[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
S dětským spánkem se pojí mnoho mýtů a zaručených pouček. Zapomeňte na řeči, že dítě by mělo usínat samo, být odkládáno do postýlky ještě bdělé a neusínat jen u kojení. Vsaďte na přirozenost a řiďte se pocity svými a pocity vašeho miminka.
„Příroda pro naše děti zamýšlela biologicky normální spánek. Je totiž naprosto normální, že se miminko probouzí na mléko, kontroluje blízkost rodiče a prochází spánkovými regresemi. Možná už jste si vyslechla, že pokud budete své dítě moc mazlit a dokazovat mu lásku, akorát ho rozmazlíte a vyroste z něj slaboch. Opak je pravdou,“ říká spánková poradkyně Marie Groth. Rodiče učí spoléhat na vlastní instinkt a potkat dítě tam, kde se právě vývojově nachází.
Video: Spánek miminek: Jak uspat miminko?
Historicky byly uspávání dětí a trvalý kontakt maminky s miminkem zcela běžné. Až v posledních desetiletích se to nějak vytratilo. „Společnost nám dává určité vzorce, co máme a nemáme dělat, jak je to správné. Je šílené, jak se potlačuje přirozený rodičovský instinkt. Jsem ráda, že se o spánku mluví čím dál víc a rodiče začínají vnímat podporu,“ potvrzuje spánková konzultantka Anna Ružičková, kterou na Instagramu sledují desítky tisíc rodičů.
Podle spánkových odborníků je totiž zcela v pořádku malé miminko uspávat, pokud to vyžaduje. Můžete ho houpat, kojit, nosit, šeptat mu, zpívat ukolébavku, mazlit se… Zkrátka dělat to, co vám oběma vyhovuje a funguje. Nebojte se, miminko nerozmazlíte, pouze odpovíte na jeho přirozené potřeby. To koneckonců potvrzuje i teorie citové vazby formulovaná už v 60. letech.
„Bezpečná citová vazba dítěte k jeho pečovateli – tedy pocit, že se na něj dítě může spolehnout, pečovatel ho ochraňuje a naplňuje včas jeho potřeby – má pozitivní vliv na budoucí samostatnost a navazování zdravých vztahů v dospělosti,“ vysvětluje dětská psycholožka Lucie Miškóciová.
Tip pediatričky Terezy Sochorcové:
S usínáním by kromě pravidelných večerních rituálů mohly pomoct i bylinné preparáty, například extrakt z meduňky, heřmánku, majoránky a mateřídoušky Radepur Baby. Nebo masáže esenciálními oleji, třeba mandlovým olejem, kafrem a levandulí. Pro děti od šesti měsíců jsou variantou i bylinné čaje s meduňkou, heřmánkem, anýzem, lípou či levandulí.
Vedle uspávání vás trápí i probouzení? S každým měsícem roste únava a sama sebe se ptáte, jestli to vlastně děláte dobře? Vždyť už by přece dávno mělo spát celou noc! Nemělo. Z kanadského výzkumu na McGill University vyplynulo, že 28 procent dětí ve věku jednoho roku nedokáže spát ani 6 hodin v kuse. A téměř polovina dětí nespala víc než 8 hodin.
„Rodiče vždy povzbudí, když se dozvědí, že noční probouzení je vlastně obranný mechanismus,“ říká Anna Ružičková. Dítě si prostě kontroluje, že je v bezpečném prostředí. Možná se bojíte, jestli přerušovaný spánek nemůže vývoj vašeho miminka nějak ovlivnit. Kanadský tým zkoumal děti od narození do tří let a nenašel žádný vývojový rozdíl mezi těmi, které v roce prospaly noc, a těmi, které se budily.
I podle pediatričky Terezy Sochorcové fakt, že je dítě ze začátku špatný spáč, jeho vývoj neovlivní: „Samozřejmě existují i stavy, kdy je spánek opravdu patologický, a jejich řešení potom patří do rukou neurologa či spánkové laboratoře. Ovšem to jsou jednotky dětí, které opravdu nespí celou noc, opakovaně, stále se budí a nedokážou usnout. U malých dětí jsou těmi, kdo trpí spánkovou deprivací, spíše rodiče.“
„Jako řešení nočního probouzení bývá rodičům nabízen spánkový trénink. Jenže děti se po takovém tréninku stále probouzejí, jen už nepřivolávají rodiče,“ říká spánková konzultantka Marie Groth. Spánkový trénink, kdy se dítě v různých časových intervalech opouští a nechává takzvaně vyplakat, budí velké kontroverze. Podle psycholožky Lucie Miškóciové je pro dítě stresující, do těla se vyplavuje stresový hormon kortizol: „Jako největší problém vnímám narušení citové vazby s primární pečující osobou, ztrátu důvěry, že tu pro mě někdo bude, když se cítím v ohrožení.“
Vzniklé trauma pak může způsobovat zdánlivě nesouvisející obtíže v budoucím životě. I pediatrička Tereza Sochorcová upozorňuje, že stres z toho, že rodič na zavolání nepřichází, je velmi silný a neměl by se uměle navozovat: „Takto malé dítě ještě nechápe, že maminka je ve vedlejší místnosti a chce si také odpočinout nebo potřebuje uvařit. Má pocit, že jste ho opustila navždy.“
Spánkový trénink navíc podle spánkové poradkyně Anny Ružičkové není dlouhodobým řešením. Často je totiž nutné ho při růstu zoubků, nemoci nebo vývojových milnících zopakovat. K tomu dodává důležitý postřeh: „Spánkový trénink má být jakousi zkratkou pro rodiče, ale pamatujte na to, že v rodičovství nejde nic vyřešit rychle a zkratkovitě.“
Čím to je, že některé děti prostě nespí tak dobře jako ostatní?
Každý z nás je jiný, stejně tak je to u dětí. Temperament je vrozený, už v porodnici jsou některé děti aktivnější, plačtivější, jiné naopak klidné až pasivní. Můžete to pozorovat dokonce už v těhotenství. Na osobnost a spánek má vliv i mnoho dalších faktorů. Průběh těhotenství a porodu, rané zážitky, nemoci, strava, psychika maminky, atmosféra v rodině, světlo, hluk…
Jak můžeme dětem ke spánku dopomoct?
Dostatek blízkosti a reagování na potřeby dítěte mají pozitivní vliv, ale nejsou všemocné. Z praxe mi připadá, že spánek dítěte se ovlivňuje těžko a děti k celonočnímu spánku musí dozrát, přičemž každé potřebuje jiný čas. Můžeme je podpořit pravidelným režimem, koupelí, rituály jako pohádka nebo ukolébavka před spaním, hodinu před spaním je třeba už svítit jen lampičkou s teplým světlem a nevystavovat děti displejům.
Co byste poradila maminkám, které už jsou z toho neustálého „nespánku“ unavené?
Nejste v tom samy. Je to jen období. Doporučuji dočerpávat energii přes den, slevit ze svých nároků, nesnažit se mít perfektní domácnost, kariéru i postavu a někdy se prostě jen svalit na gauč k seriálu. Využít výpomoc, hlídání. A sdílet své frustrace s ženami na podobné vlně, například v podpůrné facebookové skupině Nadechni se, mami.