[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Kdy je ideální doba upustit od plného úvazku zvaného mateřství a vrátit se do zaměstnání? Otázka, na kterou rozhodně není jednoznačná odpověď. Některý rodič má jasno – rodičovskou dovolenou využít v plném rozsahu, někdo se chce (nebo musí) vrátit do práce mnohem dřív kvůli finanční situaci.
A u takových může nastat další dilema: Je odloučení od dítěte ideální? Nebude strádat, když ho „odložím“ do jeslí nebo dětské skupiny? Jak se dozvím, jestli je tam spokojené, když mi to nemůže potvrdit ani vyvrátit?
Erica Komisar je uznávaná klinická sociální pracovnice, psychoanalytička, odbornice na rodičovské poradenství, která více než 25 let působí v soukromé rodinné praxi v New Yorku a je autorkou knihy Být při tom: Proč záleží na upřednostňování mateřství v prvních třech letech. Pravidelně publikuje také do médií, např. do Washington Post a Huffington Post, Wall Street Journal, The New York Daily News a dalších.
Nedávno rozpoutala vášnivou diskusi právě na téma jeslí a podobných institucí pro nejmenší děti. Apelovala na to, že nechat malé děti v péči někoho jiného než rodičů, byť jen na dočasnou dobu, je přímo škodlivé. Její slova potvrdila další klinická psycholožka a psychoanalytička Corinne Masur, která léčila děti více než 40 let a dnes vede pokračující rodičovskou skupinu. Působí na fakultě Psychoanalytického centra ve Philadelphii a píše o vývoji dítěte, úmrtí v raném dětství a dalších tématech. Je autorkou knih: Jak děti truchlí: Co dospělí postrádají a co mohou udělat, aby pomohli, Když dítě truchlí: Psychoanalytické porozumění a technika a dalších.
„Z dlouholetého výzkumu víme, že optimální situace pro malé dítě je, když o něj soustavně a dlouhodobě pečuje jeden, dva nebo tři milující dospělí. Může to být matka, otec, babička, chůva nebo dokonce jeden či dva milující a důslední pracovníci denní péče kromě rodičů. Co není optimální, je, aby se o kojence starala neustále se měnící sestava lidí," nechala se slyšet v rozhovoru pro web BoredPanda.
Aby se kojenec cítil bezpečně, potřebuje, aby o něj s láskou pečoval dospělý, jehož rytmus a rutinu zná. Aby ho choval, konejšil a pečoval o něj konzistentním způsobem někdo, kdo si k němu bude postupně budovat bezpečný a láskyplný vztah.
Problémem denní péče o děti v podobě, v jaké existuje (nejen) ve Spojených státech, je to, že pracovníci denní péče jsou často tak špatně placeni, že obvykle nezůstávají v jednom centru po dlouhou dobu. Časté střídání personálu malým kojencům a batolatům podle odborníků neprospívá.
„Kojenci, o které se starají více než dva přepracovaní a nedostatečně placení pracovníci v jeslích, a kteří tráví v jeslích dlouhé hodiny, jsou ohroženi nadměrnou frustrací a zvýšenou mírou stresu, potížemi se zvládáním emocí a potížemi s vazbou,“ podělila se o své zkušenosti odbornice, která je přesvědčená, že kdyby se v jeslích mohl každému dítěti věnovat jeden nebo maximálně dva pracovníci, aby se dítě s jednou nebo dvěma osobami časem seznámilo, zajistilo by to lepší výchovné prostředí. A pokud by tito pracovníci měli dostatek času na to, aby na kojence reagovali, uklidňovali ho, krmili a hráli si s ním v průběhu dne, zajistilo by to jeho potřeby. Pokud by tento pečovatel mohl kojence sledovat v prvních měsících jeho života až do batolecího věku, bylo by to nejlepší.
Na slova obou odbornic ale zareagovala spousta rodičů nesouhlasnými komentáři. Někteří z nich jesle a dětské skupiny vítají jako určitou „očistu“ svého duševního zdraví, jiní kvůli nedostatku financí jinou možnost nemají. Tady jsou některé z nich…
„Nechte nám delší mateřskou a nemusíme naše děti odkládat!“
„Mít dítě doma mi zvedá hladinu kortizolu. Na jeslích nevidím nic špatného.“
„Pracuji jako vychovatelka a hluboce s vámi nesouhlasím! Rozhodně nejsem pro dítě nebezpečná, a to ani když jsem unavená! Pečuji o všechny s láskou jako o své vlastní!"
„S partnerem oba dva pracujeme a nemůže si dovolit zůstat doma s dcerou, protože bychom to finančně jinak neutáhli. Nemáme bohužel jinou možnost…"
„Přijďte ke mně domů a podívejte se, jak to to tam vypadá, když mám dítě toma a u toho pracuju! To nechcete vidět!"
„Ale co asi tak máme bez přivýdělku dělat, když příspěvky nestačí? Být bezdomovci?"
Souhlasíte s názorem odbornic? Nebo se přidáváte do tábora rodičů, kteří otáčí každou korunu a nemají tak mnohdy jinou možnost než dát dítě do jeslí? Diskutovat o tom můžete na našem Facebooku.