Maminka.czPéče o dítě a jeho výchova

Nejsem žádná biomatka a nestydím se za to. Dám na instinkt

Tereza Víchová 12.  8.  2020
Nikdy jsem nebyla takzvaně bio, a to tenhle výraz vůbec nehaním a naprosto respektuji, že má každá z nás právo své dítě vést po svém. Biomaminka před deseti lety používala látkové plenky a kojila na veřejnosti. A co ta dnešní?

[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]

Látkové pleny už nejsou výsadou zvanou bio, jde o běžnou součást výbavičky. Běžné je i kojení kdekoli. Už jedenáct let se pohybuji ve světě „máma a dítě“. Mám tři syny, se kterými navštěvuji od miminkovského věku kurzy plavání v dětském klubu. Pozorovat, nasávat atmosféru a všímat si ostatních je nám ženám vlastní. Navíc to potřebuji i proto, aby vás témata v Mamince pořád bavila. Takže to dělám. A nestačím se divit, co je dnes vlastně bio a žádané. 

Tamara a Tomáš Klusovi: Nejsme žádní bio rodiče

Kočárek? Zapovězen 

Před jedenácti lety, když jsem čekala Štěpána, byl kočárek jedno velké téma. Trojkolka, nebo čtyřkolka? Jde naklopit korbička? A sporťák po, nebo proti směru jízdy? A jak ti to jezdí? Dnes kočárkárna v klubu zeje prázdnotou. Děti se nosí v šátku nebo nosítku. V zimě s vychytanou bundou na zip, aby se vešly. Argumentuje se zdravým vývojem. A pak je to dítě z ergonomického nosítka vyndané na koberec a maminka ho chytí za ručičky a vodí, tedy spíš tahá po herně. Miminko se klátí a fyzioterapeut úpí. Své děti jsem vozila v kočárku všechny, nošení bylo pro chvíle krize nebo nutnosti prázdných rukou. Nebyla a nejsem tedy ten pravý kontaktní rodič. Jen ten dneska ale podle všeho přece svému miminku opravdu rozumí. No, pomazlí se se mnou naštěstí všichni dodnes (budiž, ten jedenáctiletý už jen doma, když se nikdo nekouká), ale dvouletý zavelí: „Mami, pojď hají!“ A něžně mi mačká rukou ucho, dokud se nezvednu k odchodu. 

Jídlo. Z jakého pole? 

Mrkev v biokvalitě, uvařená v páře biopřístroje, který zachová většinu vitaminů. „Ne, děkuji, já mu sladké nedávám,“ mile se usměje maminka jiného plaváčka, který se mlsně natahuje po našich piškotech, které nejsou bio. A vytáhne krabičku, kde je salátová okurka na kolečka. 

Trochu se stydím, že jsem kamarádce pějící ódy na onen přístroj řekla, že je to další krám do kuchyně, a na příkrmy jsem vytáhla obyčejný rendlík (ale s kojeneckou vodou!). První dítě vyrostlo na skleničkách – to se dnes nedělá ani na cesty. Vždy uvaříte, zamrazíte do biopytlíčků – domácí je domácí! U třetího dítěte na dotaz, zda už jsme jako příkrm zkusili avokádo, jen nechápavě kroutím hlavou a vybavím si ho, jak osmiměsíční vzal bratrům z talíře kousek párku! 
Neznevažuji principy zdravého stravování, ale dnešní fanatismus mě udivuje. Především u těch, kteří po plátcích okurky koupí pitíčko „bez konzervantů“ a to vydrží v pohodě dva roky v nezměněné formě. 

Fanatické matky: moralizují a dávají nevyžádané rady. Jak na ně reagovat?

Biokosmetika 

Je to všechno pro citlivou pokožku novorozenců, výhradně s biopřísadami. Přece nebudeme miminkům omývat zadeček nějakou chemií! Nebudeme. 
A přes veškerá upozornění, opatřená mnoha vykřičníky, se před vstupem do bazénu sama ani neumyjete. To je pak libůstka pro citlivou kůži našich miminek, že? Raději základní hygienu obyčejným mýdlem, které pění (fuj, tenzidy!), než strávit v bazénu pro miminka půl hodiny neumytá. 

Mateřské trendy: Být bio, eko a mít perfektní Instagram. Je to nutné?

Placentu s sebou 

Není to tak dávno, co se naším klubem neslo jako raketa, že se tu stavila maminka po porodu s placentou v tašce. Ano, už i lotosový porod tu byl. Před deseti lety jste občas vztekajícímu se tříleťákovi dala jednu přes zadek – no, některé mámy už tehdy raději za rohem. Dnes je dítě prohnuté v luku, maminka trpělivě přihlíží – co na tom, že těsně vedle jiná maminka kojí sotva měsíční miminko. Musíme přece uznat jeho emoce, ne? Chodíme za dětmi už oblečené v bundě třeba patnáct minut a přemlouváme je, aby už odešly s námi domů na oběd. 

Já chvatně chytám Kryštofa hned po jídle a vysvětluji, že hrát si bude doma, musíme totiž vyzvednout bráchu v družině. Ani nedovolím jeho nespokojené emoci propuknout a zasyčím, ať se nevzteká, že musíme jet. Snad tím definitivně nezničím jeho osobní rozvoj! 

Pozor! Dětská pitíčka jsou plná cukru

Kurzy pro batolata 

A když narychlo opouštíme svatostánek maminek a dětí, nalepí se mé batole na skleněné dveře tělocvičny, kde právě probíhá kurz jógy pro děti s prvky výtvarného umění. Představuji si dvouleté děti, které tu trénují ásany a u toho máchají štětcem. A taky zpocené matky, které raubíře sundávají ze žebřin, kam už pošesté během kurzu vylezli namísto pokusu trefit se na čtvrtku a zvládnout pozici širšásany. My jdeme na procházku. Rýpeme se klackem v blátě, pozorujeme popeláře, čekáme na nádraží na vlak, abychom mu zamávali. Jsem instinktivní matka. Snad se to vyplatí. 

Jak poznat BIO potraviny a proč si za ně musíme připlatit?
Celebrity nosí své děti špatně! Podívejte se, co jim provádějí
Témata: Zdraví, Děti, Batole, Miminko, Péče o dítě a jeho výchova, Rodina a vy, Kočárek, Emoce, Látková plena, Sporťák, Raubíř, Maminka, Placenta, Zdravé stravování, Dětské pitíčko, Bio, Výtvarné umění, Bunda, Údiv, Obyčejné mýdlo, Nést, Ergonomické nosítko, Zdravý vývoj, Kojenecká voda, Okurka, Zdraví na Heureka.cz