Maminka.czNedonošená miminka

Ne inkubátor, ale hrudník matky by měl být místem péče o předčasně narozené děti

inf vas 17.  11.  2023
Právě dnes, 17. listopadu, se připomíná Světový den předčasně narozených dětí. Letošním tématem je zero separation – současná filozofie péče, při které nejsou předčasně narozené dítě a matka odděleny. Výzkumy i praxe ukazují, že takový přístup prospívá oběma.

[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]

Doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO) vydané před rokem (15. 11. 2022) znamená přelom v péči o nezralé novorozence. Již dříve podporovala WHO tzv. klokaní mateřskou péči (kangaroo mother care – KMC). KMC je definována jako časný, setrvalý a dlouhodobý kontakt mezi matkou a dítětem a výlučné kojení – i pro děti s porodní hmotností menší než 2000 gramů – jakmile jsou klinicky stabilní. Zásadní změna spočívá v tom, že KMC by se měla stát rutinním způsobem péče o nezralé novorozence a měla by být zahájena co nejdříve po porodu.

„Ne inkubátor, ale hrudník matky by měl být místem péče o předčasně narozené děti,“ vysvětluje MUDr. Blanka Zlatohlávková, Ph.D., lékařka neonatologického oddělení Kliniky gynekologie, porodnictví a neonatologie 1. LF UK a VFN v Praze. „Již dřívější studie prokázaly, že KMC snižuje u nedonošených dětí výskyt těžkých infekcí, podchlazení, stres, zlepšuje růst, kojení, vztah matka–dítě, socio-emoční a neurologický vývoj. U matek zlepšuje mateřské chování, zvyšuje spokojenost a snižuje poporodní deprese. V rozvojových zemích KMC oproti standardní péči významně snižuje úmrtnost nezralých dětí,“ dodává lékařka.

Nejnovější studie poskytují silné důkazy, že je proveditelné a bezpečné zahájit KMC okamžitě po porodu u novorozenců již od 28. týdne a s porodní hmotností od 1000 g, kteří nepotřebují umělou plicní ventilaci. Jejich poporodní adaptace probíhá stejně dobře, a v některých fyziologických parametrech dokonce lépe než v inkubátoru. 

VIDEO: Po probuzení z narkózy jsem neměla bříško ani miminko, vypráví Lucie Žáčková z Nedoklubka

Bonding a pozitivní efekty na zdraví dítěte i matky

Po celém světě je ve všech porodnicích samozřejmostí, že zdravý donošený novorozenec se po porodu adaptuje na svět nahý na hrudníku maminky. Tam se po chvíli odstřihne pupečník, posléze se dítě samo přisaje k prsu a zůstává trvale v jednom pokoji s maminkou za pomoci a podpory zdravotníků, případně rodiny. „Nezralí nebo nemocní novorozenci či novorozenci s poruchou adaptace jsou však tradičně ošetřováni odděleně od matky, ačkoliv pro prospěšnost takového postupu nemáme žádné medicínské důkazy. Naopak přibývá důkazů, že časný kontinuální kontakt kůží na kůži nejen neškodí dítěti, ale má pozitivní efekty na zdraví dítěte i matky, a že dokonce oba poškozujeme, když tento vzájemný kontakt neumožníme,“ vysvětluje Blanka Zlatohlávková.

Dodává také, že když její generace před více než třiceti lety začala budovat intenzivní neonatologickou péči, rodiče ke svým dětem nesměli vůbec. Velmi brzy však byly umožněny alespoň návštěvy. „Zpočátku tedy omezené na určitou dobu. Po revoluci jsme mohli čerpat zkušenosti v zahraničí a poznatky z literatury, což se s příchodem internetu ještě zlepšilo a zrychlilo, a také celá společnost se proměňovala ve svých hodnotách a my s ní. Jsem hrdá na to, že jsme neustrnuli v dřívějších názorech, ale jsme stále schopni přijímat nové výzvy. Věřím, že nové generace přijmou filozofii nulové separace za svou. Zdá se mi, že to je už jen malý krok ve změně myšlení proti té dlouhé cestě, kterou jsme ušli my,“ popisuje lékařka.

Malý velký zázrak. Vaneska vážila při porodu jen 395 gramů. Díky lékařům z Olomouce má velkou naději na zdravý život

Rodiče na neonatologii 21. století

„Rodiče na neonatologických odděleních jsou pro mě důležitou a nepostradatelnou součástí. Je potřeba si uvědomit, že porod nezralého či nemocného novorozence by neměl být důvodem k jejich izolaci, protože rozhodující význam v životě každého dítěte má právě rodina. Zapojení rodičů do péče o vlastní dítě celoživotně vnímám jako velký benefit pro všechny zúčastněné. Přináší jim lepší pochopení situace, sebedůvěru, snižuje jim pocit strachu a stresu. Na druhou stranu mohou rodiče významně snížit zátěž personálu, který pak může pracovat mnohem efektivněji a kvalitněji. Nejdůležitější jsou však benefity pro miminka, která mají lepší hmotnostní přírůstky, jsou ve vyšším procentu plně kojená, mají méně nosokomiálních infekcí, stráví v nemocnici kratší dobu a mají prokazatelně lepší vývoj. Každý rodič má potřebu své dítě nějakým způsobem chránit, být mu nablízku, pečovat o něj. Má pak pocit, že mu může nějakým způsobem pomoct. Na nás zdravotnících je, abychom rodičům připravili přívětivé prostředí, pomohli jim zvládnout velmi emocionálně vypjaté chvíle, dobře je informovali a vzdělávali je. Jen tak můžeme vytvořit jednotný tým, ze kterého budou nejvíce profitovat právě děti,“ doplňuje MUDr. Milena Dokoupilová, primářka novorozeneckého oddělení Nemocnice Hořovice.

Posun k lepšímu je vidět

„Péče o předčasně narozená miminka je často bojem o to základní – o život. Jako máma proto vítám, že se uplatňují nejen medicínské intervence, ale také stále častěji principy péče zaměřené na rodinu. Protože maminky a novorozenci patří k sobě, a pokud to stav obou dovolí, je blízký tělesný kontakt obrovským přínosem. Kromě prokazatelných účinků na oba vytváří také silné pouto, o které přece v každém mateřství jde především. Pevně věřím, že se postupně ve všech centrech podaří překonat bariéry spočívající v nedostatku adekvátních prostor a pohodlných křesel nebo nutnosti adaptace prostoru JIP. Naše koordinátorky působí v porodnicích po celé republice a skutečně vidíme posun k lepšímu každý den,“ uzavírá výkonná ředitelka Nedoklubka Lucie Žáčková.

Tým apolinářských neonatologů zachraňuje i miminka narozená mezi 22. a 24. týdnem těhotenství. Pomáhá nové resuscitační lůžko

Světový den předčasně narozených dětí

Světový den předčasně narozených dětí (World Prematurity Day – WPD) se slaví
každoročně 17. listopadu. Tento den je jedním z nejdůležitějších dnů v roce pro zvýšení povědomí o problematice předčasného porodu na celém světě. Slouží také jako poděkování lékařům a sestrám za jejich péči. Světový den byl iniciován v roce 2008 nadací EFCNI (Evropská nadace pro péči o novorozence).

Oslavy Světového dne předčasně narozených dětí v ČR již tradičně organizuje rodičovská organizace Nedoklubko, která od roku 2002 podporuje rodiče předčasně narozených dětí a neonatologická oddělení. „Letošní novinkou je fundraisingová kampaň Narodila se nám hvězda na darujme.cz/hvezda. Svým finančním příspěvkem tak může kdokoliv podpořit naši činnost – naším cílem je nabídnout příští rok pomoc každé rodině, která to bude potřebovat. 16. 11. se také rozsvítila purpurovou barvou alespoň jedna budova v každém českém městě s perinatologickým centrem intenzivní nebo intermediární péče. Tedy v předvečer světového dne. Jde o symbolické poděkování všem zdravotníkům pečujícím o nedonošená miminka,“ popisuje Lucie Žáčková, výkonná ředitelka Nedoklubka a dodává: „Slavíme sílu, odhodlanost a houževnatost našich dětí a děkujeme za skvělou péči českých neonatologů a sestřiček. Slavíme také sílu nás všech, rodičů… Oslavme společně tento den!“

Co tento den symbolizuje?

Typickými prvky jsou nasvícení památek purpurovou barvou, šňůra novorozeneckých ponožek a purpurové srdce jako symbol výjimečnosti, bojovnosti a křehkosti.

 

Témata: Novorozenec, Porod, Miminko, Matka, Rodiče, Nedonošená miminka, internet, Předčasný porod, WHO, LF UK a VFN v Praze, Lucie Žáčková, Narozené dítě, Nedoklubko, JIP, Zlatohlávková, Milena Dokoupilová, Česká republika, KMC, Péče, Inkubátor, Hrudník, Tar, Výzkum, Klinika gynekologie, Nemocnice Hořovice