dětí: Pozor na první příznaky již u kojenců a batolat
Machová MartinaProcházková Simona
Autismus