[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Prvních dvanáct měsíců v životě nového človíčka je naprosto převratným obdobím, kdy se vytvářejí pevné základy pro jeho další růst a rozvoj. Během poměrně krátké doby si osvojí spoustu dovedností a schopností, nad kterými budete občas jen žasnout. Postupně se z ležícího uzlíku stane plazící, lezoucí, sedící a nakonec chodící bytost. Stihne toho mnoho, tak ho nechte objevovat svět a nesnažte se nic uspěchat. Stimulujte ho, nabízejte množství různých podnětů, motivujte a podporujte jeho snahu. Nenuťte ho ale do aktivit, pro které ještě nevyspěl, jen proto, že se to tak uvádí v nějakých „tabulkách“.
Často zbytečná nervozita, podrážděnost a stres se přenášejí z rodičů na dítě, které pak bývá neklidné a plačtivé. Snažte se nebýt přehnaně úzkostliví. Jistě, určitá míra opatrnosti je potřeba, nic se ale nemá přehánět. Nezaměstnávejte permanentně hlavu otázkami typu: „Pije dost mléka?“, „Nekaká příliš často?“, „Není v té vaně už moc dlouho?“, „Proč ublinkává?“, „Není na něj venku zima?“ a tak dále. Kojenec je poměrně odolné stvoření, i když se vám to možní nezdá. Pokud se vyskytne skutečný problém (horečka, časté zvracení, vyrážka, nechutenství…), obraťte se na pediatra, který vám poradí. Pokuste se potlačit přehnané strachy a užívejte si společné nezapomenutelné okamžiky.
Máte to štěstí, že váš kojenec dokáže spinkat bez přerušení celou noc, a vy, namísto toho, abyste si odpočinula, nařizujete budík a každé tři hodiny ho pod tlakem budíte, protože vám laktační poradkyně řekla, že by měl po této době dostat svou dávku mlíčka? Dobrá zpráva je, že kojené dítě může úplně klidně prospat celou noc, aniž by se budilo hlady. Tak ho nechte. Není nutné za každou cenu dodržovat křečovitě intervaly mezi kojením. Nesledujte hodiny a řiďte se raději potřebami vašeho miminka. Samo si „řekne“, co mu vyhovuje a kdy a co chce.
Podle zubních lékařů byste měli začít s každodenním jemným čistěním hned v okamžiku, kdy v pusince dítěte objevíte první zub. Pořiďte měkký silikonový kartáček, pro začátek stačí, když si s ním dítko bude samo hrát a okusovat ho. A pozor, ústní hygiena je důležitá i u bezzubých kojenců, naučte se jim každý večer jemně vytřít pusinku a dásně navlhčeným tamponem nebo kouskem gázy. Skvěle poslouží nejrůznější kousátka a chladivé kroužky. Pokud už se zoubky prořízly, nedávejte dítěti mléko nebo slazený čaj v postýlce před usnutím, zvyšuje se tím dramaticky riziko vzniku zubního kazu. Pokud se rituálu mlíčka před spaním odmítá vzdát, vytřete mu poté aspoň ústa navlhčenou gázou a dejte napít čisté vody (ústa se vypláchnou).
Rodiče, kteří si nevědí s něčím rady, mají přirozenou tendenci vyhledávat množství informací o problému, který zrovna řeší. Nedůvěřujte všemu, co slyšíte od známých nebo čtete v internetových diskusích. Jediným důvěryhodným zdrojem relevantních informací je váš dětský lékař. Probíráte své dítě se sousedkou, necháváte si radit od maminek na kurzu kojeneckého plavání a věříte tomu, co říkají kolegyně? I v případě, že vychovaly hromadu vlastních dětí, neznamená to, že mají patent na rozum, a navíc neznají povahu, zdravotní stav ani konkrétní potřeby vašeho potomka. Nejjistější cestou je vždy řídit se vlastní intuicí a mateřským instinktem.
Hádáte se, nahlas na sebe křičíte a vztekáte se v přítomnosti vašeho drobečka? Okamžitě s tím přestaňte. I když si třeba myslíte, že přeci několikaměsíční kojenec nic nechápe a ničemu nerozumí, jde o velký omyl. Už tříměsíční dítko dokáže velmi rychle vycítit okolní atmosféru, silně ji vnímá a je jí zpětně ovlivňováno. Nezvyšujte hlas a neosočujte se vzájemně s partnerem před vlastním potomkem, pro svůj zdravý psychický vývoj potřebuje harmonické a klidné prostředí, dostatek lásky, něhy a porozumění. Nepříjemné nálady a konflikty ho zbytečně znejistí a rozruší. Dokonce i takto malinkaté stvoření může pak cítit strach a stres.
Novorozenec by neměl spát bříšku, to zdůrazňují maminkám již lékaři v porodnici. Zejména první tři měsíce, kdy dítě ještě neudrží samo hlavičku, je to důležitá prevence syndromu náhlého úmrtí (SIDS). Neznamená to ale, že byste již v tomto raném věku nemohli pokládat, samozřejmě pod bedlivým dohledem, své miminko na bříško během dne. Samozřejmě vždy jen na krátkou dobu, rychle se unaví. Právě poloha na bříšku je totiž zásadní pro další motorický vývoj dítěte. Zhruba od pátého měsíce, kdy už se váš potomek zpravidla dovede sám přetočit ze zad na bříško, se jeho další vývoj (lezení, sed, stoj) začne odehrávat právě z této polohy. Trénujte ji proto co nejdříve, aby si ji oblíbil a vydržel v ní.
Co by mělo dítě zvládat v jednom roce?
Jde o poměrně rozšířený rodičovský zlozvyk a lékaři před ním permanentně varují. Ve fázi, kdy se dítě vrávoravě pustí do prostoru, případně teprve opatrně obchází nábytek, zapomeňte na napomáhání a chytání za ručičky. Vývoj chůze tím neurychlíte, naopak, může nastat určitá stagnace motorického rozvoje. Nechte malého průzkumníka v klidu, motivujte ho, ale nespěchejte na něj. Při prvních krůčcích ho můžete opatrně a jemně přidržovat, aby získal větší jistotu, vždy jen ale na krátký okamžik, jen jako „první pomoc“.
Jakmile se váš potomek sám postaví na vratké nožičky, musí se také urychleně naučit, jak se dostane zpátky dolů. Odolejte pokušení mu pomáhat a ze stoje ho neposazujte. Ať si na tuto dovednost přijde sám. A samozřejmě to udělá tak, že si, lidově řečeno, kecne na zadek. Nevynakládejte usilovně veškerou energii na to, abyste ho chránili před sebemenším pádem, tím jeho rozvoji neprospějete. Dítě rychle zpohodlní a začne spoléhat na vaši pomoc. Vy ale potřebujete, aby se začalo postupně spoléhat samo na sebe a uvědomilo si své nově získané schopnosti. V okamžiku, kdy k pádu dojde, nedramatizujte situaci a snažte se upoutat pozornost dítka jiným směrem. Vyvarujte se obkládání prcka polštáři, dekami a plyšáky, případně tomu, že mu i doma „pro jistotu“ nasadíte helmu, což se také někdy stává.