[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
< první="" díl="">
Protože většina lidí míří k věštcům spíš ze zvědavosti a neočekávají žádné zázraky, dotyčným stačí trocha empatie a sociálních dovedností. Třeba jen ťuknou na něco, co člověku připadá, že si nechal pro sebe, že o tom vůbec nic neřekl, ale jim to stačí. Umějí se rychle zorientovat a věci podat tak, že hned vědí, kudy na zákazníka. Psycholožka Martina Tichá osobní zkušenost s žádným věštcem nemá.
„Každopádně některé mé kolegyně se ezoterice okrajově věnují a jejich vyprávění je inspirativní,“ říká. „Z mého pohledu je to přesně ten způsob, jímž bychom k celé záležitosti měli přistupovat: inspirace. Bohužel řada lidí k tomu přistupuje spíš cestou zkratky: někdo za mne něco vyřeší, rozlouskne. Takže paradoxně, ač výpověď hvězd či karet má být o mně, je to spíš ‚beze mne‘. Když to pak nevyjde, snadno se dá vina svalit na někoho jiného.“ Jestli už jste někdy zkusili v životě cokoli změnit, asi se vám to nepovedlo ze dne na den. To je normální.
Psychologie chápe změnu jako proces o pěti fázích a projít si jednu po druhé zkrátka chvíli trvá. Mezi první fází, kdy si uvědomujete, že něco ve vašem životě není v pořádku, a třetí, kdy se rozhodnete realizovat změnu, je tzv. fáze kosmetických úprav stávající situace. Dobře to znají třeba kuřáci, kteří kouření jen omezí nebo přejdou na cigarety light. „Člověk si v této fázi uvědomuje, že by měl něco udělat, ale ještě není připraven nebo ho okolnosti nenutí udělat opravdový krok ke změně. Druhá fáze – v našem případě návštěva věštce – může člověku pomoci při hledání síly, odvahy a motivace, ale může se stát také pastí. Unikáte před řešením, kterého se bojíte, k pseudořešením, kterými se chlácholíte,“ říká Michal Mlynář.
Martina Tichá souhlasí s tím, že pokud si s něčím dlouhodobě lámete hlavu a nemáte třeba motivaci jít k psychologovi, mohou vám být věštci inspirací a rozšířit vám obzory. Jestliže k nim budete přistupovat takto, pak by vám jejich návštěva ublížit neměla. „Důležité je neuzavírat se jen v jedné zkušenosti ve smyslu kartářka povídala…, ale snažit se dívat na věci z různých úhlů pohledu. To znamená, že mozaiku hledaných odpovědí můžete skládat z různých zdrojů – od maminky, psychologa, přítele až po astrologa. Pokud se neupnete na jeden názor, může být taková zkušenost inspirativní a v pořádku,“ říká odbornice.
ČTĚTE TAKÉ: Rozzářená Lucie Benešová: „S Larou je to naprostá pohodička!“
Kdo však řeší skutečný psychický problém, který trvá nebo se stále vrací, měl by dát před věštírnou, kartami, křišťálovou koulí a dalšími věcmi určitě přednost křeslu psychologa. I když v něm nedostanete ujištění o tom, že všechno dobře dopadne. Naopak cesta k vyřešení problému bývá mnohdy spíš dlouhá a bolestivá. Však taky nejde o to, jestli bude vaše firma prosperovat nebo jestli se vám zlepší manželství, ale třeba o to, jak lépe vést podřízené nebo komunikovat s partnerem.
Nečeká vás plané povzbuzování, ale aktivní práce na sobě. Ono je to tak, že kartářka člověku něco vyloží a on se podle toho naprogramuje, byť ne pozitivně. Je to rychlá úleva, ale její efekt je krátkodobý a za chvíli pomine, protože ve skutečnosti se nic nevyřešilo ani nezměnilo. Ale je velmi lákavé sáhnout po rychlé úlevě znovu. Kdežto u psychologa jde o pomalou a bolestnější spolupráci – člověk se musí sám zapojit, aktivně se nad sebou zamýšlet, protože psycholog nikomu nic nenaservíruje jen tak.
Nehledě na to, že kartářky možná mohou být empatické a citlivé, ale to samo o sobě nestačí. Se svou empatií a citlivostí by měly umět zacházet, což se psychologové učí řadu let, aby své klienty nepoškodili. Dá se totéž zvládnout za týden či čtrnáct dnů trvání nějakého kurzu?