Nehrozí vašemu dítěti mentální anorexie?

Problém hlavy, ne žaludku

Víte, co přesně slovo anorexie znamená? Znamená nechutenství či odpor k jídlu. Mentální anorexie je pak nechutenství, které vzniká ve vaší hlavě. Předchází mu vědomé rozhodnutí, že jídlo je váš nepřítel a že s ním nechcete mít nic společného. A bohužel může vzniknout i u batolat.

Obědy, večeře… Nikdy se neobešly beze scén

„Ivonce bylo 2 a půl, když naše problémy s jídlem začaly gradovat,“ vypráví Jana. „Nikdy nebyla velký jedlík, odmalička byl problém něco do ní dostat. Hodně si vybírala, měla pět šest oblíbených jídel a ty jsme museli pořád točit. Nejlíp jí šla snídaně, ale oběd a večeře, to byla tragédie. Věčné přemlouvání, ať si vezme aspoň ještě lžičku, slibování, že když to dojí, dostane lízátko, vyhrožování, že nebude večerníček,… Jídlo se prostě nikdy neobešlo beze scén.

A postupně Ivonka přestala jíst

„Věděla jsem, že to není dobře, ale měla jsem před očima naší pediatriačku, jak mi při příští prohlídce opět vytkne, že je dcera moc hubená a že ji správně neživím,“ pokračuje Jana. „Došlo to tak daleko, že Ivona začala jídlo odmítat úplně. Ráno si vzala půlku suchého rohlíku, který byla schopná užižlávat do oběda, a v poledne, když jsem před ní postavila talíř s obědem, buď od stolu utekla, nebo se k němu preventivně vůbec nepřiblížila a rovnou se schovala se v pokojíčku. A večeře byla nemlich to stejný. Byli jsme s manželem šťastní, když vypila aspoň hrnek mlíka.“

=====Jídlo = nepříjemný zážitek=====

Bohužel přesně tak se podle psychologů může mentální anorexie u batolat nastartovat. Dítě má jídlo spojené s nepříjemným zážitkem, s něčím, u čeho na něj maminka nebo tatínek vždycky křičí a zlobí se na něj. Jednoduchou matematikou dospěje k tomu, že jak lépe se od onoho nepříjemného zážitku oprostit, než že ho úplně vynechá, přeskočí, vymaže z existence.

=====Jídlo = nástroj vydírání rodičů=====

Dalším motivem může být citové vydírání rodičů. Dítě moc dobře ví, že z toho maminka s tatínkem nebudou mít radost, když se bude nimrat ve snídani, nesní oběd, nedotkne se večeře. A právě proto to dělá. Za trest rodičům. Někdy je chce skutečně potrestat za něco, co mu udělali (muselo jít ke stolu zrovna, když si chtělo hrát…), někdy tak na sebe chce upozornit, vynutit si víc lásky, víc svobody, víc prostoru ke svobodnému rozhodování.

Včasné řešení

Ať tak či onak, přístup rodičů by měl citlivý. Každé dítě je jiné, každé potřebuje individuální řešení. Pokud si včas uvědomíte, že se schyluje k problému, podaří se vám snáze vysledovat jeho příčinu a upravit svoje chování. Janě s Ivonkou nakonec pomohla až dětská psycholožka. „Zpětně lituju jen toho, že jsme se k tomu kroku nerozhodli dřív,“ svěřuje se, „a samozřejmě, že jsme to nechali zajít tak daleko.“

Nechcete svému dítěti zadělat na mentální anorexii?

1. Nenuťte ho do jídla za každou cenu.
2. Jídla, o nichž víte, že jsou problémová (že je vaše dítě nemá zas tak v oblibě), nikdy nevařte hned po sobě.
3. Pokud víte, že vaše dítě jí málo, omezte mezi obědem a večeří sladké svačinky a sladkosti vůbec, aby mu mohlo trochu vyhládnout.
4. Nejlíp vytráví na čerstvém vzduchu. Což se ovšem teď v zimě snadněji píše, než dělá. Tak aspoň při nějaké fyzické činnosti (v Sokole, herničce, na sněhu…)
5. Dbejte na to, aby vaše dítě nemělo pocit, že musí o vaši lásku a pozornost soupeřit.