[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Kdysi obávaný škůdce je dnes ohrožený vyhynutím. V podzemní spleti tunelů má vystlaná doupátka pro odchov mláďat, a spižírny, do kterých snáší zásoby zrní na zimu.
Ve svém vodním království si staví pevné hrady. Uvnitř má pelíšek, ve kterém vychovává mláďata. Před nepřáteli ho chrání vchod umístěný pod vodou.
K zimnímu spánku se ukládá v teplém brlohu v jeskyni, pod skalním převisem nebo pod vývratem.
Umí skvěle běhat, ale stavitel je to mizerný. Vlastně nestaví nic, k odpočinku si vyválí důlek v oranici nebo v trávě pod keřem. Myslivci jeho pelechu říkají pekáč.
Spousta brouků žije jen pár týdnů. Ale dlouhověcí střevlíci si na zimu zateplený pokojíček najít musejí. Často v mrtvém dřevě nebo pod kůrou, kde si vyhloubí jakousi postýlku.
Tento příbuzný sýkorek staví z jemného chmýří visutou kolébku. Zavěsí ji nad vodu na tenké větévky vrb.
Hnízdečka pod střechou slepují z bláta. Jiřičky je mívají zvenčí na budově ve tvaru otevřené misky, uzavřená kulovitá hnízda vlaštovek s úzkým vchodem bývají uvnitř budov.
Sýkorky vychovávají mláďata v dutinách stromů. Těch je ale málo. Naučily se proto využívat dutiny umělé – budky, které jim lidé zavěšují na stromy.
Foto: Istock.cz, Profimedia.cz