Maminka.czTěhotenství

Není lepší (ne)vědět?

Petra Miterová 2.  6.  2010
Není lepší (ne)vědět?
Žijeme v době informačního boomu. Různých zpráv a údajů je mnoho, jsou lehce dostupné a můžeme je snadno sdílet. Také budoucí maminky shánějí všechny možné zmínky o graviditě. Je to dobře, nebo špatně?

[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]

Poučená pacientka

Sedmadvacetiletá Petra byla ve druhém trimestru těhotenství a měla za sebou odběry krve pro určení rizik vrozených chorob plodu. Byla zrovna v práci, když se ozval telefon. „Přijeďte k nám, paní doktorka by s vámi chtěla mluvit,“ volala sestra z ordinace gynekoložky, „vaše testy nedopadly úplně dobře.“ Myšlenky na práci samozřejmě okamžitě padly, Petra se rychle vydala směrem k ordinaci. „Máte nízkou hladinu jedné ze sledovaných složek,“ sdělila jí lékařka. „Pošlu vás proto na specializované vyšetření.

Do genetické poradny jsem vás objednala na příští týden. Nebojte se, hodnoty nejsou kritické, pouze snížené, ale pro jistotu dnes sledujeme všechno,“ poučila Petru. Ta se po příchodu domů vrhla k počítači. Stáhla si několik souborů pojednávajících o složce, jejíž výše nebyla v pořádku. V knihovně se zastavila pro odbornější lékařskou literaturu. Přes internetový vyhledávač našla různé diskuse a zmínky o případech, kdy byla tato hodnota u žen rovněž nižší, než je obvyklé. Za týden nastudovala všechno možné, jaká jsou rizika vad a poškození, doporučení, co dělat atd.

Za týden se dostavila na specializované pracoviště. Měla štěstí a ujal se jí sám primář. Udělali spolu genetický dotazník, absolvovala vyšetření ultrazvukem, a protože všechno vypadalo dobře a bezproblémově, snažil se lékař Petru uklidnit.
„Ale já jsem četla ještě o těchto rizicích a našla případ, který dopadl jinak, než říkáte,“ vyhrkla na něj poučená pacientka. „Milá paní,“ zachmuřil se zkušený odborník, „jsem rád, že si dnes každý může za týden načíst kdeco a sám si stanovovat diagnózu a určovat léčbu. Jak se nám lékařům teď uleví! Snad abych to tu zabalil a šel domů, ne? Moje třicetileté zkušenosti jsou na vaše týdenní studium evidentně krátké!“ Petra si uvědomila, že přestřelila a omluvila se. Trochu přehnanou reakci pak ospravedlňoval i pan doktor.

„V dnešní době každý chodí plný informací - ale aby alespoň čerpal z ověřených zdrojů, to ho nenapadne. Pro mnoho lidí, co je psáno, to je dáno, a vůbec si neuvědomují, že na internetu jsou to často jen babské drby převedené do psané podoby,“ shrnul svůj názor na moderní sdílení informací. Podle něj také přemíra vědomostí budoucí maminky zbytečně stresuje, a protože jsou vyplašené ze samotného těhotenství, nejsou pak schopné informace kriticky vyhodnotit a strachují se často kvůli úplným „prkotinám“, které by vůbec nemusely ani vědět. Stejně tak prý často dodržují nesmyslný typ životosprávy nebo se trápí cvičením, protože někde vyčetly nebo slyšely, že se to tak má dělat. Informace tedy ano, ale s mírou a především rozumným přístupem k nim!

Mateřské instinkty

Na druhou stranu s opačným přístupem můžete působit jako „exot“. „Já jsem si těhotenství užívala a nechtěla jsem nic převratného vědět,“ popisuje třicetiletá Helena, maminka ročního Martina. „Neměla jsem nakoupené žádné knihy, nečetla jsem zkušenosti z internetu. Časopisy o maminkovských věcech jsem jen prolistovala v čekárně u doktora. Chtěla jsem se spoléhat na své instinkty a svého lékaře a nenechat se zviklat různými protichůdnými stanovisky a pochybnostmi.“

A pak jednou seděla v nemocniční aule a čekala na odběry víc než hodinu. „Celou dobu jsem poslouchala diskusi maminek, která se točila od toho, na jaké testy jdeme, k výčtům komplikací u porodu. Rozebíraly i typy monitorů dechu a poslední trendy v chování miminek.

Několikrát se na mě obrátily, jenže já neměla do debaty čím přispět. Přiznala jsem, že nic takového nesleduji a spoléhám jen na své pocity. Z mé odpovědi jim málem vypadly oči z důlků. Ještě když jsem odcházela domů, otáčely se za mnou a dalším příchozím jistě popisovaly mou ujetost,“ líčí Helena, které se takový přístup osvědčil. Celých devět měsíců strávila s čistou hlavou, porodila zdravého synka a i nadále se řídí především svými pocity, nikoli radami z nejistých zdrojů.

Rostoucí znalosti

Těhotenství, zvláště to první, je pro budoucí maminky většinou zcela výjimečný stav. Najednou cítí mnohem větší odpovědnost za své tělo i za svou budoucnost. O všechny věci související s graviditou se intenzivně zajímají. Internet je pro většinu nejsnadnějším a nejobsáhlejším zdrojem informací. O těhotenství také vychází mnoho knih. Když jste v jiném stavu, nemusíte se už nikde schovávat a stydět se o tom mluvit, jako tomu bývalo dříve.

Toto téma je naopak „in“. I proto je dnešní generace nastávajících maminek mnohem poučenější než jejich předchůdkyně. Ať už se jedná o poznatky o správné stravě, těhotenském cvičení, vývoji plodu nebo různých rizicích a chorobách. Zvláště negativní informace mohou těhulky rozrušit, vyplašené pak pátrají po dalších zdrojích. „Informovanost těhotných se v posledních letech díky širokému spektru tištěných periodik, knih a internetu významně zlepšila. Zatímco u prvních dvou kategorií je ve většině případů zajištěna jistá kvalita a úroveň informací, internet je médium, kam může přispívat kdokoli s čímkoli.

To sice není v některých případech na škodu, na druhou stranu to může bohužel vést i k nepřesným, zkresleným a zavádějícím či dokonce zcela mylným informacím, které vzbuzují zbytečné obavy,“ varuje před hltáním všech dostupných zdrojů bez vyhodnocení jejich důvěryhodnosti MUDr. Miroslav Verner, gynekolog a porodník z Ústavu pro péči o matku a dítě v Praze-Podolí.

„Tam, kde se jedná o užitečné znalosti, například k čemu slouží určitá vyšetření, považuji dostupnost dat za plus, tam, kde se hledají různé ,mouchy‘ za každou cenu, to spíše škodí,“ přidává se doktorka Martina Hourová. Ta se setkává i s poučenými ženami, které chtějí svá moudra konzultovat či přímo konfrontovat s jejím názorem. „Pokud jsou protiargumenty logické, je mi taková těhotná partnerem v dialogu, ale na rady kamarádek z internetových diskusí jsem spíše alergická,“ popisuje svou zkušenost.

Oproti tomu doktor Verner se s otevřeným porovnáváním svého názoru se znalostmi načerpanými budoucí maminkou ještě nesetkal. „I když sám nevím o tom, že by si ženy má sdělení někde kontrolovaly, tak se mi to určitě stalo. Pochybování je přece lidskou vlastností. Osobně s tím nemám nejmenší problém, každý má právo na jiný názor, resp. názory a lékař má povinnost je respektovat. Na druhou stranu není možné chtít po lékaři jejich plnění, pokud on sám s nimi nesouhlasí,“ říká o této problematice.

Více se dočtete v aktuálním vydání časopisu Maminka.

Témata: Těhotenství, Časopis Maminka, Nejmenší problém, Sdílení informací, Doktor Martin, Specializované vyšetření, Zkušený odborník, Výjimečný stav, Ověřený zdroj