[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Rosie a Matt Woodsovi jsou rodiči dvou synů. Když bylo mladšímu z nich šest měsíců, všimla si jeho maminka, že se mu dělají modřiny po celém těle z každodenních činností. Stačilo pouhé opření se o tvrdší materiál (například posazení na houpačku nebo do nákupního košíku) a malý Louie měl ihned tmavé podlitiny na hýždích a stehnech.
Protože se to rodičům nezdálo, navštívili pediatra, který se naštěstí ihned postaral o to, aby chlapec podstoupil sérii krevních testů. O několik týdnů později se rodina dozvěděla krutou diagnózu. Louie trpěl těžkou hemofilií, tedy poruchou srážlivosti krve. Většina případů tohoto onemocnění je dědičná, z rodiny Woodsových jím však nikdo netrpěl, proto to byl pro všechny větší šok.
Louie měl bohužel nejzávažnější formu, což vyžadovalo okamžité nasazení léčby. Musel mu být pod kůži na hrudníku zavedený katétr, kterým mu byly vpravovány do těla potřebné léky. Navíc byl vystaven riziku spontánního krvácení v jakékoli části těla.
„Myšlenky na to, že Louieho čeká tolik bolestivých procedur, mi naprosto zlomily srdce. S Mattem jsme se strašně báli o jeho budoucnost, o to, jak vůbec bude moct vést normální život, mít normální dětství,“ vzpomíná maminka. Ona i její muž se museli naučit aplikovat dnes už šestiletému Louiemu injekce, což byl podle slov Rosie obzvlášť ze začátku velký boj. Maminka navíc začala trpět velkými úzkostmi, aby se jejímu synovi nic nestalo, protože je pořád vystaven riziku vnitřního i vnějšího krvácení.
„Pořád ho hlídám, aby nedošlo k úrazu, což bylo strašně vyčerpávající především, když Louie začal chodit. Udržet ho v bezpečí a zároveň mu poskytnout dětství, které si zaslouží, to je naším hlavním cílem. Hodně nám pomáhá jeho starší bratr, který na něj láskyplně dohlíží, když jsme mimo dosah,“ říká Rosie a dodává, že synova nemoc celou rodinu hodně stmelila.
Všichni jsou si totiž vědomi, že nemoc, kterou jejich milovaný chlapec trpí, je celoživotní a nevyléčitelný stav s možnými vážnými následky. Louie, který je nyní ve druhé třídě, relativně prospívá, rád si hraje se svými kamarády, ale sám už moc dobře ví, že si některé věci jako jeho vrstevníci dovolit nemůže.
„Moje rada rodičům, jejichž dítě trpí stejnou diagnózou, je, aby se nebáli ptát na stav jejich dítěte a neustále se vzdělávali o možnostech léčby. Berte každý den tak, jak přichází. I když je to těžké, zvládnete to a nakonec se jako rodina naučíte s tímto stavem žít,“ vzkazuje rodičům dvojnásobná maminka.