[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Jako malá holka jsem trávila skoro celé léto u babičky v podtatranské vesničce. Běhala jsem venku kolem potůčku, poskakovala za domem po zahradě, prolézala dírou v plotě, honila se s bratrancem mezi slepicemi, lezla jsem na stromy a četla tam knížky a ani na okamžik mě nenapadlo, že by se mi mohlo něco stát. Doba se ale mění, takže i letní nástrahy jsou tak trochu odlišné. Co všechno tedy na děti číhá na zahradě?
Kdo má chalupu, chatu nebo prarodiče někde na venkově, určitě tam bude trávit velkou část léta či víkendů. „Děti nejsou zaneprázdněné úkoly a školou, takže začnou více vyvádět a hned je tu nebezpečí mnoha úrazů,“ varuje dětská lékařka Alexandra Vidnerová. Samozřejmě záleží na věku dítěte - u každého hrozí jiné nebezpečí. A že jich není málo...
Bazén nebo jezírko: Dětí, které se utopí v domácím bazénku, přibývá. Jde vlastně o tzv. nebezpečí z luxusu - která babička měla před dvaceti lety na zahradě bazén? Asi málokterá. A že máte v bazénku jen málo vody? Utopit se dítě může i v mělké vodě! Nikdy děti nenechávejte bez dozoru, i kdybyste měla stokrát pocit, že v těch deseti centimetrech se přece nemůže utopit ani myš. Pokud bazén nepoužíváte (nebo navečer), nezapomeňte ho zakrýt speciální plachtou. Pro jistotu můžete před bazénkem vybudovat i menší zátaras, aby se k němu děti nedostaly.
Stromy a ploty: Taky jste lezli po stromech, když jste byli malí? Zejména kluci tomuto druhu dobrodružství holdují. Nic proti tomu, ale zde hrozí zase riziko pádu a následných zlomenin (lebky nebo dokonce páteře) či vnitřního zranění. Je babiččina zahrada stará a tak trochu zanedbaná? Zkontrolujte, zda nejsou v plotě někde díry, aby vaše dvouleté batole neprolezlo třeba k nedalekému rybníku nebo řece. Udělejte si čas a vytvořte ze zahrady bezpečné místo na hraní. Projděte se s dítětem po ní, ukažte mu, co kde je a co by se mohlo stát.
Zvláště městské dítě, které tráví celý týden v paneláku, asi ani netuší, co všechno může babiččina zahrada nabídnout.
Garáž nebo kůlna: Máte dědečka kutila? Pak je jeho kůlna stoprocentně plná úžasných věcí, které je zapotřebí prozkoumat. Ovšem pozor, hrozí tady pořezání nebo popálení chemikáliemi. Kůlna bývá totiž obvykle skladištěm nejrůznějších nebezpečných předmětů, jako jsou sekyrka, dláto, prkénka, hřebíky, žíraviny, cirkulárka nebo sekačka či elektrické kabely.
A nekonečná spousta těžkých předmětů, které když spadnou malému dítěti na nohu, mohou způsobit víc než jen modřinu. Pokud dědeček nemůže být s dítětem v garáži, raději ji zamkněte, aby do ní nemělo samotné dítě přístup.
Krby a ohníčky: Děti si obecně rády hrají se sirkami, jak říká dr. Vidnerová. Ovšem sirky nejsou hračkou, takže pokud plánujete nějakou rodinnou party spojenou s grilováním nebo jen ohníčkem a opékáním buřtů, nedávejte jim je raději do ruky (samozřejmě že starším dětem už je půjčit můžete, ovšem pod dohledem). Pozor na oheň jako takový, hrozí popáleniny, které mohou skončit až v nemocnici. V jedné vesnici si tříleté dítě hrálo se sirkami a založilo požár, který zničil téměř celou chalupu. Naštěstí se nikomu nic nestalo.
Houpačky a pískoviště:Určitě nemají chybu a měly by být součástí zahrady. Malé děti se prostě rády hrabou v písku s bábovičkami, stejně tak mají ty nejmenší raubíři rádi, když je někdo houpe. A čím víc, tím větší legrace. Zkontrolujte stav kovových tyčí, které tvoří součást sušáku na prádlo -nejsou moc staré a rezivé?
Nehrozí, že se houpačka utrhne? A pískoviště byste měli vyrobit takové, které je určeno jen dětem, tedy žádná jáma naplněná pískem. Mělo by být asi 1 m hluboké a opatřené dostatečnou drenážní vrstvou, která zajistí odvodnění. Obruba by měla být asi 25 cm vysoká, aby děti písek nevyhazovaly mimo, ale aby ji dítě mohlo bez potíží přelézt. Vyrobit ji můžete z prken, cihel nebo přírodního kamene. A ještě něco, pro děti používejte jen tzv. ostrý písek, ne „malťák“.
Rostliny: Babičky jsou velké zahradnice a mají rády kytičky. Ovšem i rostlinky mohou znamenat nebezpečí. Nejlepší ochranou je prevence - při vysazování se vyhněte jedovatým rostlinám, především těm, které mají jedovaté plody (malé děti zbaští cokoli).
Studny a septiky: Není nic zajímavějšího, než vyzkoumat, co asi v té studni vlastně je.
Máte-li na zahradě nějakou, myslete na to, aby byla opatřena bezpečným poklopem a dítě do ní nemohlo spadnout. Totéž se týká domácího septiku - i když máte pocit, že poklop dítě nemůže zvednout, nikdy na to nespoléhejte a zabezpečte ho skutečně zodpovědně.
Spáleniny: Hrozí nejen od sluníčka, ale také z babiččiny kuchyně (některé venkovské domy mají kuchyně venku, v místech, kde dříve byla třeba maštal nebo chlívek). Spousta holčiček ráda při vaření pomáhá, takže někdy malým kuchařinkám hrozí nějaká ta spálenina. Hodně rodin také v létě obědvá na zahradě - rozloží se zahradní nábytek (většinou z plastu) a všechno jídlo se nanosí ven. Je to sice prima, se sluníčkem v zádech a štěbetáním ptáčků či bzučením včeliček, ale i tady hrozí riziko, nejčastěji opařením horkým nápojem, polévkou nebo právě uvařenou kávou.
Nebezpečný hmyz: V letních měsících může dítě překvapit i nějaké to nepříjemné štípnutí, ať už od komárů, mušek nebo včely, vosy či sršně. Pozor, i takové nenápadné létající stvořeníčko může vyvolat silnou alergickou reakci, proto by antihistaminika neměla v domácí lékárničce chybět. Preventivně pak můžete použít nějaký vhodný repelent.
Za dětské úrazy ve většině případů mohou sami rodiče. „Nenechávejte dětem velkou volnost, děti by měly mít i o prázdninách nějaký režim, zapojit je třeba do práce a jiných povinností, taková řízená zábava, to je prevence úrazů,“ radí dr. Vidnerová.