[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Suvenýry z dovolené si obvykle představujeme jako půvabné předměty, které nám budou celý rok připomínat krásné zážitky z cest – jantarové korále, tepané stříbrné náramky, tkané koberečky nebo zlatavý olivový olej z rodinné lisovny jsou prostě úžasnou vzpomínkou na krásné dny volna. Jenže vzpomínky nemusí být jen pěkné, pomineme-li úrazy, nemoci a nepoctivce všeho druhu, lze si z dovolené přivést i nepříjemně živou vzpomínku…
Alča (28 let): Přítel je Francouz s marockými kořeny, na jaře dostal pozvání od příbuzných, abychom přijeli na svatbu sestřenice. Batole jsme nechali u babičky a na 14 dní odjeli. Vše bylo úžasné, tedy až na nechtěný suvenýr, který jsme si přivezli v nádherných koberečcích.
Zhruba po měsíci po návratu se u nás včetně syna začala projevovat jakási vyrážka. Nejprve vypadala jako komáří štípance, kterých i přes veškerá opatření přibývalo. Červenou svědivou vyrážku jsme měli v obličeji i na končetinách. Dermatoložka nás léčila kortikoidy, později vše svedla na psa; prý ho máme řádně odblešit!
Všemu na kloub přišel synův pediatr, k mé hrůze nám sdělil, že máme doma nejspíš štěnice – pravděpodobně byly právě v těch úžasných koberečcích z Maroka! Mám prohlédnout matrace, ložní prádlo, obrazy, nástěnné koberečky apod., zda tam miniaturní potvůrky opravdu jsou (byly, a ne málo!). Všímat si máme i nahnědlých zrníček – nestrávené vyloučené krve. Ta jsou někdy patrná na ložním prádle. Starý praktik měl pravdu! Ihned jsem volala deratizaci a trvalo celé 3 neděle, než jsme se za asistence odborníků štěnic zbavili. Přestože nám bylo mnohokrát zdůrazněno, že již zdaleka nejde o „nemoc ze špíny“, nikomu nepřeji ty strašné pocity!
Jak je poznáte: „Dospělé štěnice mají oválné tělo žlutohnědé či červenohnědé barvy, samičky dosahují délky 4 – 6 mm a šířky 3 mm, samečci jsou výrazně menší. Dospělá samička naklade denně až 12 vajíček, ze kterých se po 7 – 10 dnech líhne 1 mm velká nymfa bělavé barvy. Nymfy již sají krev hostitele a postupně se přes 5 vývojových stadií mění v dospělce. Vývoj z vajíčka k dospělému jedinci trvá průměrně 1 – 2 měsíce v závislosti na zevních podmínkách a dostupnosti potravy,“ uvádí kožní lékařka Jaromíra Janků. Štěnice sají krev výhradně v noci, přes den se ukrývají v nejrůznějších úzkých štěrbinách (pod matracemi, v čalouněném nábytku, za obložením, tapetami, rámy obrazů apod.
Zbavte se jich: Na štěnice je velmi obtížné vyzrát svépomocí, obvykle je nutný zásah specializované firmy. V každém případě je nezbytné vyprat veškeré ložní prádlo, všemi možnými způsoby vysmýčit každý koutek a škvírku, zvláště za postelemi, nábytkem, obrazy, lištami, plakáty apod. Někdy je dokonce nutné nábytek vyhodit!
Jindra (35 let): Už léta s dcerami jezdím na jednu farmu, kde se 14 dní staráme o nejrůznější zvířecí kamarády, jezdíme na koních, cpeme se domácím tvarohem, jogurtem, ovocem i zeleninou a je nám skvěle. Jenže tento rok jsme si z „naší“ farmy přivezly kromě krásných vzpomínek i blechy! Nevím, jestli lidské, nebo psí, ale prý je to jedno, nicméně jsme si pár dní opravdu „užily“. Nakonec se nám je podařilo zlikvidovat, ale všechno zlé je k něčemu dobré – děti nikdy nebyly nikdy tak čistotné, pořádné a tolik nepomáhaly s úklidem, jako když jsme doma měly bleší „kamarády“.
Jak je poznáte: Například na serveru eZOO.cz se uvádí: „Blecha obecná je v Evropě nejčastější cizopasník člověka z řádu blech. Žije i na domácích zvířatech a na divoce žijících šelmách. Blecha je drobný bezkřídlý hmyz s tělem bočně zploštělým, s mohutně vyvinutým bodavě savým ústním ústrojím a s jednoduchou stavbou oka. Nohy jsou uzpůsobeny ke skákání. Blechy prodělávají proměnu dokonalou a dospělci cizopasí sáním krve na teplokrevných obratlovcích. Ve vztahu k člověku představuje blecha obecná přímého cizopasníka a přenašeče nemocí.“ Dále byste měli vědět, že vajíčka blech jsou kladena mimo pokožku či srst hostitele, většinou však do jeho hnízda (pelíšek postel apod.). Kromě blechy obecné, která má ráda lidskou krev, je u nás nejrozšířenější blecha psí a blecha kočičí. Obě tyto „potvůrky“ pravděpodobně nepohrnou ani člověkem.
Zbavte se jich:Likvidace blech je podobná likvidaci štěnic; je nutné pečlivě vyluxovat (sáček ihned vyhodit!), horkou vodou umýt a vytřít každý kout i škvírku, vyprat povlečení, čalounění, oblečení, případně vše vystříkat speciálním přípravkem a dle rad veterináře „odblešit“ i chlupatého domácího mazlíčka. U toho poznáte výskyt nejen podle drbání, ale i dle malých tmavých zrníček v srsti (výkaly blech).
Kamila (21 let):S přítelem a synkem jsme strávili hezkou dovolenou v příjemném penzionu ve Španělsku. Při vybalování jsem však doma zažila šok! Z kufru mi strašně rychle vyběhl asi 4 cm velký hnědý brouk. Než jsem se vzpamatovala, byl pryč! Podle popisu jsem pak na internetu identifikovala švába. Byla jsem zoufalá, z hmyzu mám naprostou hrůzu. Přítelovi nezbylo nic jiného, než povolat firmu. Pán byl velmi rozumný a vysvětlil nám, že dělat kompletní velký zásah kvůli jednomu švábovi je hloupost a doporučil nám past na šváby. Stejně jsem se na týden odstěhovala k rodičům, dokud se ta potvora do pasti nechytla. (Občas mám ale podezření, že mi přítel lhal, abych se už vrátila domů…)
Jak je poznáte: Švábi patří k vývojově nejstarším druhům létacího hmyzu, jsou velmi odolní a je jich na tisíce druhů, v českých domácnostech se však obvykle nevyskytují. Lze se s nimi bohužel setkat v kuchyňských provozech, restauracích, obchodech apod. Švábi mají ploché tělo a nevýraznou, často nahnědlou barvu. Švábi jsou býložravci i všežravci, některé druhy loví i menší živočichy, nepohrdnou však ani tapetami, lepidly či umělou hmotou! Velikost se brouků pohybuje dle druhu od 5 mm po 10 cm. Zatímco v přírodě jsou švábi denními živočichy v domácnostech nočními. Švábi jsou odolní, rychlí a mají rádi vlhko.
Zbavte se jich: Volně prodejné spreje na šváby prý nejsou příliš účinné. Při masivním zamořením je rozhodně na místě kontaktovat odborníky, neboť hrozí alergie a kontaminace potravin. Při náhodném výskytu lze použít past či babské rady v podobě sklenice piva (sladké vody), kam se prý mlsní šváby stahují. Pak to chce jen silné nervy a žaludek a mlsné potvory spařit horkou vodu – pantoflem je totiž jen tak nezlikvidujete.