[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Budoucí rodiče se většinou snaží vyhledávat informace o vývoji svého potomka již v době, kdy je ještě v bříšku. Později vyvstávají další, mnohdy nečekané dotazy související se zdravím dítěte, s nimiž už se obracejí na pediatra. S těmi nejvíce frekventovanými nás seznámí dětská lékařka z Kliniky dětského a dorostového lékařství 1. LF UK a VFN v Praze MUDr. Tereza Nedělková. Nejčastější otázky na pediatra
Poslední dobou se v rámci narůstajících psychosomatických obtíží poměr bolestí bříška u školkových dětí i školáků relativně vyrovnává. Vždy je nutné vyloučit náhlou příhodu břišní, ale často to nakonec dopadá tak, že mnohdy široké vyšetření s negativními výsledky končí doporučením k vyšetření u psychologa.
Základem vyšetření je poslechový nález. Když rodiče přijdou k lékaři první den kašle, zpravidla u dítěte není poslechový nález, který se může rozvinout až s časem. Pokud jsou přítomné teploty a poslechový nález je nejasný, pak se zpravidla doplňuje rentgen hrudníku k vyloučení zápalu plic (pneumonie). Pokud je na snímku ložisko, pak jsou indikovaná antibiotika. Pokud ne, postupuje se konzervativně s použitím léků na kašel, zvlhčováním vzduchu a klidovým režimem. Kontrolní poslech je vhodný v odstupu několika dní.
Pokud se jedná o zánět průdušek (který má charakteristický poslechový nález), pak by se mělo léčit bronchodilatačními spreji – to jsou léky, které „rozšiřují“ zánětem postižené průdušky. Při diskrétnějším nálezu postačí sirupy.
CRP má výpovědní hodnotu po cca 24 hodin trvající teplotě. Pokud je jen zvýšené, pak se antibiotika neindikují, ale při přetrvávání teplot je vhodné zkontrolovat dynamiku zánětlivé aktivity. Pokud je hladina CRP vysoká a jedná se o podezření na bakteriální infekci, jsou antibiotika indikovaná, avšak před nasazením by mělo být provedeno podrobné vyšetření (vždy se musí vyloučit neuroinfekce, otitida, zápal plic či zánět ledvin). Stran četnosti léčby antibiotiky nelze říct, jak by to mělo být. Jestliže jsou předepisována často, pak se musí pátrat, proč je tato léčba nutná, zda se například při častých respiračních infektech nejedná o gastroezofageální refl ux, jestli dítě nemá porušenou imunitu a tak dále. Při opakovaných močových infektech je nutné pátrat po vývojové anomálii.
Už to víte?: Tohle je Linda, dcerka Lucie Borhyové
Nejdůležitější – v kontextu celosvětové migrace populace – je očkování hexavakcínou proti 6 infekčním nemocem, které ohrožují dítě na životě (jedná se o záškrt, tetanus, černý kašel, poliomyelitis, hepatitidu B a Haemophilus influenzae typu b). Asi 5 procent rodičů odmítá nebo posouvá očkování na pozdější dobu.
Cestu do exotické země je vhodné neplánovat do jednoho roku věku, respektive alespoň po základním očkování proti 6 infekčním nemocem. V rámci cest do exotických zemí jsou pro děti nejvíce ohrožující právě infekční nemoci, zejména střevní infekce s rizikem dehydratace. V neposlední řadě hraje roli mnohdy nedostupná a nedostatečná lékařská péče v exotických zemích.
V rámci preventivních prohlídek praktickým pediatrem se odhalují veškeré nedostatky. Matky jsou o nutnosti správné ortopedické obuvi informovány od prvních krůčků svého dítěte.
Strabismus je u kojenců běžný, v rámci preventivních prohlídek se zrak vyšetřuje a při podezření na poruchu zraku se dítě odesílá k podrobnému vyšetření na oční oddělení.
Stran paracentézy (píchání uší) při otitidě – stále se jedná o léčebnou metodu. V některých evropských zemích se však postupuje konzervativně. A i u nás přibývá rodičů, kteří si invazivnější přístup nepřejí. Rozhodnutí, respektive doporučení vhodného postupu ovšem vždy spadá do rukou ORL specialisty.
Jedná se o nemoci, proti kterým se očkuje – proti zarděnkám, příušnicím, spalničkám běžně, proti neštovicím jako nadstandardní očkování. Pokud je u neštovic nekomplikovaný průběh, pak je nutný klidový režim po dobu infekčnosti, což je cca 10 dnů.
„Šišlání“ nebo lépe patlání by se mělo začít řešit mezi 4. a 5. rokem, kdy je dítě schopné tuto vadu odstranit opakovaným tréninkem pod vedením logopeda.
V pediatrických ordinacích vídáme dívky v období puberty, které touží po štíhlé postavě a jejichž snahy nezřídka končí poruchami příjmu potravy, stále častěji. K anorexii ale může dojít i na základě dlouhodobějšího stresu z vysokých nároků ve škole nebo třeba špatného zázemí v rodině (rozvody, hádky a podobně). Anorexie dnes navíc není vzácností ani u chlapců.
(Článek vyšel v časopisu Moje zdraví 6/2014)