[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Mateřství je neskutečně zvláštní koktejl emocí. Už jen v počátku čekáte idealizovanou porci mateřské lásky, ale ono se klidně může stát, že se neukáže hned. Už to je šok a vy přemýšlíte, kde se stala chyba, proč máte to „zvířátko“, kterému nerozumíte a které si vás beze zbytku nárokuje… Ale vyhráno nemáte, ani když nastoupí mateřská láska v prvním okamžiku. Pak možná o to víc čekáte ty romantizující chvíle na procházkách s kočárkem, ale nakonec zjišťujete, že jen vypravit se ven může být výzva, protože se třikrát potřebuje přebalit dítě a počtvrté vy musíte vyměnit tričko, protože vám „teče mlíko“. Těšíte se na první koupání, abyste o pár týdnů později nesnášela porady svého muže, který vás kvůli nim zase nestihne vystřídat u večerní rutiny. A že jste si před porodem vysnila něco tak banálního jako fakt, že budete ladit miminkovské outfity? Převlékáte dítě tak často, že stejně nikdy nemáte vyprané všechno… Takže co na tom záleží? A záleží třeba taky na vás?
VIDEO: Necháváte miminko vyplakat?
Ztráta sebe, ztráta soukromí
Nezáleželo na tom, co chci a kdy. Jen na tom, co na to „řekne“ moje dcera. Tohle mě strašně zaskočilo. Stejně jako fakt, že k někomu, koho máte zahrnovat bezvýhradnou láskou, cítíte chvílemi nenávist – jako by dítě mohlo za to, že jsem nebyla dost připravená, zralá, že jsem otěhotněla nečekaně na první pokus a nepočítala se všemi důsledky, že jsem si neuměla představit, že nevyspalost s dítětem v zádech je něco docela jiného než týdenní pařba s kamarádkami na vysoké.
„To, do jaké míry jste rodinu plánovala, do jaké míry jste se na miminko stihla naladit, to má skutečně vliv na řadu věcí,“ potvrzuje PhDr. Lucie Králíková, psycholožka a maminka čtyř dětí. „Právě maminky, které těhotenství zaskočí, mladé maminky, maminky, které jedou kariéru do poslední chvíle před porodem, jsou zvyklé řídit firmy, mít věci pod kontrolou a které ani nestihnou zpomalit, aby začaly vnímat svou nadcházející roli, nebo maminky, na které po porodu nečeká péče nebo podpora partnera či širší rodiny, bývají z emocí kolem miminka zaskočené asi nejvíce.“ Ale do určité míry to čeká opravdu každou z nás. A bylo by krutě naivní myslet si, že ne.
K pocitům čerstvé mámy se pak s nepřehlédnutelností sobě vlastní řadí i bezmoc s bezradností. Už když se vyrovnáváte se ztrátou vlastní integrity, soukromí a svého řádu dní, přicházívají jejich první náznaky. A co teprve, když se pak opravdu něco děje – s miminkem?! Když nespí, a vy netušíte proč. Když se odmítá najíst, a vy nemáte zdání, co se stalo. Když řešíte první rýmu, teplotu, a všichni, kdo by mohli pomoct, jsou najednou na druhém konci republiky a vy jste na to sama. S obrovskou tíhou zodpovědnosti, protože té jako máma zažijete moc.
„Navíc přicházejí nevyžádané rady, protichůdná doporučení, dostáváte se do ordinací lékařů, kteří na vás mohou v určitém ohledu naléhat. A to všechno si pak zasaďte do rámce, který tvoří nevyspání, hormonální nastavení, nedostatek času na jídlo, fakt, že jste s miminkem změnila nastavení každého svého dne, že se po porodu skládáte na fyzické i psychické úrovni. Tehdy, po sečtení všech těchto faktorů, je úplně logicky vaše frustrační tolerance velmi nízko,“ vysvětluje psycholožka s tím, že pak je prostě jasné, že vám může být opravdu někdy „tak blbě“.
Jak to zařídit, abyste byla spokojená vy i miminko? Co je zcela zásadní na cestě k aspoň částečné mateřské harmonii? A nemůže mít vaše nepohoda nějaký devastační vliv na miminko, které vlastně vůbec za nic nemůže?
Přečtěte si celý článek v tištěné Mamince, která je právě na stáncích. Nebo si ji objednejte na ikiosek.cz.