[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Klára (32 let) „Cítím moc velký tlak okolí a bojím se, že když podlehnu, budu nešťastná.“
„Před pěti lety jsem se vdávala a od té doby slyším jen otázky na téma, kdy budeme s Radkem mít dítě. A už z toho rostu. Cítím se pod takovým tlakem, že mě to ještě více utvrzuje ve vědomí, že si naše dítě vlastně přeje okolí a ne my. Hodně cestujeme, máme oba skvěle rozjetou kariéru a představa, že tohle všechno opustíme, mě děsí. Dětem by se měla máma věnovat a ne je strkat chůvám. A právě tohle bych ve finále dělala. Jsem prostě moc velký sobec.“
Hanka (28 let) „Shodli jsme se s manželem, že po dětech netoužíme.“
„Před třemi lety jsem našla skvělého muže a do roka si ho vzala. Zažíváme spolu strašně intenzivní vztah a vůbec si neumím představit, že by nám přibyl někdo další. Miluju svoji práci osobní trenérky, což je časově náročná profese, jako těhotná bych ji těžko mohla vykonávat. Natož s malým dítětem. Babičky by nám moc nepomohly, protože mají do důchodu daleko. Honza mi navíc řekl, že nechce dopadnout jako většina jeho kamarádů s dětmi, kteří jsou otrávení a zadlužení až do smrti.“
Michaela (36 let) „Děti mě nemají rády a já je vlastně taky ne.“
„Vždycky, když jdu na návštěvu k někomu s dětmi, ti špunti se mnou ani neprohodí pár slov. Prostě mě nevyhledávají. Já o sobě vím, že mnohem lépe než s nimi umím komunikovat se zvířaty. Dětem nerozumím a vlastně mě jejich přítomnost rozčiluje. Proto jsem přesvědčená, že pokud mi něco nespadne na hlavu a nezměním názor, tak je mít ani nechci.“
Lenka (37 let) „Nechci dítě za každou cenu.“
„Mezi kamarádkami jsem pomalu jediná, kdo nemá dítě a pořád se mě někdo vyptává, jak to, že ho pořád nemám. Odpověď je drsná a ne moc optimistická: nemám muže, se kterým by stálo za to je mít. Sice chodím rok s přítelem, ale jsem si jistá, že vedle něj stárnout nechci. Ani spolu nežijeme. A uhnat si dítě jen kvůli blížící se čtyřicítce? Na to kašlu. Když už bych do toho šla, muselo by být vše podle mých stoprocentních představ. A když nic takového nebude, asi to tak mělo být…“