Maminka.czNovorozenec

Neboj, to dohoníš...

Zuzana Labudová 29.  7.  2010
Neboj, to dohoníš...
Sotva jste si stačili zvyknout na to, že se vám miminko narodilo o několik týdnů či dokonce měsíců dříve, už se strachujete o jeho budoucnost. Při správné péči má ale velkou šanci všechno brzy dohnat.

[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]

V dnešní době většina předčasně narozených dětí své vrstevníky narozené v termínu během pár měsíců či let dožene. Jejich šance na normální život totiž každým rokem roste.

Čím více mají neonatologové zkušeností, tím lepší péče se rizikovým dětem dostává. Jejich pozdější život velmi zásadně ovlivňuje především to, jak o ně bylo postaráno v prvních hodinách po porodu.

Proto pokud se vám miminko narodí předčasně, nebraňte se jeho převozu do centra, kde se na takovou péči specializují. Za nezralé je považováno miminko narozené od hranice životaschopnosti, která se dnes udává okolo 24. týdne těhotenství, do konce 37. týdne. Porod od začátku 38. týdne gravidity je považován za porod v termínu. Čím dříve se dítě narodí, tím je samozřejmě zranitelnější.

Hned po narození je zásadní udržet miminku správnou tělesnou teplotu. Proto je většinou okamžitě po porodu uloženo do inkubátoru, kde je nejen teplo, ale také vlhko, což sníží ztráty tekutin. Někdy je potřeba dítě intubovat a podat mu látku, která umožní dozrání plic. Výživa se podává většinou nitrožilně, přesto se personál co nejdříve snaží o krmení malými dávkami odstříkaného mateřského mléka pomocí nosní sondy. Pokud to jde, snažte se tedy laktaci udržet.

Předčasný porod se často na spuštění laktace negativně podepíše, většinou ale mohou odstříkávat i maminky extrémně nezralých dětí. Mnoho nedonošenců potřebuje léky na kolísání krevního tlaku, někteří musejí dostávat také krevní deriváty.

Antibiotika se dnes podávají pouze v případě potřeby po nezbytně nutnou dobu, neaplikují se preventivně. Nedonošená miminka stráví na jednotce intenzivní péče několik prvních týdnů či měsíců svého života. Zdaleka však neplatí, že jejich osud je jen v rukou zdravotníků. Ke zdárnému fyzickému vývoji nezbytně potřebují také psychickou pohodu, a tu svému dítěti můžete zajistit právě vy.

Buďte u něj, mluvte na něj, dotýkejte se ho. Až vám to lékař dovolí, chovejte ho. Na většině pracovišť vlastně neexistují návštěvní hodiny - doktoři i sestry vědí, že vaše přítomnost u dítěte je součástí léčby, proto vám jistě v kontaktu s ním bránit nebudou.

S čím budete bojovat

Když se předčasně narozeným miminkům podaří překonat počáteční problémy spojené s vlastní nezralostí a malou hmotností, většinou chytí druhý dech a začnou doslova růst před očima.

Některá z nich dokonce rostou rychleji než jejich vrstevníci. Drtivá většina nedonošenců, až 85 %, takto dožene stejně staré děti do druhých narozenin. Než se tak stane, používá se k hodnocení vývoje nikoli reálný věk odvíjející se od data narození dítěte, ale tzv. korigovaný věk. To je chronologický věk, od kterého se odečítají měsíce, o něž se dítě narodilo dříve.

Pediatři i odborní lékaři mají k dispozici také speciální růstové grafy pro nedonošené děti. Okolo druhého roku pak už korigovaný věk ani zvláštní grafy nebývají potřeba. Jednoduše proto, že nedonošené děti se s těmi ostatními srovnají. Menšina předčasně narozených dětí dlouhodobě roste a přibývá na váze menším tempem.

Drobnější často zůstávají až do dospělosti. Přestože tyto děti nemají nedostatek růstového hormonu, může jim jeho dodávání pomoci. Pokud tedy váš nedonošenec své vrstevníky kolem druhých narozenin stále nedohání, zeptejte se pediatra, zda by neměl být vyšetřen v centru pro poruchy růstu.

I když šanci na úplně normální život mají dnešní nedonošenci opravdu velikou, pravděpodobně budete minimálně v prvních letech bojovat s řadou potíží. Největší problémy mívají tyto děti s očima. Mezi nejčastější poruchy patří takzvaná retinopatie nedonošených, a to především u dětí s porodní váhou menší než kilogram a datem porodu před 30. týdnem těhotenství.

Bohužel až čtvrtině dětí léčba, která spočívá v operaci laserem anebo zmrazení okrajů sítnice, nepomůže. Tři čtvrtiny dětí ale po zákroku vidí normálně. Nezralé děti mívají také často nějakým způsobem poškozenu centrální nervovou soustavu, což bývá způsobeno nedostatečným zásobením kyslíkem anebo poporodním krvácením.

Poškození nervové soustavy se pak mnohdy odrazí v různém stupni poruch vidění - děti nevidí ostře nebo mají problémy se zorným úhlem. Častěji než u dětí narozených v termínu se objevují také refrakční vady, tedy krátkozrakost, dalekozrakost nebo astigmatismus.

To platí i o šilhání, které trápí asi pětinu nedonošenců. Všechny tyto vady se ale dají alespoň částečně řešit. Až se vyhrabete z nejhoršího, je možné, že přijdou další problémy. Nedonošené děti mívají častěji poruchy jemné motoriky, logopedické problémy a více se vyskytují také potíže s hyperaktivitou a emočním a sociálním vývojem.

Mnoho rodičů musí se svými dětmi pravidelně navštěvovat psychologa kvůli problémům ve škole, ať už s učením nebo chováním. Nebojte se kontaktovat speciálního pedagoga nebo psychologa. Některé školy již zaměstnávají vlastní odborníky, kteří vám v případě potřeby pomohou.

Více se dočtete v aktuálním vydání časopisu Maminka.

Témata: Děti, Časopis Maminka, Novorozenec, Nedonošená miminka, První hodina, Počáteční problém, Krevní derivát, Sociální vývoj, Poporodní krvácení