[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Ano, čtete dobře, děti se rodí bez kolenních čéšek! Mají jakousi strukturu z chrupavky, ale plně se jim čéška neboli patella vyvine až kolem šestého měsíce věku. Proto miminka nejsou schopna chůze a nesmí se jim v raném věku zatěžovat kolínka – to znamená nestavět je na nožičky!
Důvod je prostý – řada kostí se během prvních několika let spojí dohromady, čímž se jejich celkový počet sníží ze 300 na 206. Typicky lebka novorozence: je předozadně protažená a z pohledu shora má tvar pětiúhelníku. Mezi kostmi klenby lebeční jsou vazivové pásky, díky nimž jsou kosti mírně pohyblivé a při porodu se jejich okraje podsouvají pod sebe pro snazší průchod. Tyto vazivové pásky na některých místech přecházejí v rozsáhlejší vazivové blány – fontanely neboli lupínky. Ty obvykle do 18. měsíce života dítěte zarůstají, čímž se celkový počet kostí snižuje.
Statisticky váží květňátka asi o 200 gramů víc než děti narozené v kterémkoli jiném měsíci roku. Proč? To se neví. Ale ví se (alespoň podle studie University of Southampton z roku 2016), že děti narozené během jarních měsíců, tedy i května, jsou do budoucna méně ohroženy alergiemi, astmatem a ekzémy.
Bude křičet a kňučet, aby dosáhl vaší pozornosti a získal, co potřebuje, ale plakat novorozenec nebude. Alespoň zpočátku ne. Produkovat slzy totiž dokáže až tak od tří týdnů věku. Do té doby nejsou slzné kanálky dostatečně vyvinuty. Tedy vlhkost produkovat umí, aby oči nevyschly, ale slzy zatím ještě ne.
Respektive s přízvukem své maminky, kterou mají z dělohy naposlouchanou. Prokázal to výzkum Centra prelingvistického vývoje a vývojových poruch ve Würzburgu v Bavorsku, kde analyzovali zvuky raného dětství ve vztahu k řeči. Dítě po narození bezpečně rozpozná intonaci mateřského jazyka a používá ji. Jinými slovy, pláče svou rodnou řečí.
Takzvané natální a neonatální zuby se vyskytují u jednoho z 2 až 3 tisíc novorozenců. Když se uvažuje o tom, zda zuby v ústech dítěte ponechat, berou se v úvahu stupeň jejich pohyblivosti, obtíže při kojení, možnost poranění jazyka dítěte nebo matčina prsu a to, zda se jedná o zuby regulérní dočasné, či o zuby takzvaně přespočetné.
Titus Livius v roce 59 př. n. l. považoval natální zuby za předzvěst katastrofy.
Caius Plinius Secundus v roce 23 př. n. l. věřil, že pokud se tato anomálie objeví u chlapce, čeká ho skvělá budoucnost, zatímco pro dívku je to špatné znamení.
Mnoho afrických kmenů zabíjelo novorozence s natálními zuby krátce po narození, protože věřily, že takové dítě přinese smůlu každému, s kým se setká.
Také mnoho čínských rodin považovalo přítomnost těchto zubů při narození za špatné znamení a věřily tomu, že jakmile dítě těmito zuby začne kousat, jeden z rodičů zemře.
V Anglii věřili tomu, že dítě narozené s natálními zuby bude vynikajícím vojákem, zatímco ve Francii a Itálii se tradovalo, že tato skutečnost zaručuje dobytí světa.
Ze známých osobností historie se s natálními zuby narodili Zoroaster, Hannibal, Mazarin, Richelieu, Mirabeau, Richard III. a Napoleon.
Zdroj: MUDr. Romana Ivančaková, CSc., Ana Lucía Seminario, DDS, MDS: Problematika natálních a neonatálních zubů. Pediatrie pro praxi
První chuťové buňky se vytvářejí už v osmém týdnu po početí. Zatímco dítě má kolem 10 tisíc chuťových senzorů, v dospělosti je to 2 až 8 tisíc a ve stáří asi jen tisíc (i z toho důvodu s věkem víc dochucujeme a solíme). Novorozenec dokáže rozlišit sladkou, kyselou a hořkou chuť. Slanou chuť má až kolem 4. měsíce věku, kdy se v chuťových pohárcích objevují proteiny, které jsou citlivé na sodík.
Už vás taky zaujalo, že při kojení nebo krmení dokáže dítě pít bez přestání? Až do věku 7 měsíců má totiž schopnost polykat a dýchat současně. Proto je tak nespokojené a odtahuje se, když dostane rýmu a má ucpaný nosánek. Souběžně dýchat, sát a polykat novorozencům umožňují specifické anatomické struktury. Na rozdíl od dospělých mají poměrně velký jazyk v malé ústní dutině a vysoko postavený hrtan, jehož příklopka se dotýká měkkého patra a vyčnívá do nosohltanu. Tento způsob dýchání je pro ně nejefektivnější a nejjednodušší.
V dospělosti bývá toto předmětem vášnivých diskusí. Ale zůstaňme u novorozenců. Výzkum naznačuje, že mozky novorozených chlapců rostou v prvních třech měsících rychleji než mozky dívek, a to zejména v oblastech, které kontrolují pohyb. Na druhou stranu dívky mohou mít citlivější smysly, což znamená, že na začátku vidí a slyší lépe než chlapci. Nicméně nic z toho nevyvozujte, výchova má mnohem větší vliv než to, zda jde o chlapečka, nebo holčičku, a existuje hromada způsobů, jak se vyhnout genderovým stereotypům.
Určitě jste si všimli nepoměru stavby těla narozených dětí – hlava tvoří přibližně čtvrtinu celkové délky, mozek pak 10 procent celkové tělesné hmotnosti. Žádný div, že pořád jedí, aby to jejich tělíčko dohnalo. Během prvního roku svou délku zdvojnásobí, a váhu dokonce ztrojnásobí! Poloviny své budoucí dospělé výšky dosáhnou dívky v roce a půl, chlapci kolem dvou let.
Během prvního roku života dítě svoji délku zdvojnásobí, a váhu dokonce ztrojnásobí.
Novorozenci, a to chlapci i dívky, mohou mít zduřelou prsní žlázu, dokonce jim z prsů může unikat i mléko. Důvodem je, že absorbovali estrogen od matky. Ze stejného důvodu mohou mít holčičky krátkou menstruaci nebo vaginální výtok. Během pár dní by se to mělo upravit.
Statisticky dává pouze 15 procent novorozenců přednost otáčení hlavičky doleva. Některé teorie říkají, že za to mohou geny, podobně jako když máte dolíčky. Každopádně pokud se snažíte děťátko motivovat k otáčení na méně preferovanou stranu a dělá mu to zjevné problémy, je třeba zbystřit. Nenechte se úplně uchlácholit, že to samo zmizí, že je líné nebo že z toho vyroste. Podle fyzioterapeutů jde o signál chybného psychomotorického vývoje, který se bude řetězit do dalších pohybových dovedností. A který je třeba co nejdříve napravit.
Pokud vezmete své dítě na kurz plavání, uvidíte tyto vrozené talenty v akci! Děti budou pod vodou přirozeně zadržovat dech, dokonce budou plácat rukama a nohama. Ale počkejte s tím až po šestitýdenní kontrole u pediatra.
Oči se začínají vyvíjet kolem druhého měsíce těhotenství a tento vývoj trvá do 30. týdne. V prvních dnech po narození dokáže dítě rozeznat jen světlo a tmu. Později vidí na tzv. „maminkovskou vzdálenost“, což je 20 až 30 centimetrů. V této vzdálenosti se dítě setkává se svou matkou během krmení. Ostatní předměty vidí rozostřeně, pohled do dálky je pro něj velmi namáhavý. Desetiměsíční dítě můžeme přirovnat ke krátkozrakému člověku – do dálky vidí, ale detaily vidí rozmazaně. V roce už vidí skoro jako dospělý, ale teprve kolem 7. roku věku je vývoj zrakových funkcí ukončen a taky barva oka je definitivní.
Většinou se to stává těsně předtím, než se malí kluci vyčurají. (Považujte to za varování, abyste se během výměny plenky kryli!) Když budete mít hodně štěstí, můžete uvidět chlapečkovu erekci už během těhotenského ultrazvuku.