Maminka.czRodina a vy

Nejčastěji bohužel lžeme vlastním dětem. Proč se to nevyplatí?

Martina Machová 14.  6.  2018
Jak často lžete svým dětem? Každou chvíli, jednou denně, jednou týdně nebo se snažíte lhaní vyhýbat?

[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]

„Nene, Jaroušku, dnes do bazénu nemůžeme, mají zavřeno, byla tam hrozně špinavá vodička – skoro černá! Tak ji musí vyčistit. Přece by ses nechtěl koupat ve špíně jako čuňátko!“ vysvětluje maminka rozhněvanému tříletému Járovi, který se začal cestou z nákupu značně emotivně dožadovat návštěvy nedalekého bazénu. V bazénu mají pochopitelně otevřeno a Járova maminka se modlí, aby si toho Jára nevšiml – to by zas byla scéna!

„Ale Simono, přestaň už vyvádět, nebo ti paní doktorka píchne injekci proti řvaní! Zrovna včera jim je přivezli, viděla jsem, jak je vykládali z auta. Bylo hrozně veliké!“ šeptá v čekárně u lékaře čtyřleté Simonce babička. Simču čeká kontrola po nemoci, má špatnou náladu a hystericky poplakává.

Vědomě lže dítě od pěti let. Jak ho přimět, aby nám říkalo pravdu?

„Ne, Janičko, tatínek mi nenadával a nekřičel na mě, to jsi měla asi ošklivý sen. My se máme s tatínkem moc rádi a nenadáváme si. Vždyť víš, že je to ošklivé!“ vysvětluje maminka Janince, kterou v noci vzbudila hlučná hádka jejích rodičů, prožívajících těžkou partnerskou krizi.

„Malé“ lži?

Ano, je to tak, i přestože chceme, aby naše děti nelhaly, my dospělí jim často lžeme takřka každý den. V některých případech lze dokonce směle tvrdit, že během dětství vlastních dětí toho nalžeme asi nejvíc za život. Důvody míváme z našeho pohledu pochopitelně povětšinou ušlechtilé, zcela logické a jasné – chceme děti ochránit, ušetřit je nějakého trápení, zamezit přívalu společensky nevhodných emocí nebo je trochu vystrašit a podobně. V našich očích jde o „malé lži“, které neublíží, ale naopak pomohou. Jenže lež má krátké nohy a její moc je v případě rodičů a dětí pouze dočasná – měli bychom s tím do budoucna počítat.

Když to nesníš, budeš nemocný a půjdeš do nemocnice!

Pokud jsou hlavním rodičovským výchovným trumfem a doslova a do písmene „ostrou municí“ pekelníci, temný sklep, paní doktorka s injekcí, nemocnice, zlý pes či podmračený policista, je zcela zřejmé, že jednoho dne nám v ruce nezůstane naprosto žádný trumf – a co pak? Psychologové navíc upozorňují na to, že strašení může u citlivějších dětí časem vyvolat nepřiměřené obavy v úplně běžných situacích. Ostatně představte si sebe, jak moc se bojíte například některých dědičných nemocí, popřípadě jak se vám svírá žaludek před arogantním šéfem, který vás může kdykoliv vyhodit… A úplně stejný strach vyvolává v dítěti pro dospělého naprosto směšný bubák.

Mluví sprostě? Říká, co nemá? Zachovejte klid a obrňte se trpělivostí

Když pochopí, že rodiče lžou…

„Táta mě vždy vedl k absolutní pravdomluvnosti, když jsme pak s bratrem něco zatloukli, čekaly nás obvykle velmi přísné tresty. Nemusím asi vyprávět, jak obrovské zklamání jsem prožila, když mi po čase začalo docházet, že náš táta opravdu není žádným vzorem ctnosti a pravdomluvnosti. Naši se rozvedli kvůli opakovaným nevěrám a lžím mého táty…“ vzpomíná paní Zdenka, a není se svými vzpomínkami sama. Možná že i vy si vybavíte určité okamžiky z dětství, kdy jste pochopili, že vám rodiče opakovaně lhali. V některých případech to pochopíme, jindy to v nás zanechá zklamání na dlouhou dobu. Je ale opravdu potřeba dětem lhát?

Aby dítě mluvilo potichu a nekřičelo: jak toho dosáhnout? 

Jakou cenu má pravda?

V partnerském vztahu je pravdivost a s ní úzce související důvěra jedním ze základních pilířů harmonického vztahu – bez ní to zkrátka nejde. Bez pravdivosti nelze v láskyplném partnerském vztahu dlouhodobě a spokojeně existovat. Nemůže být tedy pravda a pravdomluvnost jedním ze základů ryzího a trvale láskyplného vztahu také mezi dítětem a rodičem? „Ale dětem není možné říkat vždy plnou pravdu! Nepochopí ji, nezvládnou její sílu a v některých případech je může i velmi zranit,“ namítají mnozí dospělí. Ano, pravda má skutečně velkou moc a váhu, ale není přece nutné říkat dítěti pravdu stejně syrovým způsobem jako dospělému. Vždyť i v jiných záležitostech s dítětem mluvíme úměrně věku a některé věci mu ani neříkáme, protože se prostě ani neptalo.

 Milosrdná lež může vztahu dokonce prospět. Naučte se s ní zacházet
5 tipů, jak odhalit lháře
Lež jako výchovný pomocník: Ano, či ne?
Témata: Děti, Rodina, Rodina a vztahy, Péče o dítě a jeho výchova, Rodina a vy, névy, Maminka, Bazén, Špatná nálada, Harmonický vztah, Plná pravda, Pravdomluvnost, Syrový, Základní pilíř, NEJ, Strašení, Vlast, Mnohý dospělý, Bubák, Táta, Dlouhá doba, Běžná situace, Lež, Obrovské zklamání, Jarouš