Ačkoli je pravda, že ženy před vysokým tlakem neboli hypertenzí dlouho chrání pohlavní hormony, úplně spoléhat se na ně nedá. Problémy s tlakem včetně mrtvice mohou mít i mladé ženy. Proto je dobré svůj tlak znát a případné vysoké hodnoty řešit.
Kardiovaskulární choroby jsou odpovědné za téměř polovinu všech úmrtí v Evropě. Zabíjejí víc, než všechny typy rakoviny dohromady, přičemž u žen je toto procento vyšší, než u mužů. Podle statistik trpí vysokým krevním tlakem v České republice 45 procent lidí ve věku 25 až 64 let, což je obrovské číslo.
Někdo zdědí bohatství, někdo vysoký tlak
„Hypertenze není zdravotním problémem pouze seniorů, objevuje se ve všech věkových kategoriích, a to i u jinak zdravých jedinců. Důležitým problémem zůstává, že až čtvrtina postižených o svém zvýšeném krevním tlaku neví, a proto se neléčí,“ varuje kardioložka Petra Vysočanová z Fakultní nemocnice Brno.
Do rizikové skupiny obyvatel patří třeba ti, u kterých se v rodině dříve vyskytla mozková příhoda. I navzdory správně nastavenému životnímu stylu je totiž genetická predispozice neovlivnitelným faktorem.
Doc Gabriel Kamenský definuje ohroženou skupinu obyvatelstva takto: „Jsou to především pacienti s vysokým krevním tlakem, diabetici, kuřáci a pacienti vyšších věkových kategorií."
Znepokojující však podle něj, že v posledním období lékaři vídají mozkové příhody i u mladších lidí. On sám se v poslední době setkal se čtyřmi případy žen ve věku mezi 30 až 40 lety, které dostaly mozkovou příhodu, přičemž při jednom z nich šlo o ženu v sedmém měsíci těhotenství. Ženy mají téměř třikrát častější mozkové příhody než muži.
Další rizikovou skupinu představují lidé, trpící fibrilací předsíní. Tato arytmie se vyskytuje u starších lidí (nad 60 let). U mladých bývá velmi zřídkavá.
Nebezpečná ranní hypertenze
Nejvyšší krevní tlak míváme krátce po probuzení. Ranní hypertenze je definována jako týdenní průměrná hodnota ranního krevního tlaku (který se měří jednu až dvě hodiny pro probuzení) a přesahuje 135/85 mm Hg.
Existují dva typy ranní hypertenze. V prvním případě může jít o pacienty, kteří mají konstantně vysoký krevní tlak během noci anebo se jim zvyšuje během spánku. V druhém případě jde o pacienty s extrémním poklesem krevního tlaku v noci a extrémním nárůstem ráno. Právě proto lékaři doporučují pravidelné domácí měření krevního tlaku.
Pravidelné domácí měření tlaku
Jednou naměřená vysoká čísla nemusí znamenat, že člověk má vysoký krevní tlak. Krevní tlak je kolísavý a jeho nárůst může být vlivem krátkodobého stresu nebo třeba jen strachem z lékařského prostředí, který je nazýván jako syndrom bílého pláště.
Aby byly naměřené hodnoty vypovídající, je třeba měřit se ve správnou chvíli i správným způsobem. V domácím prostředí jsme ve větším klidu než u lékaře, proto se jako jedno z řešení nabízí pořídit si tlakoměr domů.
„K měření tlaku doma je potřeba klidné prostředí a klinicky ověřené tlakoměry s kvalitní, dostatečně velkou manžetou. Pacient by si měl tlak měřit pravidelně jednou nebo dvakrát týdně, před každým měřením by měl být minimálně pět minut v klidu, nepít alkohol ani nekouřit. Tlak se měří vždy na stejné holé ruce, nikdy ne přes rukáv,“ vysvětluje doktorka Vysočanová.
Pokud se prokáže, že hypertenze je i váš případ, není třeba se zbytečně stresovat. Důležitým bodem je o problému vědět. Vysoký krevní tlak se dá snížit zdravým životním stylem.
Doporučuje se omezit příjem alkoholu, přestat kouřit, začít sportovat (pozor na přílišné vypětí a zvedání těžkých vah, které tlaku taky nesvědčí) a hlídat si příjem soli, tučného a nezdravého jídla.
Zanechání rizikových návyků faktorů může vést k lepší zdravotní kondici a nižšímu tlaku. „A pokud změna životního stylu nestačí, je potřeba navštívit praktického lékaře, který už zváží vhodnost snižování krevního tlaku léky. Těch je v současnosti dostupná celá řada a je tedy možné každému pacientovi vybrat vhodný, individuálně dobře snášené lék, nebo lékovou kombinaci,“ zakončuje lékařka Vysočanová.
Více informací najdete například na www.krevnitlak.cz nebo na www.rady-lekare.cz