Není kojenecké plavání zbytečné? Vyvrátíme 4 nejčastější námitky proti vaničkování!

Březnové číslo našeho časopisu se věnuje bezpečí. Proto jsme se Vandy Schreierové, instruktorky pohybové výchovy a plavání kojenců, batolat a dětí předškolního věku a v neposlední řadě také trojnásobné maminky, zeptali na nejčastější výhrady, které ve své praxi slýchá. 

NÁMITKA: „Pediatr mě od toho zrazuje, že prý hlavně v zimě se ve vlhkém prostředí rychle šíří respirační choroby. A dermatolog nám máčení kvůli atopickému ekzému vyloženě nedoporučil.“ 

Do šesti měsíců se vaničkuje doma, tedy ve známém prostředí a v takzvaně svých bakteriích. Následně je možné navštěvovat plavecká centra, kde je důležité zejména v zimních měsících dodržet alespoň půlhodinovou aklimatizaci po koupání. Troufám si tvrdit, že děti, které plavou, jsou daleko otužilejší než děti, které neplavou, a mají tedy lepší imunitu.

Pokud má miminko atopický ekzém, doporučuji plavat pouze dvakrát týdně. Po osušení pak dítě co nejdřív promazat vhodnou kosmetikou, dokud je pokožka takzvaně otevřená a schopná nejvíc nasáknout vše potřebné. Vaničkování má být ale hlavně zábava! U malých dětí se často zapomíná, že aby byly spokojené, nepotřebují pouze nakrmit a přebalit, ale také vhodným způsobem unavit. 

NÁMITKA: „Není kojenecké plavání zbytečné? Na to přece bude mít dítě dost času, až povyroste.“ 

To rozhodně není. Čím dřív si dítě osvojí kladný a respektující vztah k vodě, tím lépe. Do tří let se učí základní plavecké dovednosti, jako jsou orientace ve vodě, splývání a zadržení dechu. Pokud dítě prošlo základním výcvikem vaničkování, dokáže mu to i zachránit život! Když je adaptováno na vodní prostředí, umí se například při náhlém pádu do vody zorientovat, nenalokat se vody, vynořit se, zaujmout odpočinkovou polohu na zádech a čekat, případně se „doplácat“ ke kraji. 

NÁMITKA: „Při vaničkování se voda napouští až po přepad, mám strach, aby se mi dítě neutopilo!“ 

Pokud je miminko ve vodě, nikdy od vany neodcházejte! A to ani tehdy, když má na sobě plaveckou pomůcku. Nespouštějte dítě z očí, nevěnujte se jiné činnosti. Určitě je vhodné se seznámit s podáním první pomoci. Vana by měla být čistá a před ní odstraňte kluzký povrch, abyste mohli zaujmout bezpečné postavení. Dítě je do tří měsíců vybaveno vrozeným novorozeneckým reflexem zadržení dechu.

Pokud se tedy omylem ponoří pod vodu, nemělo by se nalokat. Ve vaničkování se na tento novorozenecký reflex navazuje podmíněným reflexem, kdy dítě učíme zadržet dech pro potopení. Pokud si dítě přece jen lokne, dejte ho do odpočinkové polohy klubíčka, kdy uvolní svalový tonus a je schopné se opět nadechnout a zpracovat situaci samo. Pokud totiž dítě rychle vytáhnete z vody a držíte ho ve svislé poloze, případně s ním ještě třesete, je stále napnuté a nedaří se mu v úleku nadechnout. 

NÁMITKA: „Na co instruktor nebo kurz? Najdu si pár cviků a budeme doma zkoušet, co nám půjde.“ 

Pokud se rozhodnete vaničkovat, vždy si zjistěte základní instrukce, abyste cviky prováděli správně. Pozvat si domů certifikovaného instruktora, případně nastudovat výuková videa vám dává jistotu, že budete postupovat podle motorických zdatností svého dítěte. V tomto bodě se chybuje asi nejčastěji. Maminky zkoušejí cvik, který je určen pro starší děti, jenže dítě ho pak neprovádí správně a tělíčko si přetěžuje. Zhruba dvacet cviků je rozděleno podle věku a dovedností dítěte a tohle pořadí by se nemělo přeskakovat.

Proč se maminky vaničkování rozhodně nemusí bát? Jak postupovat, když se vašemu drobečkovi voda úplně nezamlouvá? A jak dlouho by mělo vaničkování probíhat? Přečtěte si celý článek v březnovém vydání časopisu Maminka. Časopis je k dostání ve všech trafikách a na ikiosek.cz, rohlik.cz a kosik.cz.

VIDEO: Jak vypadalo cover focení březnového čísla s Monikou Leovou?