[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Naším největším úkolem v zimě je, abychom zabránili prochladnutí a omrzlinám, k nimž je dětský organismus náchylnější než dospělý. O jaký problém vlastně jde? „Omrzlina je poškození organismu, které vzniká působením nízkých teplot na kůži a podkoží.
Ohroženy jsou okrajové části, tedy končetiny, zejména prsty rukou a nohou, uši, nos nebo brada,“ vysvětluje kožní lékařka MUDr. Daniela Vaňousová. Při promrznutí tkáně dojde k jejímu poškození, které ve velmi závažných případech může skončit až jejím odumřením a ztrátou.
Síla poškození přitom závisí zejména na jejím prokrvení, působící teplotě (nebo spíš mrazu) a také délce vystavení chladu. „Obecně se dá říci, že teplota, která ohrožuje organismus prochladnutím, je nižší než 15 °C. Omrzliny pak vznikají při teplotách nižších než 4 °C.
Prochladnutí urychluje vítr, který ochlazuje organismus, a podobně působí také vlhko,“ říká doktorka Vaňousová. Lékaři rozlišují několik stupňů omrzlin. Nejčastější jsou lehké omrzliny, které se projevují změnou barvy kůže na bílou a jejím znecitlivěním.
Při těžším stupni dochází s určitým časovým odstupem k červenému zbarvení postižené části těla, následně vznikají puchýře a tkáň může odumřít. „Chlad obecně působí na organismus jako stresový faktor, který vyvolává obrannou reakci.
Ta se projevuje snížením prokrvení okrajových a nechráněných částí těla. Při působení nízkých teplot po delší dobu tkáň nejprve prochladne, kůže zbělá, dochází ke ztrátě citu, objevuje se pálení a bolestivost. Při hlubším poškození dojde s odstupem k jejímu zarudnutí, otoku a vzniku puchýřů,“ popisuje lékařka.
Důležitým faktorem je v tomto případě také věk a stav organismu. „Malé děti, zejména novorozenci, kteří nemají dobře vyvinuté termoregulační mechanismy, jsou velmi náchylné k prochladnutí.
Dalšími faktory, které zvyšují riziko omrzlin, je vlhké či zmrzlé oblečení, těsné oblečení, těsné boty či rukavice, ale také psychické faktory jako strach, vyčerpání a fyzické záležitosti typu pocení, hlad nebo nedostatek tekutin. Roli samozřejmě hraje i silný mráz a velká nadmořská výška,“ vypočítává MUDr. Vaňousová s tím, že obecně mají větší riziko vzniku omrzlin také dospělí lidé, kteří kouří, užívají psychotropní látky a alkohol, a pacienti s cukrovkou či užívající léky, jež ovlivňují cévy.
Z uvedeného vyplývá, jak se můžeme vzniku omrzlin či prochladnutí bránit. Dítě je především třeba dobře obléknout, a to v tomto případě vůbec neznamená jeden velký tlustý kabát, který dobře utáhneme páskem. Přesně naopak – co nejvíce vrstev tenkého oblečení a mezi nimi dostatek místa pro vytvoření teplého prostředí.
Omrzlina je poškození organismu, které vzniká působením nízkých teplot na kůži a podkoží.
Tedy ideálně termotílko, tenké tričko, funkční mikinu a sportovní zimní oblečení z lehkého, prodyšného a dostatečně izolujícího materiálu. Podobné by to mělo být s oblečením končetin – na nohy klidně dvoje tenčí ponožky, v botách by měl být prostor a neměly by být těsné.
Samozřejmostí by měla být obuv s membránou, která nepromokne, a tedy ani nepromrzne. Na ruce můžeme použít tenké bavlněné rukavičky pod silnější nepromokavé. V průběhu pobytu venku bychom měli v pravidelných intervalech zjišťovat, zda dítku není zima nebo jestli není zpocené – nejlepší místo pro takovou kontrolu je za krkem.
Myslete také na to, že děti většinou řeknou, že je jim zima nebo se naopak potí, až když už jsou opravdu promrzlé nebo propocené, a kojenci vám to nemůžou sdělit vůbec. Kontrola je tedy pouze vaší záležitostí. Kromě toho je potřeba myslet také na dostatečný příjem tekutin.
Děti se často na sněhu velmi dobře baví, takže na pití nemyslí, podobné to může být se zásobami energie z jídla. Na svačinu či oběd proto opět musejí pamatovat rodiče.
A stejně je naším úkolem zajistit, aby se ratolest nepotila na lyžích hrůzou ze strmé sjezdovky, nebála se při příliš rychlé jízdě na saních s odvážným tatínkem anebo se věčným běháním v hlubokém sněhu úplně nevyčerpala. To vše platí dvojnásobně, pokud nejedeme do Krkonoš nebo do Beskyd, ale zamíříme třeba do Alp, kde mohou být teploty ještě mnohem nižší a přidá se i dvojnásobná nadmořská výška.
Jak poznáme, že dítě omrzlo a jak jsou omrzliny závažné? A jak mu můžeme poskytnout první pomoc? „Lehký stupeň omrzlin se projevuje zpočátku zbělením kůže, která je chladná a necitlivá. Při ohřívání dojde následně k opětovnému otevření cév, které se projeví zčervenáním, otokem a bolestivostí či pícháním v postižené části. Proto prohřívání musí být postupné,“ vysvětluje doktorka Vaňousová.
Těžší stupeň omrzlin se projeví vznikem puchýřů s čirým až krvavým obsahem. Při nejtěžším stupni omrznutí dochází k postižení kůže, podkoží i cév a následnému odumření tkáně, které se projeví jejím zčernáním.
„U lehkého stupně omrzlin je prognóza dobrá, jeho projevy se postupně odhojí. Dlouhodobě ale může přetrvávat zvýšená citlivost nebo mravenčení v postižené oblasti. Při těžším poškození se postižená tkáň také zhojí, přitom ale vzniknou defekty, může přetrvávat bolest a poruchy citlivosti,“ dodává lékařka.
A zmíněná první pomoc? Důležité podle dermatoložky je zabránit dalšímu působení chladu a postiženou část organismu pomalu prohřívat v prostředí, kde je teplota vyšší než 15 °C. Je možné ruce či nohy prohřívat teplým, ale ne horkým, suchým obkladem.
Jako první pomoc mohou být promrzlé prstíky ohřívány také o jinou část těla. Rovněž je můžete ponořit do vlažné až teplé vody. Ta ale v žádném případě nesmí být horká.
„Velmi důležité je vyvarovat se tření a masírování postižené části, prudkého ohřívání horkým zdrojem tepla, jako jsou kamna, topení, fén či ohřívací podušky. Vhodné je naopak podání teplého nápoje. Nepodáváme léky, alkohol a neaplikujeme žádné masti. Pokud se objevily puchýře, s ohledem na riziko vzniku infekce je nepropichujeme,“ říká MUDr. Vaňousová.
Postižená část organismu by už po ohřátí neměla znovu promrznout, protože jakmile byla tkáň jednou postižena, podruhé se poškodí mnohem snadněji. I lehká omrzlina je poškozením tkáně, která je následně citlivější.
Nejlepší prevencí je tedy oblečení přiměřené venkovní teplotě, rukavice a boty, které netísní, ale jsou volné a odolné proti větru, a jež včas dítěti vyměníme za suché, pokud promoknou.