Maminka.czJen pro tatínka

(Ne)být "u toho“?

Adam Suchý 29.  6.  2009
(Ne)být "u toho“?
Hrdí otcové v jednom šiku míří na porodní sály, a kdo o své účasti pochybuje, ten je většinou považován za necitlivého a nezralého muže. Dokážou se ale všichni pánové bez problémů proměnit v porodního asistenta své ženy?

[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]

V některých ohledech je dnešní zastoupení otců u porodu, které podle statistik dosahuje až osmdesáti procent, vskutku módní vlnou. Patří do ní nejen ono velké finále, ale i veškerá související příprava, takže budoucí tatínkové hopsají na balonech, prodýchávají svou neexistující dělohu, zamyšleně hledí na obrazovku ultrazvuku a v extrémních případech prožívají ve svém vlastním těle těhotenství i porod. Tomuto psychickému mechanismu se říká kuváda (z francouzského couver neboli sezení na vejcích) a muž při něm skutečně pociťuje nevolnost, emoční labilitu, křeče a bolesti v břiše, jako by měl sám přivést na svět dítě. U některých mužů ale už jen představa nemocničního sálu vyvolává úzkost, natož aby byli své ženě oporou, na kameru natáčeli každý stah a na závěr vítězoslavně nůžkami přestřihávali pupeční šňůru. Existuje vůbec univerzální recept, podle kterého by se měl budoucí otec zachovat?

BÝT, ČI NEBÝT?

Tedy přesněji řečeno: Být, či nebýt u porodu?, i když na hamletovské naléhavosti se doplněním otázky nic nemění. Osobně se domnívám, že tu správnou odpověď by si měl nalézt každý pár tak, aby se vyhnul přehnanému očekávání a následnému zklamání. Rodičkou je žena, takže pokud je to možné, měl by se muž pokusit respektovat její přání, a to může zahrnovat i variantu, že jej u porodu jednoduše nebude chtít. I muž ale může mít své důvody, proč nechce svou ženu v těchto chvílích doprovázet a pokud k nim nepatří pivo s kamarády, potom je třeba také jeho postoj brát vážně. Těhotenství je rozhovor a těhotný je vždy pár, takže optimální řešení by mělo vyplynout ze vzájemného dialogu. Skutečnou oporou může být jen ten, kdo po účasti u porodu touží. Pokud by se žena měla ještě mezi kontrakcemi starat o manžela, který přecenil své síly, potom je opravdu lepší, aby jeden z nejkrásnějších okamžiků svého života absolvovala buďto sama, nebo s někým jiným, např. se sestrou nebo kamarádkou.

PRAVIDLA PRO STATEČNÉ MUŽE

Nestačí se jen rozhodnout a chtít, je lepší být připraven. Mužova pomoc během porodu je spíše pasivní a psychická, protože není v podstatě nic, čím by mohl své ženě prakticky pomoci a fyzicky ulehčit námahu v cílové rovince po devítiměsíční cestě za novým životem. Může z toho být nervózní, může pociťovat i bezmoc, a samozřejmě i obavy o zdraví obou členů své nové rodiny. Pokud se pár rozhodl pro porod doma, budou uvedené pocity několikanásobně silnější. V nemocnici je přece jen větší část zodpovědnosti na zdravotnickém personálu, což může oba partnery uklidňovat. Pro muže by ale i tak mělo platit, že by se neměl pouštět do větších akcí, a především si zvolit jedno místo, na kterém setrvá většinu času.

Velká část odborníků (ale i laiků) se shoduje v tom, že ono místo je u hlavy rodící ženy. I když se považujete za silnou náturu, je popsáno mnoho případů, kdy přímý pohled na porod způsobil mužům výrazné a dlouhotrvající sexuální potíže.

Neplatí to však opět stoprocentně a univerzálně při troše fantazie lze vymezit několik základních typů otců u porodu, jejichž chování se od sebe poměrně výrazně liší:

Zpravodaj CNN: V mírnější podobě zpravodaj, v té extrémní zuřivý reportér. Je přesvědčen, že jeho základní úlohou je vše podrobně a do detailu zaznamenat na kameru a fotoaparát.

Jeho přínos jako opory je poněkud sporný a u personálu také není příliš oblíbený, přesto mu nelze upřít nekritické nadšení z porodního procesu, které bude i nadále šířit kolem sebe prostřednictvím sáhodlouhých historek. Jeho žena se za něj v podstatě stydí a vzhledem k detailnímu obsahu jeho záznamů mu zakáže jednou provždy video a fotografi e z porodu komukoli ukazovat. Neznamená to ale, že by se nechal odradit od případných příštích účastí na sále.

Nevyžádaný konzultant: Tento tatínek působí v roli jakéhosi odborného poradce, a to i přesto, že o medicíně neví vůbec nic. Nešetří dobrými radami a poznámkami a v rukávu má hned několik scénářů přirozených i alternativních porodů. Pečlivě se připravil, takže přesně ví, co chce, což může personál přivádět k šílenství. Tento typ otce je skutečně připraven přestřihnout pupeční šňůru a vypadá, že by si klidně střihnul i nějaký ten menší chirurgický zákrok. Ženě pomáhá jen tím, že jí svou aktivitou v podstatě vůbec nedovolí myslet na cokoli jiného než na pokyny, které k ní doléhají ze všech koutů místnosti.

Zkamenělý princ: Základním posláním takového otce u porodu je nehybně stát a strnule hledět do stropu. Je možné, že při cestě do porodnice byl nervóznější než rodička, ale maskoval to nadměrnou slovní produkcí. Po příjezdu na místo ovšem zkamení a jeho maximálním výkonem jsou alespoň omezené reakce na výzvy personálu. Občas je sice přehlídnut, zapomenut na porodním sále společně s použitými nástroji a později obtížně dohledáván, ale snad právě proto patří k nejoblíbenějším variantám. Žena si později jeho účast nějak nemůže ve vzpomínkách vybavit. Těhotný tatínek: Tento typ muže je poněkud děsivou variantou pomocníka, neboť se stává v podstatě druhým rodícím na sále, a to bez ohledu na to, že přes veškerou snahu nakonec nic neporodí. Dýchá s manželkou tak hluboce, že se může holotropně prodýchat až ke ztrátě vědomí. Ženě pomáhá tím, že si dělá největší starosti právě o něj, takže zapomíná na svůj vlastní porod, který se tím stává spontánnějším.

Kráčející skála: Ačkoli nepatří k nejčastějším exponátům, přesto tito tatínkové existují a právem vzbuzují obdiv svých žen. Jsou budoucí mamince skutečnou oporou, větrolamem, který odolává všem nepříjemným zásahům zvenčí. Pokud se někdo z personálu projeví jako Velká sestra z filmu Přelet nad kukaččím hnízdem, což nebývá především ve velkých fakultních nemocnicích ničím ojedinělým, zakročí a zjedná pořádek. Svou ženu drží za ruku, hladí po vlasech a klidným hlasem s ní rozpráví. Je mužem na svém místě, tedy přesně tím, jakého žena potřebuje, protože v ní vzbuzuje základní pocit, bez kterého se neobejdeme - pocit bezpečí.

Záložník na dosah: Být u porodu nemusí vždy znamenat být přímo u porodu. Ženě někdy stačí vědět, že muž je poblíž a nadosah, stačí se jen ozvat. Pohyb na chodbě či v blízkém areálu je přijatelným kompromisem pro obě strany - muž nemusí trpět na sále v případě, že se na to z jakéhokoli důvodu necítí, a žena si může během porodu užít i soukromí a vlastní rozjímání. Být u zrodu nového života a nové rodiny je nenahraditelný zážitek, ale na druhou stranu být mužem u porodu zároveň automaticky neznamená být dobrým otcem a šťastným manželem.

NĚKOLIK UŽITEČNÝCH RAD

  • předem si promluvte o tom, jak by vaše účast měla vypadat a co od ní žena očekává
  • mějte dostatek informací o porodu i porodnici včetně zařízení, možností atd.
  • pamatujte, že důležitá není vaše činnost, ale vaše přítomnost jako taková
  • respektujte přání své ženy a buďte jí k dispozici
  • nepřekážejte personálu, ale zároveň chraňte svou ženu před zbytečnými konflikty
  • optimální místo pro muže během samotného porodu je u ženiny hlavy
  • užijte si nejen zrození nového života, ale i nové rodiny
Témata: Časopis Maminka, Jen pro tatínka, Univerzální recept, Byt, Největší starost, CNN, Základní typ, Zbytečný konflikt, Základní pocit, Nejkrásnější okamžik, Přehnané očekávání