[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Silvestr roku 1978 byl v socialistickém Československu nadprůměrně teplý. V jižních Čechách tehdy naměřili dokonce 15 °C! Jenže jak je všeobecně známo, severní vítr je krutý, a právě ten přinesl z tehdejšího NDR do socialistického Československa během pouhých pár hodin neuvěřitelnou zimu.
Během silvestrovských oslav jako mávnutím kouzelného proutku klesla teplota o neuvěřitelných 30 °C. Kromě pásových dopravníků zamrzlo i uhlí na vagonech, které navíc pár dnů před třeskutými mrazy namoklo. Zkolaboval systém centrálního vytápění, docházelo k výpadkům v dodávkách elektrické energie. Vyděšení občané měli omezený přístup k teplé vodě, a na severu Moravy dostali lidé dokonce přikázáno topit na pouhých 16 °C.
A tak nezbylo nic jiného než vyhlásit takzvané uhelné prázdniny. Děti tak dostaly volno na téměř celý leden, a to bylo jistě ten nejkrásnější povánoční dárek, který si mohly přát. Že by v tom měl prsty děda Mráz? Kdo ví.
Pamětníci, kteří byli v té době dětmi školou povinnými, vzpomínají, jak lyžovali na pražském Vítkově, mrzli v tramvajích, kde byl omezený přívod tepla, cucali rampouchy místo nanuků a toužili po jediném. Ať "uhelňáky" jen tak neskončí!
"Byla jsem tehdy ve 2. třídě. Napadla spousta sněhu, takže jsme celé dny trávili na bobech, žádná televize, elektřina šla jen část dne, tuším, že jen večer," vzpomíná na začátek roku 1979 maminka Markéta. Distanční výuka nebyla ještě ani v plenkách, Markéta si ale vzpomíná, že nějaké úkoly ze školy dostala.
To současné babičce Haně, která byla na přelomu let 1978/1979 těhotná, naskočí při vzpomínce na extrémní mrazy husí kůže. Nikoliv zimou, ale při představě, jak přepírala ve studené vodě pleny staršímu synovi nebo jak v už tak mizerně socialisticky zásobeném obchodu nenašla kvůli omezeným dodávkám pořádně nic k jídlu.
"Dětské kombinézy a zateplené termo boty, jako mají děcka dnes? Prosím vás, to bylo v té době ve většině rodin naprosto vyloučené," mává rukou další současná babička Věra. Pamatuje si, jak jí snacha, která musela do práce, přivezla vnouče. Tomu babička dala na nohy i ruce všechno, co doma našla. "Jenže vnuk přišel po dvaceti minutách s rampouchem u nosu se slovy: 'Babi, mně na těch bobech muzne pudel!'," vzpomíná Věra. Chlapce zřejmě musel zadek hodně studit...
Co si budeme povídat, pohledem dnešní poněkud zhýčkané doby to muselo být v některých ohledech skutečně "velké dobrodružství". Ale i přes všechna úskalí přinesly uhelné prázdniny – především do dětských duší – skvělé zimní povyražení! A to se přece počítá, no ne?