Maminka.czVýživa a stravování

Mýty a fakta o mléce: Kolik vápníku má přijímat batole, jak je to s trvanlivým mlékem a čím ho nahradit, pokud ho dítě odmítá?

Dita Mrázková 24.  9.  2024
Pít, či nepít? Toť otázka hodná nikoliv filozofů, ale odborníků z řad nutričních terapeutů. Co si o jeho konzumaci i absenci myslí? A jak dlouho trávíme mléko kravské a jak dlouho kozí?

[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]

Musím se přiznat, že ještě dnes, kdy už jsem sama mámou, mi moje drahá maminka nezapomene čas od času napsat esemesku, ve které si tak trochu rýpne, že za moje bolavé koleno může to, že piju málo mléka. Tudíž se mi odvápňují kosti. A že uvidím, co přijde za deset let. A snad tím samým nebude jednou trpět i můj syn...

VIDEO: PODCAST MAMINKA: KOJENÍ A DOKRMOVÁNÍ V PORODNICI

Mýtů na téma kravské mléko je víc než dost. O tom, nakolik je v dětské stravě nezbytné, se vedou desítky polemik, především mezi rodiči. Někteří jsou přesvědčeni, že hodně zahleňuje, jiní, že mléko v krabici je v podstatě "mrtvé", další si dokonce myslí, že v těle dítěte nadělá víc paseky než hranolky a cola. Ano, i takové názory najdete na všemožných mateřských fórech.


Jak to s tím bílým nápojem vlastně je? 

Klepněte pro větší obrázek

Prim hraje vápník

Zejména během prvních tří let života je přísun vápníku skutečně důležitý. V tomto období se vytváří třetina kostní hmoty dítěte. Vápník z mléka je vstřebatelný téměř dvakrát více než z potravin rostlinného původu. Děti do jednoho roku by měly denně přijmout 400 miligramů vápníku. Od jednoho roku do deseti let 600 až 900 miligramů a dospívajícím doporučují odborníci až 1200 miligramů.

Výsledky studie, kterou si nechala provést Společnost pro výživu, upozornily na značné nedostatky ve výživě v období prvních dvou let života dítěte. Ty se týkají především vitamínu D, železa a právě vápníku. Nízký příjem železa a jeho zásob v organismu batolete pak může souviset s opožděnou dobou zařazování nemléčných složek výživy, zvláště masa, do jídelníčku dítěte. U malého množství železa hrozí chudokrevnost. Předcházet se tomu dá vyváženým jídelníčkem a dostatečným příjmem mléka - doporučená denní dávka pro batolata je zhruba 330 ml.

"Tuky v mléčných výrobcích, zejména v plnotučném mléce, jsou klíčové pro dodávání energie a podporu vývoje mozku u malých dětí. Nedostatek zdravých tuků v dětské stravě může ovlivnit růst, kognitivní vývoj a zdraví nervové soustavy. Obdobné živiny jako jsou v mléku a mléčných výrobcích lze nahradit například rostlinnými mléky obohacenými o vápník a vitamín D, listovou zeleninou, luštěninami nebo ořechy. Alternativy mléčných výrobků bych preferovala pouze v případě lékařem stanovené diagnózy, např. alergie na mléko nebo laktózová intolerance", říká nutriční terapeutka Mgr. Dagmar Mušková.

Klepněte pro větší obrázek

Plno mýtů kolem mléka

Kolem důležitosti mléka v dětské stravě panuje spousta mýtů. Jedním z nich je například i tvrzení, že kravské mléko dětem neprospívá z důvodu zvýšené tvorby hlenu, astmatu, případně ekzému – alergie na mléčnou bílkovinu. Podle Jana Krejska, přednosty Ústavu klinické imunologie a alergologie Fakultní nemocnice v Hradci Králové, je to ale přesně naopak. Kravské mléko je podle něj nenahraditelnou složkou potravy, jelikož rostlinným nápojům chybí esenciální složky. Navíc je u nich větší riziko alergií, například na ořechy.

Čerstvé, nebo trvanlivé?

Spousta rodičů se domnívá, že čerstvé mléko je rozhodně zdravější než to trvanlivé. Rozdíl mezi nimi je ale pouze v tom, že to trvanlivé je díky technologickému zpracování, jako je pasterizace a homogenizace, zbaveno mikroorganismů, které by mohly zhoršit jeho kvalitu. "Obsah živin, jako jsou proteiny, vitamíny a minerály, se u čerstvého a trvanlivého mléka téměř neliší. Pokud je mléko ošetřeno běžnými postupy, neobsahuje žádné nežádoucí chemické látky,“ vysvětluje Radim Kaleta, obchodní a marketingový ředitel Mlékárny Hlinsko. 

Sardinky do každé rodinky

Jenže, co když dítko mléko přece jen odmítá? "Pak do jeho jídelníčku zkuste zařadit alespoň jakékoliv jiné mléčné výrobky - sýry, jogurty, tvarohy. Vápník můžete získat i z jiných potravin než jen z mléčných výrobků (např. mák, sója, mandle), nicméně jeho vstřebatelnost z nich je několikanásobně nižší. Museli bychom jich sníst velké množství a stejně bychom nedosáhli tak vysokých hodnot vstřebaného vápníku jako z mléčných výrobků. Za zmínku ale určitě stojí sardinky z konzervy, které obsahují malé kůstky bohaté právě na vápník. Sardinky jsou zároveň bohaté na vitamin D, a ten jak bylo zmíněno, podporuje vstřebávání vápníku,“ doporučuje nutriční terapeutka Karolína Otavová.

Ve školním období, kdy je dětem potřeba připravovat svačinky do lavice, se dá přísun potřebných živin spojit i se svačinou. Malá krabička mléka (250 ml) poskytne ve věku mezi sedmi a deseti let přes 40 % doporučeného vápníku.

věděli  jste, že...

  • Mléko je jediná potravina, která v sobě má všechny potřebné živiny na přežití (bílkoviny, tuky, sacharidy), ale také vodu?
  • Krávy, kterým dají majitelé jméno, dojí více mléka?
  • Velrybí mléko má konzistenci zubní pasty, protože obsahuje až 50 % tuku?
  • Kleopatra za svůj půvab prý vděčila každodenní koupeli v oslím mléce?
  • Kravské mléko trávíme asi hodinu, kozí pouze 20 minut?
Pitný režim miminka: Jak dlouho postačí mléko a kdy už je čas na něco jiného?
Témata: Děti, Výživa a stravování, Děti a jídlo, Jídelníček pro miminko, strava, mateřské mléko, Potraviny, Potraviny na Heureka.cz

Video