[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Možnost čerpat náhradu mzdy má pouze zaměstnanec. Osoby samostatně výdělečně činné nikoli. Proto je pro OSVČ výhodné mít pro případ nemoci či úrazu uzavřeno vlastní komerční pojištění, aby v případě delší nemožnosti vykonávat samostatnou výdělečnou činnost nebyly bez prostředků. K přiznání náhrady mzdy musí nemocný zaměstnanec splnit zákonné podmínky:
1. Náhradu mzdy obdrží pouze zaměstnanci účastni na nemocenském pojištění. Tuto podmínku nesplňují například zaměstnanci pracující na základě dohody o provedení práce.
2. Zaměstnanec musí být uznán lékařem práce neschopným. Náhrada mzdy je upravena zákoníkem práce. Zaměstnanci pobírají od svého zaměstnavatele náhradu mzdy po dobu prvních tří týdnů (21 dní), ale až od čtvrtého dne pracovní neschopnosti. Náhrada mzdy za první tři dny nemoci tak zaměstnanci přísluší pouze v případě karantény (ve výši 25 % průměrného redukovaného výdělku zaměstnance). Náhrada mzdy se počítá z průměrného výdělku v předchozím čtvrtletí na jednu odpracovanou hodinu. Základ pro její výpočet je stejný jako pro výpočet příplatků nebo dovolené.
Náhrada mzdy náleží zaměstnanci pouze za dny, které jsou pro něj během prvních 21 dní pracovní neschopnosti pracovními dny. Její výše závisí na dosaženém průměrném výdělku v předchozím čtvrtletí na jednu odpracovanou hodinu. Průměrný výdělek pro účely výpočtu náhrady mzdy se redukuje. V roce 2012 jsou redukční hranice 146,65 Kč, 219,98 Kč a 439,95 Kč. Průměrný hodinový výdělek do první redukční hranice (do 146,65 Kč) se započítává z 90 %, do druhé (od 146,65 Kč do 219,98 Kč) z 60 % a do třetí (od 219,98 do 439,95 Kč) z 30 %. K průměrnému hodinovému výdělku nad 439,95 Kč se nepřihlíží.
Peněžitý příspěvek v mateřství, ošetřovné a nemocenská jsou upraveny zákonem o nemocenském pojištění. Při splnění zákonných podmínek platí, čím vyšší příjem, tím vyšší dávky. Zákonem je však stanoven limit pro jejich výpočet. Základ, z něhož se vypočítávají nemocenské dávky, se zjišťuje z hrubých příjmů dosažených ve 12 předcházejících kalendářních měsících v průměru na jeden kalendářní den. Denní vyměřovací základ pro stanovení nemocenských dávek se redukuje. Redukční hranice pro rok 2012 jsou: 838 Kč, 1257 Kč a 2514 Kč.
Zaměstnankyně jej bude pobírat, jestliže v den nástupu na mateřskou dovolenou je účastna nemocenského pojištění. Zjednodušeně řečeno – musí být v klasickém zaměstnaneckém poměru. Tuto podmínku tedy nesplňuje dohoda o provedení práce. Když skončí pracující ženě smlouva na dobu určitou a je těhotná, tak při nástupu na mateřskou v ochranné lhůtě, která v tomto případě činí 180 dní, bude mít rovněž nárok na mateřskou. Ve všech případech však musí zaměstnankyně být účastna pojištění alespoň 270 kalendářních dní v posledních dvou letech před nástupem na mateřskou.
Do této lhůty se přitom nezapočítává například doba v evidenci na úřadu práce. Aby měla podnikatelka v budoucnu nárok na mateřskou, tak je nutné, aby si platila dobrovolné nemocenské pojištění. Samotná výše mateřské následně závisí na měsíční platbě dobrovolného nemocenského pojištění, podnikatelka musí být účastna na dobrovolném nemocenském pojištění alespoň 180 dní v období jednoho roku před porodem. I ona musí být účastna dobrovolného nemocenského pojištění v posledních dvou letech před dnem nástupu na mateřskou alespoň po dobu 270 kalendářních dní.
Ošetřovné lze pobírat devět kalendářních dní. Během jeho pobírání se mohou rodiče vystřídat a každý bude mít nárok na poměrnou část ošetřovného (například maminka na 5 dní a tatínek na 4 dny). Osamělí rodiče mohou ošetřovné pobírat 16 kalendářních dní.
Podpůrčí doba u nemocenské začíná 22. kalendářní den a končí dnem, kdy končí dočasná pracovní neschopnost. Nejdéle lze však nemocenskou pobírat 380 kalendářních dní. Její výše se liší podle délky trvání pracovní neschopnosti a poskytuje se za kalendářní dny. Náhradu mzdy vyplácí zaměstnavatel, nemocenskou OSSZ. Nárok na ni nemá ten zaměstnanec, který si přivodil dočasnou pracovní neschopnost úmyslně. Zaměstnanec, který si způsobil pracovní neschopnost ve rvačce, při spáchání úmyslného trestného činu nebo v důsledku opilosti, má nárok na nemocenskou pouze ve výši jedné poloviny.
t a b u l k a