[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Zneužívání může mít v dětském věku řadu podob, jednoznačně nejdiskutovanější je sexuální zneužívání. V současnosti známá data ukazují smutnou skutečnost; až u 75 % oznámených případů je pachatelem zneužívání osoba, kterou dítě důvěrně zná. Může jít o známého, příbuzného, učitele, trenéra či vychovatele.
Zneužívání však může mít více podob, které se do dítěte obtisknou tak hluboko, že se s nimi zpravidla potýká i v dospělosti a mnohdy bohužel neúspěšně – promítá se mu pak v různých podobách do vztahů, do výchovy vlastních dětí, do vnímání sebe sama atd. Smutnou skutečností je, že mnoho zneužitých dětí trpí pocitem viny; jednoduše věří, že si zneužívání čímsi přivolaly a zavinily, jinak by jim jejich blízcí přeci neubližovali! Je zcela zřejmé, že jakákoliv forma zneužívání v dětství páchá doslova nenapravitelné škody. Bolest, ať už je fyzická nebo duševní, se navíc znásobuje, pokud zneužívání nečinně přihlíží třetí blízká osoba, která nezasáhne ani nepomůže.
Za fyzické násilí mohou být právem považovány i tvrdé fyzické tresty. Fyzické násilí, ať už jej jeho pachatel nazývá jakkoliv, má přímočarý účel – způsobit dítěti bolest. Bolest se však netýká jen těla, ale pochopitelně i duše! Smutnou pravdou je, že dítě, které je někým systematicky fyzicky napadáno, bývá v dospělosti často také agresorem. Někdy se však naopak stane, že přijme celoživotní roli oběti, která ke svému životu zkrátka potřebuje utrpení. Ve své podstatě jde o jakýsi „program“, který do nás extrémní chování blízkých uloží, a ten nás pak ovlivňuje po celý život. Zvláště pro ženy, pokud v dětství přijaly roli oběti, bývá nesnadné tuto roli opustit.
Neustálé výhrůžky, obviňování, zastrašování a ponižování není v žádném případě cestou, jak v dítěti podnítit kupříkladu větší snaživost či další pozitivní vlastnosti. Navíc si malé děti obvykle myslí, že vše, co jejich rodiče říkají, je pravda. A tak se časem stále více ztotožňují s obrazem, který jim rodiče předkládají (jsi ošklivý, líný, k ničemu a podobně). Smutné je, že jde často i o milující, důsledné a pečlivě pečující rodiče, kteří se o své děti velmi důkladně starají. Psychicky týrané děti pak mají tendence k absolutní rezignaci, podvodům a také je u nich patrný velký strach z osoby trýznitele.
Díky bohu se v posledních letech o sexuálním zneužívání stále více mluví a ví. Sexuálním útokům jsou bohužel vystaveny děti nejen v rodinách a různých zájmových společenstvích, ale nyní nově i ve virtuálním světě. Ať už je podoba jakákoliv, obvykle platí, že se takto zneužívané dítě cítí vinné. Což jej často vede k tomu o svých problémech s nikým nemluvit a nést je jako nesnesitelně těžké břímě celým životem. V některých případech se prý dokonce stává, že dítě svůj zážitek vytěsní. Dle psychologů se však následky i tak projeví (avšak spíše na emoční rovině a ne vědomé). Důsledky sexuálního zneužívání bývají děsivé a velmi krutě zasahují schopnost navázat normální partnerský vztah.