Maminka.czPéče o dítě a jeho výchova

Nemusíte stihnout všechno. Trendem poslední doby je pomalé rodičovství

Veronika Vlachová 21.  8.  2018
Určitě byste chtěla během jednoho dne stihnout všechno. Jenže podle nejnovějšího trendu, takzvaného pomalého rodičovství, byste měla hlavně sledovat, jak vám děti rostou.

[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]

Užuž jsem svým dvěma dětem chtěla zavelet: Tak už pojďte! Ale vydržela jsem to. Moje téměř dvouletá dcera a čtyřletý syn se právě baví tím, že vhazují kamínky do kbelíčku a pak je společnými silami opět vysypávají. Přitom jsme už byli dávno na odchodu! Taky vám to připadá jako jedna z nejméně logických aktivit, která se dá při cestě domů ze školky vymyslet?

Moje dvě ratolesti to vydatně zaměstnává už dobrých deset minut. Koušu se do rtu, abych tím překonala svoji tradiční touhu je popohnat, a v hlavě si s nervozitou přemítám, co všechno ještě musím dneska udělat: koupit chleba, sebrat prádlo, odeslat pracovní e-mail, uvařit večeři a po ní ještě začít žehlit a nahánět děti po pelechů.

Musím vypadat neskutečně otráveně, protože se u mě zastaví asi osmdesátiletá paní a s úsměvem mi povídá: „Děti nedělají nikdy to, co chceme, že? Přesto si to užívejte. Dětství je totiž strašně krátké.“

Carpe diem podle dětí

Samozřejmě si uvědomuju, jak velkou pravdu ta paní měla. Jasně že bych byla nejradši, kdyby se moje děti pokaždé rozhodly jít bez jakýchkoli zastávek domů, ale jak upozorňuje lektorka emoční inteligence dětí do 3 let Ivana Procházková, právě tyto aktivity, které nám, dospělým, připadají jako naprosto nesmyslné, mají velký význam v jejich vývoji.

„Jakékoli popohánění je naprosto vytrhává z klidu a jejich rovnováhy.“ Naši nejmenší jsou totiž uzpůsobeni k tomu, aby se plně soustředili na to, co je zajímá. Což jsou většinou věci, které na to na první pohled nevypadají, ale vydatně podporují myšlení, motoriku a potažmo i mluvení.

A zatímco my rodiče často nervózně koukáme na hodinky a naše netrpělivost se stupňuje, malí průzkumníci jsou v sedmém nebi. Krásným příkladem je video, na kterém si zhruba dvouletý chlapeček poklidně vede za vodítko pejska. Vše vypadá idylicky, než mu přijde do cesty malá kaluž, která ho naláká k tomu, aby se v ní několikrát prošel.

Odloží tedy vodítko na zem a dopřeje si chvilku slastného adrenalinu: V holínkách probíhá kaluží, dupe v ní a ostřikuje vše kolem, aby se pak opět vrátil ke svému pejskovi, který svorně čeká, aby mohli pokračovat v započaté cestě.

Odborníci na relax

Přestože už někteří rodiče z předchozích generací přistupovali k dětem citlivě a s respektem, až celkem nedávno se tomuto směru, který zohledňuje přirozenou zvědavost dětí, dalo jméno – slow parenting, tedy pomalé rodičovství.

Podle Carrie Contey, koučky a spoluzakladatelky hnutí Slow Family Living, by měli rodiče malých dětí trochu zbrzdit a plnými doušky si vychutnávat onen čas, který se s příchodem dospělosti už nikdy nebude opakovat. Ostatně všimli jste si, že děti nikdy tolik nespěchají?

Třeba v takových momentech, kdy je podle vás právě nejvíc potřeba se rychle připravit na odchod, začnou prozkoumávat tkaničky u bot nebo se učí rozepínat zip. Jenže jak doporučuje John Duffy, klinický psycholog a autor populární knihy The Available Parent, je to onen posvátný okamžik, kdy můžete s novým, pomalejším přístupem začít:

„Podporuji rodiče, kteří se na chvíli zastaví a pozorují svoje děti, jak si hrají, dělají úkol nebo třeba jedí svačinu. Je to jen miniaturní okamžik, který se vám zaryje do paměti a připomene, jak úžasné děti máte.“

Teď určitě namítáte, že když je potřeba spěchat, není možné se jen tak zastavit a láskyplně sledovat vlastní potomstvo, že? Speciální pedagožka a lektorka emoční inteligence Ivana Procházková má na to řešení. Upozorňuje, že spěchání je jen nedostatečná organizace našeho času: „Pokud nechci spěchat, musím dělat věci včas nebo dítě předem v klidu upozornit, že se budeme muset rychleji oblékat.“

10 věcí, které se změní, když se stanete rodiči

Každodenní sváteční čas

S tím, že by se na děti nemělo spěchat, souhlasí i waldorfská pedagožka Helle Heckmann, která před více než dvaceti lety založila v Kodani školku Nokken, známou svým alternativním přístupem a respektem k dětskému vývoji.

Právě ona stojí za knihou Pomalé rodičovství: Vědomá péče o děti – inspirativní přístup školky Nokken, která vyšla vloni v Česku. Celý rodičovský trend, který se postupně dostává do širšího povědomí, je mimo jiné také reakcí na stále se rozšiřující nešvar v podobě závislostí na sociálních sítích a technologiích.

David Elkind, dětský psycholog a profesor na Tuft´s University, doporučuje se zcela odpojit od elektroniky a sociálních médií při společném času s dětmi.

„Děti se učí o lidském chování a vůbec o sobě samých, když tráví čas s rodinou intenzivně,“ říká uznávaný psycholog. Jen se zkuste na jeden den oprostit od chytrých telefonů, tabletů či televize a věnovat se jen a jen dětem anebo alespoň důsledně odkládat své elektronické přístroje, pokud trávíte čas se svým potomkem.

Už před časem jsme s manželem zavedli takzvané volné neděle, tedy jeden víkendový den, během jehož rána odložíme telefon a vracíme se k němu, až když děti spí. A věřili byste, kolik věcí jsme se najednou o svých dětech dozvěděli? Dokonce bych řekla, že jsem klidnější, jelikož mě nic nenutí svůj telefon kontrolovat a být neustále na příjmu.

10 tipů pro toho nejlepšího tátu

Soukromé chvilky

Pomalé rodičovství také obnáší i vytvoření vlastního rituálu. „Znamená to vytvořit si speciální čas, během kterého se budete věnovat pouze rodině. Pro každého z nás to může znamenat něco jiného – společné pečení palačinek každý čtvrtek nebo jen noční procházka před spaním ve tmě. Prostě něco, u čeho se mohou děti cítit výjimečně a na co nezapomenou. Ale rozhodně do toho nezapočítávám sledování televize nebo jízdu autem,“ upozorňuje Carrie Contey na svých stránkách.

A je pak přece jedno, zda budete mít kvůli pomalejšímu přístupu večeři o půl hodiny později, ne?

Želvím tempem kupředu

Určitě znáte tu pohádku o závodu zajíce a želvy: Rychlý ušák, který se dostane hbitě tam, kam potřebuje, nakonec svou zahálkou prohraje s pomalou želvou, která s trpělivostí a cílevědomostí nakonec dojde do cíle.

Přesně tak mi pomalé rodičovství připadá: Namísto toho, abych svoje děti každé ráno popoháněla k rychlejší aktivitě, je moje zodpovědnost jim na případný odchod včas dát dostatek minut, aby si ještě stihly vybrat oblíbenou hračku, desetkrát rozvázat a zavázat boty nebo se pětkrát převléknout.

Ano, chce to velkou dávku trpělivosti, se kterou se každé ráno budit nemusíme, ale jakmile dětem několikrát denně dopřejete pocit důležitosti a respektu, odvděčí se vám třeba v podobě lepší spolupráce, touhy vám vyhovět, když skutečně potřebujete spěchat. Nebo jen dlouhým polibkem na rozloučenou. A to je velká odměna, nemyslíte?

Jak se vám líbí myšlenka pomalého rodičovství?

Mazlením dítě nerozmazlíte. Kontaktní rodičovství je naprosto přirozené
GALERIE: Rodičovství je náročná disciplína. Podívejte se na vtipné fotky vyčerpaných rodičů
Rodičovství po našem: Mít děti neznamená změnu životního stylu
Témata: Děti, Časopis Maminka, Péče o dítě a jeho výchova, Rodičovství, Mateřská škola, Inteligence, Tablet, Paměť, Elektronický přístroj, Alternativní přístup, Rána, Sociální médium, Přirozená zvědavost, Populární kniha, Dvouletá dcera, Poslední doba, Společná síla, Klinický psycholog, Společné pečení, Emoční inteligence, Procházka, Přístroj, Pelé, Společný čas, Sociální síť, Tablety na Heureka.cz

Video