Maminka.czŠkolák

Nedávejte svým dětem „nálepku“, těžko ji později odlepí

Martina Machová 18.  9.  2016
Někteří rodiče své děti občas „nálepkují“. Vypadá jak princeznička, je celá teta Jarka, každého chlapa si omotá kolem prstu a podobně. Jaká rizika toto nálepkování skrývá?

[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]

Také se vám občas v domácnosti hodí nějaká praktická šroubovací sklenice, například od kupované marmelády či kompotu, ale naneštěstí nelze původní nálepku žádným způsobem odlepit? Nepomáhá ani horká voda, ani jar, a tak na jinak pěkné a praktické sklenici je i přes všechno drhnutí stále patrná stopa od lepidla.

A podobné šmouhy, avšak ne na skle, ale na duši, v jistém smyslu zanechává „nálepka“, kterou někteří z nás obdrželi v dětství od svých rodičů a prarodičů.

Kupříkladu jsme roky stále dokola slýchávali, že jsme strašně nešikovní, pomalí, neforemní, že krákáme jako vrány, nebo jsme naopak krásní, hudebně neobyčejně nadaní a podobně.

Stále stejné komentáře vůči své osobě jsme poslouchali od nejbližších tak často, až se staly součástí naší osobnosti, našeho přesvědčení o sobě.

Nálepka byla pevně nalepena, i když se nemusela být reálná, nám vlastní a ani příjemná. „Představy vsugerované slovy nenápadně formují dětskou osobnost v dobrém i zlém,“ upozorňuje například populární psycholožka a autorka mnoha knih o výchově dětí Jarmila Prekopová.

Nálepky přistřihávají křídla…

„Každý z nás si nese v sobě nějakou takovouto vsugerovanou představu, předsudek, odsouzení, předurčení. A tyto představy zavazují,“ říká o „nálepkování“ Jiřina Prekopová. Ano, takové představy nám často v pozdějším životě vytrvale přistříhávají křídla a brání v rozletu, nebo nám znemožňují se podívat do očí reálnému stavu věcí.

Není lepší nechat děti, aby si představu o sobě tvořily samy bez toho, aby přejímaly náš pohled na jejich osobnost? Aby od svých blízkých například neustále neslýchaly: „To je naše modelka“, „To je náš malý Einstein“, „Bude oplácaná po tetě Jarce“, „Zpívá jako anděl, někam to dotáhne“

Vsugerované představy

„Stojí mnoho sil překonat vsugerované představy a dítě tuto sílu většinou ještě nemá, zvláště když neodpovídá skutečnosti nebo se najednou zhroutí,“ upozorňuje Jiřina Prekopová. Je možná překvapující, že i veskrze pozitivní nálepka může být pro dítě ve své podstatě negativní.

Pakliže například malou slečnu celá rodina několik let utvrzujeme v tom, že je mimořádně krásná a ještě ke všemu má hlásek jako anděl, může pro ni být setkání s realitou, například ve škole, hodně těžké – a nebude to její vina.

Dívenka je sice pohledná a pěkně zpívá, ale v třicetičlenném kolektivu je podobných holčiček klidně pět. Najednou tu není nikdo, kdo by obdivně vzdychal, když zazpívá, zamrká a pohodí dlouhými copánky!

Neberte mu důvěru v sebe sama

Stejnou a možná dokonce větší škodu mohou pochopitelně napáchat i negativní „nálepky“, které dítě navěky zařadí do kategorie nemehel, hlupáků a budižkničemů. Což pochopitelně vede buď k rezignaci a podceňování, nebo naopak k extrémní píli, kdy se dítě (později dospělý) snaží všem ukázat, že má navíc. To může být pochopitelně po čase velmi a velmi vyčerpávající.

„To nejhorší, co mu můžeme udělat, je, že mu vezmeme důvěru v to, že zvládne svůj úkol, svou cestu,“ dodává psycholožka.

 

Hodnocení dětí ve škole: Slovně nebo známkou?
Témata: Děti, Předškolák, Rodina, Školák, Batole, Chování a vztahy, Jiřina Prekopová, Nálepka, Modelka, Horká voda, Nal