[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Čím dříve se miminko narodí, tím více je nezralé a zranitelnější. I takové běžné infekce, jako je obyčejná rýma a kašel, pro něj mohou znamenat nebezpečí. Nejčastější příčinou infekce dolních cest dýchacích u dětí do 3 let věku je respirační syncyciální virus (RSV), v jehož důsledku je jen u nás každoročně hospitalizováno několik set dětí. Nejohroženější skupinou jsou právě předčasně narozené děti, u nichž může tato infekce znamenat vážné zdravotní komplikace, jako je bronchitida (zánět průdušek) nebo pneumonie (zápal plic). Po prodělání těžké infekce může mít dítě i trvalé následky, například astma.
Je vysoce nakažlivý, šíří se kapénkovou cestou i fyzickým kontaktem s infikovanou osobou. Přibližně dvě třetiny dětí se nakazí během prvního roku života a takřka všechny se s touto infekcí potkají před druhým rokem života. Většina „zdravých“ dětí se vypořádá s RSV virózou během 8 až 15 dnů, ale předčasně narozené děti s chronickou plicní nemocí či děti s vrozenou vadou srdce jsou infekcí ohroženy podstatně více. Proč? Oproti svým „zdravým“ vrstevníkům totiž mají nižší hladinu obranných protilátek v těle a také nedostatečně vyvinuté plíce.
Třicetiletá Katka má dvouletou dceru Simonku, která se narodila už ve 29. týdnu. Musela na svět císařským řezem, protože placenta přestala vyživovat plod. Měřila jen 30 cm a vážila 750 gramů. Měla nezralé plíce, byla maličká a lékaři Kateřině stále říkali, že i když Simonka bojuje, šance na přežití jsou půl na půl. Těžko se o tom vypráví, dnes už je snad vše za nimi. „Ovšem pár týdnů poté, co nás pustili, dostala Simonka zápal plic, takže znova bojovala o život.
Byla slabá, zase jsme si pobyly v nemocnici, a když se uzdravila, dozvěděla jsem se, že zápal plic způsobil virus RSV a řekli nám, že pokud by dostala imunoprofylaxi, neonemocněla by,“ říká Katka. RSV se vyskytuje ve všech zemích světa a jeho výskyt je převážně sezonní – u nás se vyskytuje nejčastěji od podzimu do jara.
U větších dětí se projeví jako mírná chřipka. Počáteční příznaky ji totiž připomínají velmi nápadně – horečka, rýma a kašel. Zhoršují se však, když se infekce začne šířit do plic. Mezi vážnější příznaky pak patří obtížné dýchání, pískoty až přestávky v dechu, může se objevit i bronchitida nebo zápal plic.
Zpočátku mohou být děti apatické nebo podrážděné, ani se nemusí objevit horečka. „Inkubační doba je 4–5 dnů, prvními příznaky jsou rýma a zánět nosohltanu. Kašel se projevuje po 2 až 3 dnech. Teplota nebývá výrazná. V případě apnoických přestávek (dítě přestává na krátkou chvíli dýchat) je nutná hospitalizace, stejně jako je nutná i v případě dětí mladších šesti týdnů, vzhledem k dalším rizikům,“ říká MUDr. Martin Čihař.
Máte miminko, které se narodilo předčasně? Nebo má třeba vadu srdíčka? Pak byste se měli o nemocech novorozenců informovat co nejvíce, abyste zvýšili šance na zdraví svých dětí. „V současnosti neexistuje kauzální terapie, takže léčba je symptomatická a podpůrná. U donošených dětí je léčba viru RSV v případě nekomplikovaného onemocnění relativně snadná. Vážnější je to samozřejmě s dětmi, které patří do rizikové skupiny, pro něž může být „obyčejná“ viróza velká komplikace. U těžších forem je nutné podávání antibiotik, zajištění dostatečného přísunu tekutin a zvýšená péče o dýchací cesty. U dětí s vysokou sekrecí z dýchacích cest je efektivní i fyzioterapie,“ vysvětluje dr. Čihař. U nejmladších dětí, které jsou postiženy touto infekcí, bývá nezřídka nutné i řízení plicní ventilace. Čtyřicetiletá Vlasta porodila předčasně svého nejstaršího syna již před deseti lety. V inkubátoru si pobyl sice „jen“ dva týdny, ale plíce měl extrémně nezralé, takže jeho příchod na svět byl opravdu „dobrodružný“. Zvládl to, ale během prvních dvou let života prodělal nesčetně infekcí dolních cest dýchacích, několik bronchitid a dvakrát i zápal plic. Kdoví, možná tuto infekci způsobil právě virus RSV, ale tehdy neexistovala žádná možnost prevence imunoprofylaxí, která již dnes možná je. A co mohou rodiče preventivně udělat sami?
Pokud máte dítě z rizikové skupiny, je lepší, když v prvních letech života nebudete dítě posílat do kolektivních zařízení, tedy do školky ani do mateřských center. Je to možná nepříjemné, ale pro dítě tím uděláte hodně. Pokud je ale dítě do tří let v pořádku, klidně nástup do školky zvažte.
Dosud nebyla vyvinuta očkovací látka a její vývoj je velmi složitý. Vzhledem k tomu, že neexistuje očkovací látka, je prevence v současné době nejúčinnějším prostředkem v boji s RSV.
„Prevence znamená především imunoprofylaxi rizikových skupin. To znamená, že se podávají hotové protilátky proti viru přímo do organismu dítěti. Program imunoprofylaxe byl v ČR zahájen v roce 2000,“ říká dr. Martin Čihař. Neonatolog vždy vybere děti s nejvyšším rizikem nemoci a průběžně je sleduje. Vše koordinuje centrum pro imunoprofylaxi na Neonatologickém oddělení FN na Bulovce. A jak to probíhá?
„Odborný lékař zváží, zda dítě splňuje kritéria pro imunoprofylaxi, vyplní protokol a odešle do koordinačního centra na Bulovce. Tam se provede doporučení a dítě je zařazeno do programu, který hradí pojišťovna. Dítě pak dostává 1x měsíčně po dobu sezony výskytu RSV (od října až do dubna) injekci. „Je to dnes jediná možnost, jak chránit děti před rizikem RSV a prokazatelně tak snížit riziko závažných onemocnění a hospitalizace. Pokud se maminky infekce RSV obávají, ať se poradí se svým pediatrem. Jediným účinným přípravkem je nyní Synagis, který se v USA aplikuje už od roku 1998, v EU od roku 1999 a u nás od roku 2000.
Program je garantován Českou neontologickou společností,“ doporučuje primář Martin Čihař.
Děti, kterým byla imunoprofylaxe podána, mají nižší počet infekcí dýchacích cest a mají větší šanci se přiměřeně vyvíjet. Každý indikovaný pacient dostává 5 injekcí v měsíčních intervalech. V případě, že je dětský pacient indikován až v průběhu RSV sezony, je počet dávek redukován tak, aby imunoprofylaxe byla ukončena nejpozději do konce dubna. Další informace můžete získat na: www.porodnice.cz nebo přímo na Neonatologickém oddělení FN Na Bulovce v Praze www.novorozencibulovka.cz