[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Počet párů, kterým se delší dobu nedaří počít dítě přirozenou cestou, bohužel stále narůstá. Přibývá tak i těch, kteří se rozhodnou obrátit se se svým problémem na lékaře a podstoupí léčbu neplodnosti s využitím moderních metod současné reprodukční medicíny. České kliniky asistované reprodukce provedou ročně více než 41 tisíc cyklů umělého oplodnění (IVF). Tento počet meziročně narůstá a oproti roku 2010 se už téměř zdvojnásobil.
Mýtus, že neplodnost je primárně problémem ženy, byl už dávno vyvrácen a její příčiny jsou dnes mezi oběma pohlavími rozloženy rovnoměrně. I proto odborníci upozorňují na potřebu včasné a důkladné diagnostiky u obou partnerů.
Na základě statistických údajů ze 46 českých klinik asistované reprodukce (statistika ÚZIS) se pod neplodností žen nejčastěji podepisuje ovariální selhávání – tedy vyhasínání funkce vaječníků. Jako hlavní diagnóza na straně ženy bylo stanoveno ve 39 % všech cyklů IVF. U mužů bývá nejčastějším problémem patologický spermiogram – tedy nedostatečné počty, pohyblivost i kvalita spermií. Výsledky vyšetření, při nichž více než 97 % spermií nesplňuje normy stanovené Světovou zdravotnickou organizací, byly vyhodnoceny jako hlavní příčina mužské neplodnosti v 37 % všech IVF cyklů. Jaké problémy přivádějí páry na reprodukční kliniky nejčastěji?
V ženských vaječnících se už při narození nachází přibližně půl milionu vajíček. Tento počet je konečný a další vajíčka se v průběhu života nevytvářejí. Během reprodukčního období ženy se z nich uvolní a dozraje 300 až 400 vajíček, tedy při každé ovulaci jedno vajíčko dozraje, ale dalších přibližně tisíc vajíček se ztratí. Proto se ovariální rezerva s věkem snižuje. U žen, které se už narodily s nízkou ovariální rezervou, se zásoba vajíček vyčerpá daleko dříve, někdy i před třicítkou. V tomto případě odborníci mluví o předčasném ovariálním selhávání, které může v případě pozdní diagnostiky vést k úplné ztrátě plodnosti.
„Snížená ovariální rezerva neznamená definitivní zastavení činnosti vaječníků ani ztrátu plodnosti. Produkce hormonů stále přetrvává, ale vaječníky už přestávají správně pracovat a šance na otěhotnění přirozenou cestou se výrazně snižuje,“ upozorňuje MUDr. Hana Višňová z kliniky asistované reprodukce IVF Cube.
První příznaky ovariálního selhávání připomínají menopauzu a patří mezi ně především nepravidelná menstruace, návaly tepla či noční pocení. Mnoho žen však nepociťuje žádné těžkosti. K předčasnému ovariálnímu selhávání může docházet na základě vrozené dispozice, ale i v důsledku například onkologické léčby. V obou případech je důležitá včasná diagnostika.
„Na hrozící předčasné selhávání vaječníků může upozornit test na anti-Müllerův hormon (AMH), který se doplňuje dalšími vyšetřeními – ultrazvukovou folikulometrií (AFC) a testem na folikulostimulační hormon (FSH). Na základě komplexního posouzení výsledků těchto vyšetření umí specialista získat informace o stavu ovariální rezervy a navrhnout pacientce další postup léčby,“ říká Hana Višňová.
Riziko předčasného ovariálního selhávání se zvyšuje věkem. Statisticky se vyskytuje u jedné z tisíce žen před třicítkou, u jedné z 250 žen ve věku do 35 let a u jedné ze 100 žen starších 40 let. Screening ovariální rezervy ale zatím nepatří mezi běžná preventivní vyšetření, proto by iniciativa měla vycházet především od pacientky. Důležité jsou sledování menstruačního cyklu a rodinná anamnéza.
„Pokud se vyskytlo předčasné selhávání vaječníků u někoho v nejbližší rodině, vyšetření ovariální rezervy je vhodné absolvovat už po dvacítce. To je ještě ideální čas na odebrání a zmrazení vlastních vajíček, která mohou být použita později, když se ženě nepodaří otěhotnět přirozenou cestou,“ říká MUDr. Višňová a zároveň upozorňuje, že i odebrání a zmrazení vlastních vajíček je časově limitovanou možností.
Důsledkem stárnutí totiž dochází nejen k poklesu počtu vajíček, ale i ke zhoršení jejich kvality. Pokud žena přijde pozdě, tedy v době, kdy už úplně vynechává menstruace, jedinou možností mít dítě je IVF terapie s vajíčky od anonymní dárkyně. „Určitě ženám s podezřením na ovariální selhávání vaječníků nedoporučuji odkládat návštěvu kliniky asistované reprodukce,“ dodává lékařka.
Nejčastější příčinou neplodnosti na straně muže bývá tzv. patologický spermiogram. To znamená hodnoty, které nesplňují normy Světové zdravotnické organizace. Na vyšetření spermiogramu není potřeba doporučení ani žádanka od jiného lékaře, muž ho může absolvovat přímo na vybrané klinice asistované reprodukce.
„Spermiogram hodnotí parametry, jako jsou objem vzorku, koncentrace spermií, motilita, morfologie spermií a další faktory, které jsou směrodatné pro stanovení léčebného postupu, který rozhodně nemusí hned indikovat IVF,“ říká MUDr. Višňová. Pokud jde o množství spermií, normou je 15 milionů spermií na mililitr ejakulátu. Důležitá je i jejich morfologie, přičemž za normální jsou považována aspoň čtyři procenta zdravých spermií. „Biologické hodiny“ zkrátka tikají i mužům. „Vyšší věk má vliv na kvalitu pohlavních buněk i u mužů a za ideální věk pro početí se u nich považuje období mezi 25. a 35. rokem,“ upozorňuje lékařka.