[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Statistiky potvrzují, že právě letní měsíce jsou na zranění dětí nejrizikovější. Důvodů je celá řada: neopatrnost a přeceňování sil například při pobytu u vody, sportovní aktivity (cyklistika, plavání, inline brusle…), nedostatečný dozor, ale také únava a přetažení. Bylo prokázáno, že k úrazům dochází častěji, pokud je organismus již unavený a zhoršuje se nejen koordinace pohybů, ale i předvídavost před možným vznikem úrazu.
Pro každou věkovou kategorii dětí existuje určité spektrum úrazů, které jsou pro daný věk charakteristické a dochází k nim nejčastěji. Například tonutí hrozí nejvíce dětem do čtyř let, zranění doma nebo na zahradě zase předškolákům, školáci si často přivodí zlomeninu.
Dětem chybí, na rozdíl od dospělých, předvídavost, nedokážou odhadnout vzdálenost, výšku, na co stačí, nemají potřebné koordinační schopnosti ani zkušenosti, aby domýšlely důsledky svého chování.
„Nenechávat děti bez dozoru, to vnímáme jako samozřejmost, jenže, pochopitelně to nelze dodržet vždycky na sto procent. Čím dříve se dítě naučí správným návykům, tím lépe. Až do mladšího školního věku, ale i déle, neodhadne hloubku, vzdálenost, své schopnosti. Ale pozor, platí, že čím více lidí dítě hlídá, tím méně je hlídané! Znamená to podvědomé přelévání odpovědnosti na druhého, nedojde k předání dozoru a tím se často ztratí přehled, kde nebo s kým dítě vlastně je a co dělá. Musí fungovat týmová komunikace, říct 'teď hlídej ty, jdu pro pití' a podobně,“ uvádí Mgr. Jan Sedláček, vodní záchranář, instruktor a soudní znalec v oboru sport a vodní záchrana.
Úrazová prevence by proto v době prázdnin měla být zaměřena mimo jiné na důsledné používání ochranných pomůcek, jako jsou helmy, chrániče kolen nebo zápěstí, kvalitní brýle nebo vhodná obuv při sportovních aktivitách. Nezabrání sice vždy pádu nebo úderu, ale podstatně zmírní jejich následky.
Pokud už se úraz stal, okamžitě zahajte první pomoc. Jde o drahocenné minuty, než na místo dorazí záchranka nebo dítě dopravíte k lékaři. Jak na to? Poradíme.
První pomoc je naprosto nezbytná a rozhodující při srdeční zástavě, zástavě dechu a masivním krvácení. Mějte na paměti, že masáž srdce je mnohem důležitější než umělé dýchání. Než začnete, okamžitě volejte rychlou lékařskou pomoc. V první řadě zjistěte, zda dítě reaguje a dýchá:
Ránu vydezinfikujte a překryjte náplastí nebo tamponem a obvazem. Ty rozsáhlejší, vyžadující zásah lékaře, nedezinfikujte a nečistěte, pouze překryjte čtvercem sterilní gázy a vyhledejte chirurgickou ambulanci.
Poškození vazů hlezenního kloubu, lidově podvrtnutí nebo výron kotníku, patří mezi nejčastější úrazy vůbec. Často stačí málo, třeba jen špatně došlápnout, uklouznout nebo upadnout. Kotník se dostane do nepřirozené polohy a dojde k natažení vazů nebo dokonce jejich natržení z kloubního pouzdra.
Podle závažnosti poranění dělíme podvrtnutí kotníku do třech stupňů. První stupeň znamená, že vazy jsou pouze natažené, ale nejsou potrhané. Kotník je oteklý a lehce bolestivý. Ve většině případů dojde ke zlepšení stavu zhruba do třech dnů. K léčbě postačí studené obklady a kotník fixovat pomocí tejpu. Druhý a třetí stupeň jsou již závažnější a vyžadují zásah lékaře. Vazy jsou natržené a funkce kotníku narušená. Otok i bolest kotníku jsou výrazně větší. Tento stupeň poranění se léčí pevnou fixací kotníku, tedy ortézou nebo sádrou.
V případě bodnutí hmyzem obvykle stačí chladivý obklad nebo zklidňující gel či ocet nebo tea tree olej. Pokud ale začne poštípané dítko rychle natékat, má poruchy vědomí, je mu nevolno a rychle a mělce dýchá, kůži začne mít bledou, vlhkou a studenou, začíná se u něj pravděpodobně rozvíjet životu nebezpečný anafylaktický šok. Kromě urychleného přivolání záchranné služby pomůžete místním chlazením v místě otoku (cucání ledu nebo zmrzliny) a podáním rozdrcených antihistaminik. Jestliže dochází k otoku dýchacích cest, můžete spolupracujícímu dítěti nařídit strčit si vlastní ukazovák co nejhlouběji do pusy a tlačit jím na kořen jazyka. Dítě často intuitivně pochopí, že mu to pomůže udržet malý průchod v dýchacích cestách. Tato opatření jsou v případě silné alergické reakce však jen okrajová, bez rychlého lékařského zásahu se neobejdete!
Pokud je krvácení masivního charakteru, zastavíte ho kompresivním neboli tlakovým obvazem nebo tlakem prstu na krvácející cévu přímo do rány. K vytvoření tlakového obvazu využijte jakékoli dostupné prostředky, například smotané ponožky, balíček kapesníků apod. Dítě položte na záda tak, aby mělo nohy ve vyvýšené poloze, předcházíte tím rozvoji šoku. Pokud je poraněna ruka nebo noha, udržujte ji ve vyvýšené poloze, aby se zmenšilo množství krve, které do ní proudí. A samozřejmě rychle přivolejte lékařskou pomoc.
Zlomeniny končetin nejsou u dětí ničím výjimečným. První pomoc spočívá v tom, že dítku šetrně svlečete vše, co by mohlo eventuálně škrtit otékající končetinu, což je při zlomenině běžný jev. S poraněnou rukou nebo nohou zbytečně nehýbejte, podložte ji a zafixujte v poloze, která je pro malého pacienta nejméně bolestivá, a odvezte zraněného na nejbližší chirurgickou ambulanci.
Pokud dítěti spadlo cokoli do oka, buďte velmi opatrní. Můžete se pokusit vyjmout ho sami jen v případě, pokud nelpí pevně na očním bulbu, není tedy zaseklé v rohovce, v bělmu a nenachází se v barevné části oka. Chvíli počkejte, zda se těleso nevyplaví slzami samovolně. Pokud těleso v oku vidíte, řekněte dítěti, ať se dívá vzhůru a pokuste se jej vyjmout. Jemně stáhněte dolní víčko a cípem čistého kapesníku se ho pokuste setřít. Pokud to není možné, zakryjte oko obvazem a vezměte dítě k očnímu lékaři.
Poranění hlavy, které vzniká zpravidla po pádu, končí většinou modřinou nebo pořádnou boulí. Problém nastává ve chvíli, kdy je náraz či úder do hlavy větší a dochází k otřesu mozku. Příznaky jsou bolest hlavy, nevolnost a zvracení, únava a ospalost, výpadky paměti. V takovém případě odvezte potomka k lékaři. Pokud je dítě v bezvědomí a z ucha mu vytéká krev, okamžitě volejte záchranku.
Důsledky bývají mnohdy fatální. Dojde-li k poškození míchy, hrozí postiženému (od místa poškození míchy směrem dolů) ochrnutí. Poranění páteře se projevují bolestí, deformací v místě zranění, otokem či neurologickými obtížemi, tedy brněním, poruchami citlivosti končetin apod. Poranění páteře spolehlivě potvrdí pouze rentgen. Se zraněným tedy zacházejte vždy tak, jako by páteř poraněnou měl, a manipulujte s ním jen v nezbytných situacích (vytažení z vody, resuscitace). Při resuscitaci hlavu nezaklánějte, pouze předsuňte dolní čelist a vždy okamžitě volejte rychlou záchrannou službu.
Hledáte inspiraci, co podniknout a kam vyrazit s dětmi o prázdninách? Kde si užijete sport, zábavu a dobrodružství? Přinášíme spoustu inspirativních nápadů, praktických tipů a rad. Dozvíte se, kde najdete nejkrásnější místa na výlety, rodinné cyklo a pěší turistické stezky, kam se vydat za kulturou, kde objevíte zajímavá místa. Nechybí ani praktické tipy a důležité informace, týkající se dovolené a cestování, které potřebujete vědět.