[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Zlozvyky samy o sobě přinášejí dětem uklidnění při úzkosti, strachu či nejistotě, nebo mohou vyjadřovat vztek, zklamání či nudu. K dětem však patří a většinou není potřeba se znepokojovat. Velmi často totiž samy od sebe zmizí. Pokud ale trvají delší dobu, jedná se o určitou formu neurózy, kterou je třeba řešit s odborníkem. „Náš syn si začal kousat nehty ve druhé třídě, tedy poměrně pozdě. A protože se to stupňovalo, zašli jsme k dětské psycholožce, se kterou jsme prošli několika sezeními, která odhalila pravou příčinu tohoto zlozvyku. Pracujeme tedy na jeho odstranění, ale není to vůbec snadné,“ říká Iveta Konvičková (36) ze středních Čech. Ať už si tedy vaše dítě cucá palec, kouše nehty, okusuje pastelky nebo je láme, žmoulá si ucho, rozhodně to nedělá schválně. Všechny zlozvyky dítě „dělá“ neúmyslně. Pro vás to však znamená trpělivost a velmi často také dlouhou cestu k odhalení příčiny. Pokud se vám to podaří, velkou část problému budete mít vyřešenou.
Zlozvyk je něco, co si dítě navyklo dělat, ale není žádoucí, aby to dělalo. „Většinou se jedná o nevědomé chování, o způsob, jak se uklidnit. Pomáhá dítěti (a vlastně i dospělým, kteří nějaký ten zlozvyk mají), překonat zátěžové situace. Je to chování, které okolí přijímá negativně. Zda bude považováno za zlozvyk, nebo ne, záleží hodně na kultuře dané země a na prostředí, ve kterém se rodina pohybuje. To, co by bylo někde akceptováno bez potíží a možná dokonce vítané, je v jiné zemi, kultuře či v společnosti pokládáno za nepřijatelné,“ říká psycholožka Mgr. Tereza Beníšková. Dobré je všímat si reakcí dítěte – pokud mu budete chtít jeho činnost „vzít“ a ono začne reagovat zlostně, je už zřejmě zlozvyk na světě a dítko si ho zafixovalo. Pak je načase zajít za odborníkem. „Pokud začne zlozvyk výrazně zasahovat do života dítěte či celé rodiny, začne působit velké problémy, musíte na něj často myslet a začíná obtěžovat nejen vás, ale i okolí a neumíte se ho zbavit vlastními silami, pak zajděte za odborníkem,“ radí psycholožka.
„Naše dvouletá Anička si začala cucat prsty před usnutím. Docela se bojím, zda jí to nezůstane,“ říká třicetiletá maminka Radka. Právě cucání palce patří k nejčastějším dětským zlozvykům. Začíná už v prvním roce života a do konce čtvrtého by mělo zmizet. Podle odborníků jím trpí asi polovina tříletých capartů a většinou jde o důsledek nudy nebo nervozity. Výjimečně může trvat do šesti let. Snažte se však tento zlozvyk odstranit co nejdříve, protože dlouhodobým cucáním palce si může vaše dítě narušit postavení zoubků. Nemytý paleček pak zase docela snadno způsobí infekci... „Některé zlozvyky přejdou samy, některé ne, ale čím déle je necháte být, tím víc si dítě dané chování upevní a tím hůře ho to odnaučíte. Proto je dobré zvlášť s takovými, které jsou zdraví škodlivé (například sladké pití v noci, které přispívá ke kazivosti zubů, dudlík u batolat a větších dětí, jež deformuje postavení zubů a měkkého patra a může způsobit vznik předkusu), bojovat hned a pokusit se je odstraňovat,“ doporučuje Tereza Beníšková.
Zbavit se zlozvyku není vůbec jednoduché, musíte hledat, v jakých situacích se objevuje – když je dítě unavené? Když se něčeho bojí? Když se otravuje a nudí, nebo mu pomáhá usnout? „Při jeho odstraňování pomáhá, když dítě na zlozvyk upozorňujeme, když se objeví (pokud už je dítě schopné si vlastní jednání uvědomit). „Například u dloubání v nose nejvíc zabírá kolotoč neustálého poukazování na to, že se dítě opět dloube v nose, že se „holubi“ nejedí a ať si vezme kapesník. Čím víc a důsledněji budou rodiče dítě „prudit“, tím snazší bude pro dítě vstát a dojít si pro kapesník,“ říká dětská psycholožka. Místo nežádoucího chování je dobré objevit něco jiného, co dítěti může podobně pomoci – náhradní chování či náhradní objekt činnosti.
„Například pokud si dítě rádo něco cucá (hračku, oblečení), může mu pomoci žvýkání žvýkačky. Pokud si dítě kouše nehty, může pomoci zalakování nehtů speciálním lakem (je k dostání v lékárně) a zároveň třeba mačkání například malého balonku v situacích, kdy si dítě dříve nehty kousalo. V každém případě by rodiče měli být klidní, trpěliví a důslední. Zlozvyku se dítě většinou nezbaví ze dne na den. Často i dospělí bojují se svými zlozvyky méně úspěšně, než by si přáli,“ dodává psycholožka Beníšková.