Maminka.czduševní porucha

Nejen špatný zážitek z porodu nebo problémy s kojením mohou být příčinou duševních poruch

Vanda Stöckbauerová 15.  4.  2023
Těhotenství a poporodní období jsou těmi nejzranitelnějšími obdobími v životě ženy. Nesou s sebou také mnoho stresu a riziko vzniku nebo relapsu duševní poruchy – nejčastěji deprese nebo úzkosti. Nový výzkum poukázal na opomíjené vlivy duševní nepohody.

[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]

Existují faktory, které duševní pohodu žen po porodu výrazně ovlivňují. Problémem je, že většina dosavadních studií se na tyto faktory neptá přímo novopečených maminek. Nový výzkum odborníků z Národního ústavu duševního zdraví tento přístup zásadně změnil a problematiku analyzuje z pohledu samotných žen v perinatálním období (perinatální období je v psychiatrii definováno jako období těhotenství, porodu a poporodní období až do jednoho roku věku dítěte).

VIDEO: Psychické potíže po porodu: Jak se projevují a co s nimi?

Trauma z porodu není jediná příčina

Vědci z Centra perinatálního duševního zdraví NUDZ oslovili ženy mezi 18 a 45 lety v perinatálním období, které se potýkaly s duševní nepohodou a z nichž 53 % vyhledalo odbornou pomoc. Odborníci následně analyzovali odpovědi 188 zúčastněných žen. „V mediálním prostoru se často skloňuje tematika porodního traumatu. Negativní zážitky při porodu mohou mít samozřejmě velký vliv na psychický stav žen, nejedná se ale o jedinou příčinu duševní nepohody po porodu – často se totiž opomíjejí faktory, které působí dlouhodobě a mají velmi výrazný vliv,“ popisuje Antonín Šebela, vedoucí Centra perinatálního duševního zdraví NUDZ.

Problémy s těhotenstvím, porodem, ale i chováním okolí

Mezi nejčastěji zmiňované faktory duševní nepohody patří problémy spojené s těhotenstvím, porodem či kojením, o nichž referovalo 35 % respondentek. Na stejnou část respondentek působí problematicky chování nejbližšího okolí, kdy si ženy nejčastěji stěžují na nedostatek podpory a komunikace a přílišný tlak spolu s pocity, že žena musí zvládat všechno sama. 14 % respondentek vnímalo problematicky přístup personálu v porodnici a část si stěžovala také na bagatelizaci jejich duševních problémů v citlivém perinatálním období.

Hrozí vám poporodní deprese? Otestujte se!

Kojení a jeho potenciálně negativní dopad

„Velmi často bylo zmiňováno kojení, a to navzdory faktu, že je uváděno jako protektivní faktor duševního zdraví a je známa celá řada jeho pozitivních aspektů jak pro matku, tak pro dítě. V našem průzkumu se problémy s kojením vyskytly v té podobě, že si žena přála kojit, ale nemohla, z různých důvodů to nešlo a vyrovnávala se s pocity, že v jednom ze svých úkolů jako matka selhala. V druhém případě by maminka ráda nekojila, například kvůli bolestem, nepříjemným pocitům, které jí to působilo, ale setkala se s odsouzením okolí. Kojení tedy není vždy ochranným faktorem, a pokud žena zažívá tyto problémy, může to mít potenciálně negativní dopad na její duševní zdraví, a v důsledku tak působit i na dítě,“ vysvětluje Kristýna Hrdličková, psycholožka a výzkumná pracovnice z NUDZ, a dodává: "Zároveň by bylo chybou tvrdit, že kojení je zbytečné a neopodstatněné. Klíčové je především to, aby se žena nesetkala s kritikou, odsuzováním a neoprávněným strašením. Naopak je vhodné, aby byla podpořena, vyslechnuta, aby dostala relevantní informace a možnosti řešení tak, aby mohla najít nejvhodnější cestu pro sebe a pro své dítě.“

Právě chování blízkého okolí je druhou nejčastěji uváděnou příčinou duševní nepohody v perinatálním období. Podle vědců je tak třeba motivovat partnery, rodinné příslušníky a další blízké osoby k psychické i sociální podpoře a k aktivnímu zapojení se do péče o miminko a chod domácnosti.

Prevence vzniku duševních poruch

Určitě vás napadne, zda existuje prevence vzniku duševních poruch. Jednou z možností je aktivní péče o duševní zdraví. Kristýna Hrdličková radí: „Mezi základní kroky patří kvalitní spánek, pravidelný pohyb a pobyt na čerstvém vzduchu, zájmové aktivity, trávení času s blízkými, ale i sama se sebou při oblíbené činnosti. Včasné vyhledání pomoci, svěření se s obtížemi a obavami, popovídání si s někým blízkým či s někým, kdo si prožil podobné pocity, pak může zabránit rozvoji vážnějších problémů. Důležité je však vědět, že duševní obtíže se mohou objevit i v případě, že jste vše udělala správně. Rozhodně nejsou chybou ženy a ta by se v žádném případě neměla obviňovat z toho, že potřebuje pomoc.“

Už předtím byla blázen! Vyhodí dítě z okna! Musí přestat kojit! Které další mýty o poporodní psychóze kolují?

Podpora blízkých a zlepšení poporodní péče

Výzkum ukázal, že je třeba se zaměřit více na to, aby ženy, které pociťují svůj porod jako náročný, měly možnost o této zkušenosti s někým mluvit, ideálně ihned v porodnici.Důležitým zjištěním také je, že nemalá část žen identifikovala jako spouštěče své psychické nepohody chování svých blízkých. Znalosti ze získaných dat tak potvrdily, že v ČR je nutná postupná cesta k integraci tělesné a psychosociální péče o ženy po porodu tak, jak to ostatně doporučuje i Světová zdravotnická organizace. Odpovědí na tento požadavek je například integrující program péče o psychosociální zdraví rodiček, který naše výzkumné centrum postupně zavádí ve spolupráci s českými a moravskými porodnicemi. Důležité je také odstranění stigmatu, které s duševními obtížemi v perinatálním období souvisí,“ uzavírá Antonín Šebela.

VAROVNÉ SIGNÁLY

Jakých varovných signálů si mohou samy maminky všímat? Kdy vyhledat odbornou pomoc a kam se obrátit?

Odpovídá: Kristýna Hrdličková, psycholožka a výzkumná pracovnice NUDZ

Po porodu je běžné, že ženy prožívají nejrůznější pocity – radost, lásku, strach, vztek, obavy, nadšení… Tyto pocity se mohou rychle střídat, někdy působit přehnaně, ženu mohou překvapit. Tento stav je normální a zpravidla do 14 dnů odezní. Problém je, pokud problémy přetrvávají déle než dva týdny, smutná či úzkostná nálada přetrvává po většinu času a nedá se jí zbavit. Maminka by vždy měla vyhledat pomoc, jestliže ji napadají myšlenky na sebevraždu nebo na to, že by mohla ublížit sobě či svému dítěti. Někdy se mohou objevit silné obavy, že např. žena dítěti omylem ublíží nebo se mu něco zlého stane, a tyto obavy se nedaří zahnat, jsou obtěžující, vtíravé, vrací se. I v takovém případě je vhodné se obrátit na odborníka. Klíčovým faktorem v duševním zdraví je i spánek. Pokud žena nespí, nemůže spát, necítí potřebu spánku, ani když má tu možnost, může to značit vážnější obtíže. Ženy i jejich blízké bych odkázala na webové stránky www.perinatal.cz, kde se tomuto tématu blíž věnujeme.

Témata: Porod, Kojení, Po porodu, Psychika, Poporodní deprese, duševní porucha, Deprese, úzkost, stigma, zážitek, NUDZ, Faktor, NÚDZ, Výzkum, Nepohoda, Vedoucí centra, Antonín Šebela, Stres, Česká republika